Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

v jiném vlákně se rozproudila debeta na téma "jak mám být oblečený (co do materiálu a zdobnosti) jsem-li řemeslník, bohatý patricij, drobný zeman, pán, velmož, atd. Rád bych dal v tomto vlákně prostor pro vaše názory, které jsou mnohdy značně rozporuplné ale rozhodně zajímavé. Společně bychom na základ ědiskuze a argumentace zkusili odvodit "normu" pro jednotlivé vrstvy obyvatelstva s ohledme na všední a slvnaostní příležitost.

...král Ludvík (Svatý) jednou rozsoudil mou při o nákladnosti oděvu pro urozené a neurozené s univerzitním mistrem, který byl královým důvěrníkem a rádcem následovně. Pravil: oblékej se každý tak, aby staří nemohli říkat že přeháníš a mladí zase, že se zanedbáváš...
Jean de Joinville - Paměti (Francie, pol. 13. st.)

Překotný růst měst a městského stavu v Evropě i u nás byl spojen s rozvojem obchodu a řemesel. To umožnilo mnohým měšťanům zbohatnout natolik, že půjčovali peníze dokonce i rytířům na jejich nákladnou reprezentaci, která se projevovala nádhernými oděvy především na turnajích a jiných slavnostech. Honosný oděv, který symbolizoval vyšší společenské postavení a bohatství, byl pro bohaté měšťany často finančně dostupnější, než pro některé méně movité šlechtice. Tak začali tito měšťané, kteří si přáli dosáhnout vyšší společenské úrovně, napodobovat šlechtu v jejím odívání. Jejich oděvy byly šity z drahých látek a bývaly doplňovány vzácnými kožešinami a bohatě zdobeny. Současně začali napodobovat rytířskou módu i těsným střihem, takže jejich oděvy byly mnohdy vypasované a krátké, což budilo rozhořčení a pohoršení nejenom v očích šlechty, ale i duchovních, kteří byli ochránci morálky a zastánci tradic. Tito bohatí měšťané se tak v jejich očích dopouštěli závažného hříchu. Nejenom že dávali před ostatními pyšně najevo své bohatství, ale navíc se povyšovali nad svůj Bohem daný společenský stav. Od měšťanů se stejně jako od pracujícího venkovského lidu očekávala pokora i poslušnost a oni se namísto toho začali na šlechtě dožadovat svého podílu na moci. Viditelně se to projevovalo právě v odívání, kdy nejbohatší z měšťanů začali napodobovat rytířskou módu a dávali tak najevo své narůstající bohatství.
Zhruba v té době se objevují první stížnosti našich mravokárců na povyšování se nad stav. Kritizuje se přílišná zdobnost, drahé látky a kožešiny, atd. Když to zjednoduším, nepatří vysokým patricijům hedvábné látky (ale to bohatí aksamit prokazatelně nosili), z kožešin jim nepatří kuna, sobol, popelky a hermelín.
Drobný zeman by se měl spokojit s liškou a vlkem, z látek pak s dobrým suknem ale ne látkami hedvábnými.
Měšťané a vesničané by se měli spokojit s látkami prostými, z kožešin by měli volit ze škály: beran, zajíc, možná vlk.
Medvěda a bobra jsem nikde nedohledal

O „povinnosti“ dávat svým oděvem najevo své privilegované společenské postavení nás informují např. knížecí zrcadla (z našeho prostředí především Alexandreida, Nová rada Smila Flašky z Pardubic).

Takže jak by podle vás měl vypadat slavnostní oděv drobného šlechtice - zemana ve službě velmože? A jak už by vypadat neměl, aby nebyl zjevně skromný a nebo naopak přehnaně (nevhodně) bohatý?

Já si jako typický příklad představuji Vladana z Řepice a jeho krásnou paní.

Jan z Vracova je dle mého naopak příkladem, kam až by zašel módní švihák, aby se předvedl na tak reprezentativní kratochvíli, jako by byl hradecký, nebo dokonce královský turnaj. takhle nějak popisují mravokárci mladé pány, kteří zastaví velkou část svého majetku, aby se mohli vyšvihnout, protože je to pro ně ivestování do reklamy. zatímco jiní páni brblají, je Jan z Vracova vidět a dámy se otáčejí Pokud ale v turnaji neuspěje a bude třeba i nucen platit "výkupné" za porážku v některé z tvrdých disiplín, do kterých se skládala kauce, bude na dně.

Nicméně to je můj subjektivní názor, co na to výše jmenovaní a co na to dámy? Jak si je představujete vy?

