Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Také jsem pro

Já budu mít (skoro)zlacenou bulavu:) Ale souhlasím, jenže znám jediného člověka, co je umí vyrobit. A tak se ptám - máš toho před turnajem málo?

INU BUDOU

dotaz k tématu - je krumplování zlatou či stříbrnou nití už nad poměry nižšího šlechtice? Je větší frajeřina či přestupek proti uměřenosti ono krumplování nebo brokátový lem?
Je ještě v normě postavy vlastnit jeden reprezentativní oděv z hedvábí či sametu?
Konec konců, šaty i látky bylo možn dostat darem, že...

Paní Markéta píše:dotaz k tématu - je krumplování zlatou či stříbrnou nití už nad poměry nižšího šlechtice? Je větší frajeřina či přestupek proti uměřenosti ono krumplování nebo brokátový lem?
Je ještě v normě postavy vlastnit jeden reprezentativní oděv z hedvábí či sametu?
Konec konců, šaty i látky bylo možn dostat darem, že...

Specifikuj, komu má být zmíněný materiál a zdobení určené a pro jakou příležitost? Takhle to není z tvého dotazu patrné.
Známe oděvy všední, cestovní, slavnostní ... Také známe nižší šlechtu, sedící na svých hrádcích a tvrzích, stejně jako nižší šlechtu ve dvorské službě a to je např. v odívání zcela jiná kategorie, protože tam je součástí služného obvykle i "ošatné". Podle dochovaných oděvních účtů z Francie a Anglie 3x do roka v souvislosti s největšími církevními svátky + pro mimořádné příležitosti. To se dle všeho týkalo i nejbližších neurozených služebníků ve stálé službě. Našimi oděvními účty pro opakované požáry Pražského radu nelze sloužit, můžeme ale vycházet z analogií
Příkladem nižší šlechty ve dvorské službě jsou tu např. Řepičtí

Přestupky proti uměřenosti? Máš na mysli výtky dobových mravokárců? Protože v našem prostředí se mimo duchovní stav žádná právní omezení, související s oděvem neobjevují

Maršálek píše:

Paní Markéta píše:dotaz k tématu - je krumplování zlatou či stříbrnou nití už nad poměry nižšího šlechtice? Je větší frajeřina či přestupek proti uměřenosti ono krumplování nebo brokátový lem?
Je ještě v normě postavy vlastnit jeden reprezentativní oděv z hedvábí či sametu?
Konec konců, šaty i látky bylo možn dostat darem, že...

Specifikuj, komu má být zmíněný materiál a zdobení určené a pro jakou příležitost? Takhle to není z tvého dotazu patrné.
Známe oděvy všední, cestovní, slavnostní ... Také známe nižší šlechtu, sedící na svých hrádcích a tvrzích, stejně jako nižší šlechtu ve dvorské službě a to je např. v odívání zcela jiná kategorie, protože tam je součástí služného obvykle i "ošatné". Podle dochovaných oděvních účtů z Francie a Anglie 3x do roka v souvislosti s největšími církevními svátky + pro mimořádné příležitosti. To se dle všeho týkalo i nejbližších neurozených služebníků ve stálé službě. Našimi oděvními účty pro opakované požáry Pražského radu nelze sloužit, můžeme ale vycházet z analogií
Příkladem nižší šlechty ve dvorské službě jsou tu např. Řepičtí

Přestupky proti uměřenosti? Máš na mysli výtky dobových mravokárců? Protože v našem prostředí se mimo duchovní stav žádná právní omezení, související s oděvem neobjevují

Začnu od konce přestupky proti uměřenosti jsem měla spíše na mysli pro dny dnešní.
Nižší šlechta ve dvorské službě mě zajímá právě díky Řepickým, jejichž výtvory a styl se mi velmi líbí. Řekněme, že jsou metou, ke které bych své snažení chtěla zaměřit. Nemám ještě vybranou postavu a lenního pána (vlastně spíš paní) a tak nebudou-li se zlobit, mohli bychom teorie rozvíjet na nich, jako exemplárních příkladech Nevím, nakolik je "nižší šlechta sedící na hrádcích a tvrzích" použitelná jako "role" na akce Dvora jako turnaj a sněm, co by tam dělali, když mají sedět doma?
Takže, mohla by mít paní z Řepice ke svému krásnému sametovému surcotte na zvláštní příležitosti (turnaj, sněm) hedvábné cotte? Lemované brokátem? (jako má např paní Věra?)
Nebo brokátové, krumplované? Mohla by své černé vlněné cotte místo kladené niti s perličkami ozdobit zlatým nebo stříbrným krumplováním? Samozřejmě předpokládám, že toto odění si nebude brát do lesa na loveckou kratochvíli. A nebude si krumplovat nebo lemovat gardecorps. I když u pláště už si to představit dovedu a ten se dá použít i jako cestovní...

