Jmenuji se Michael de Ostrow a jsem pueri oblati kláštěra v Ostrově. Na výchovu jsem byl následně dán k Cistreciákům do Zbraslavi a během let, které jsem zde strávil jsem se naučil nejen cizím jazykům, ale protože probíhala výstavba kláštera často jsem se nachomýtl i k závažným úrazům. Už tehdy mi opat dal ke zvážení studijní cestu do francouzského Citeaux a to skrze Norimberk a Paříž, kde jsem strávil několik let na "koleji chirurgů".
Z Francie jsem se vydal do Padovy, kde jsem ukončil medicínské vzdělání a završil ho ve španělské Salamance. Z italské Padovy jsem si odnesl titul magistr medicii.
V Čechách jsem první roky po návratu strávil v Poličce, kde jsem shodou okolností potkal několik lidí z doprovodu pana maršálka de Merpins a Kláry Eleonory ze Sádku. Díky tomu jsem přesídlil do Hradce a zakoupil zde velký měšťanský dům s lékárnou, kterou pronajímám dál.
V roce 1312 jsem se vydal na konsilium do Magdeburgu, na dvůr jeho arcibiskupské milosti Jindřicha III. Jeho milost biskupa jsem již nenalezl mezi živými, ale díky tomu, že jsem se během jeho úmrtí nenalézal v jeho blízkosti, vyhnul jsem se pomluvám na ostatní lékaře, že Jindřichovi spíš pomohli do hrobu. Každopádně z Magdeburku jsem si zpět do Čech přivezl svojí paní Margarethu z patricijského domu Sternů.
A tak se moje domácnost z původního stavu mně a mé hospodyně rozrostla o její doprovod, její komornou a její sestřenici z pražské německé rodiny. Jako dík Bohu za tuto šťastnou událost jsem povolil na svých pozemcích vystavět malý sirotčinec, který jako správný patricij bohatě donuji.
Moje pověst ve městě mne pomalu nese patricijskými vodami nahoru, a ačkoliv jsem relativně mlád, zasedám již v radě starších města Hradce.
P.S. Omlouvám se za editaci, Michale, dovolil jsem si, seznámit tě s překrásnou Margarettou o 100 let dříve, tedy 1312
(čekat 100 let na setkání s takovou kráskou je samozřejmě omluvitelné, ale bylo by to utrpení, hodné antické tragédie )Maršálek