No můj názor je přibližně stejný. Osobně nemám jen ono vlněné oblečení, ale i nějaké to hedvábí. Zároveň mám však daleko větší nemovitý majetek než Jan, ale jistota je jistota. Nicméně Jan nemá na starosti bratra, o kterého se musí postarat a dát mu nějaký majetek (já bych taky nemusel, ale v tuhle chvíli je to v mém zájmu). Další věc je, že třeba Jan není ženat a tak se chce prezentovat jako bohatý a najít si nějakou vhodnou partii, ikdyž je to z mého pohledu velký finanční rysk. Nicméně, jestliže na to má, asi bych to neřešil. Něktří páni jej jistě neuvidí v hedvábí rádi, ale mohou si ho tak akorát dobírat.

Má postava je zase typický dvorský povaleč (chci říct úředník) a cestovatel. Nemovitý majetek nemám žádný (rodiče ještě žijí, dědictví se nechystá), movitý ten, co mám u sebe. Oděv mám spíš z praktické vlny (anglické sukno ostatně není žádný aušus) a zdobnost doháním šperky (které se dají v horších časech prodat nebo zastavit). Je to tak správně nebo mám něco někde přitlačit?

No vzhledem k tomu, že jako dvorský úředník jistě dostáváš nemalou apanáž a královna ti též v případě několika výjmečných událostí koupí reprezentativní oděv, bych se nebál jednoho reprezentativního z hedvábí. Jinak s financováním si myslím, že ti to nebude proplácet ani královna ani Maršálek (to je ta horší stránka věci)

Kain je mojím družiníkem, takže tady držím kasu já a znáte to, žena říká "přeci nebudeš vynakládat tolik peněz na družiníky, kteří se u dvora sem tam mihnou, když já musím nosit rok staré šaty...ještě kdyby se tak chystala korunovace, turnaje, nebo tak něco, ale i tak se nejdříve budu oblékat já"

Ale vážně, kvalitní sukno a šperky jsou dle mého odpovídající cesta pro muže Kainova postavení.

Malou Vladane, malou:-) Ale z hedvábí mám tu spodní, ale mohl bych si pořídit třeba brokátový surcotte. Jenže mi to úplně nutné nepřijde, přece jen surcotte roztrháš, poliješ, ale prsten ti zůstane nebo ho můžeš dát dámě (nebo zastavit u žida ) Promyslím to, pokud bych sklízel pro své odění posměch, tak bych s tím něco udělal...

Myslím, ža pro posměch jsou jiní adepti. Ty si ho rozhodně nazasloužíš ani šatem ani činy. Šperky jsou samozřejmě skvělé a naopak mě chybí. Jestli máš nějaký rozumný kontakt na dobové šperky (rozumněj spolehlivý), byl bych ti vděčen.

Maršálku chápu tvé důvody, řeším naprosto to samé

Nemám kontakt, řeším to na svých zahraničních cestách s lidmi, co je osobně znám a pokud vím, nemají ani web ani katalog. Prostě tam nakoupím za své a s přirážkou prodám...

A já třeba ten brokát domam mám, i Maršálkovi se líbil, ale prostě mi nepřijde nutný. Ne že bych nebyl chlubivý po otci, ale jsou důležitější věci. Ostatně seznam svého vybavení bych mohl napsat ke své postavě pro budoucí doplňky a nápady, jdu na to:-)

zajmalo by mě jestli by se u nás dala sehnat vlčí kožešina ..pravděpodobně by to bylo z nějaké severské nebo východní země kde vlk neni chráněn zákonem

Romul: možná by stačilo i slovensko, známej tam byl střílet medvěda...

Myslím, že na Slovensku jsou přemnožení jenom medvědi.
Vlka by se nejspíš dalo sehnat přes indiány, ale nevím, jak je to složité. Myslím si, že je to dovoz z Ameriky nebo Kanady, cena bude někde kolem 7000,-. Vlku nejpodobnější je kojot a bude nejmíň o polovinu až dvě třetiny levnější, ale nedobový, takže by to byla zas jen imitace. Kdysi jsem kojota kupovala, ale už jsem ho tady dlouho neviděla.

co by jste řekli na zavedení módních osobních znaků, nošených na oděvu? letos nad nimi uvažujeme v souvislosti s označením pořadatelů turnaje a jejich domů a časem by se jimi mohly rozlišovat i jednotlivé politické frakce

pro letošek uvažujeme o zlaceném monogramu "A" (Amor) v souvislosti s apolitickým pojetím turnaje. na oděvu by ho měli našitý (špendlený) pořadatelé a důležité osoby, podílející se na organizaci (Vladan z Řepice - lukostřelba, Hecht z Rosic - hofmistrování hostin, Kain - noční hlídky, Oblan - platzmeister)

jako příklad uvedu osobní znaky, nošené straníky orleánského (zkřížené sukovice, později dikobraz) a burgundského vévody (hoblík)

Poslouchej Maršálku, že ty už se vidíš v politice? http://www.novinky.cz/domaci/175883-pos ... ulici.html

Já jsem pro. Když je družina v bojovém, je jasné kdo ke komu patří. Bohužel v civilním odění už to rozhodně tak nápadné není.