Gardekorps je na cestování lepší, než plášť. Gardekorps lépe drží teplo a neplete se do větví atd. Plášť naopak zakryje vybavení a snadněji se obléká a svléká. Takže na cestu, do stráže a na lov je lepší gardekorps, do města (třebas i na utajení, ale hlavně proti dešti a chladu) plášť, protože ho hodím přes všechno, co mám na sobě, včerně zbraní nebo menšího zavazadla - a při vstupu do místnosti nebo napadení rychle sundám bez nutnosti se odstrojovat.

To hedvábné cotte by mě zajímalo. Už mám na něj nastříženo, takže doufám, že lépe znalí odpoví kladně

já v tom problém nevidím. ostatně k užívání hedvábných látek, viz. Březinová a její soupis textilních nálezů, včetně nálezů hedvábných fragmentů z řemeslnických domů (nikoli z prostředí patricijů). dle mého se ve zdobnosti slavnostního odění u dvora stále držíme při zemi, viz. oděvní účty...

Nevím, nakolik je "nižší šlechta sedící na hrádcích a tvrzích" použitelná jako "role" na akce Dvora jako turnaj a sněm, co by tam dělali, když mají sedět doma?


Drobný historický exkurz- to sezení se myslí ve smyslu vlastnění, je to zastaralý obrat, který v současnosti používáme, jako idalší obraty, spíše pro atmosféru.

A neboj se potýkám se s podobnými problémy, pokud vytáhnu něco zdobeného, už slyším, že jsem asi trochu mimo svůj stav.
Ale jednak jsem dost bohatý, více než většina těch chudých žoldáků, co se všude vyskytují a navíc mě skvěle platí Pán z Vrcova, protože si to poslední dobou může dovolit

A s radostí se vždy ohradím tím, že nenosím žádný brokát,a z hedvábí má manželka pouze na závoja ten dostala darem od Maršálka. A nějaké vyšívání zvládne i děvečka na statku. Já spíše vidím problém v tom, že většina rádoby šlechticů se neumí správně vybavit.

Jitka z Řepice píše:To hedvábné cotte by mě zajímalo. Už mám na něj nastříženo, takže doufám, že lépe znalí odpoví kladně

jakou máš barvu, smím-li se zeptat?
Chtěla jsem se inspirovat Manessem, ale má tu nevýhodu, že je velmi profláklý a ať si člověk vybere jakou chce barevnou kombinaci, vždy potká nějakou dámu, co už ji má
Já vím, že se nemá brát tak vážně, protože by musely být všechny dámy blond a kudrnaté, ale nedá mi to

Mimochodem, znalci - snad to není moc mimo téma, barvy taky bývaly předmětem dohadů, co kdo může nosit... ty dvě dámy, které jsou v Manessu v černém? Byla to už tehdy barva smutku? (teď mě napadlo, že paní z Řepice má černé cotte, tak asi ne )

Kain píše:Gardekorps je na cestování lepší, než plášť. Gardekorps lépe drží teplo a neplete se do větví atd. Plášť naopak zakryje vybavení a snadněji se obléká a svléká. Takže na cestu, do stráže a na lov je lepší gardekorps, do města (třebas i na utajení, ale hlavně proti dešti a chladu) plášť, protože ho hodím přes všechno, co mám na sobě, včerně zbraní nebo menšího zavazadla - a při vstupu do místnosti nebo napadení rychle sundám bez nutnosti se odstrojovat.

No já bych asi při napadení nesvlékala
Jedinou výhodu má pro mě plášť v tom, že se dá použít i jako přikrývka, takový multifunkční kousek šatníku pro začátek

Paní Markéta píše: Mimochodem, znalci - snad to není moc mimo téma, barvy taky bývaly předmětem dohadů, co kdo může nosit... ty dvě dámy, které jsou v Manessu v černém? Byla to už tehdy barva smutku? (teď mě napadlo, že paní z Řepice má černé cotte, tak asi ne )

K symbolice barev tu toho už padlo dost, takže to jenom shrnu - dávné dogma o závazné symbolice barev (barvy zakázané, barvy pro lidi na okraji společnosti, barvy pro šlechtu, barvy jenom církevní, atd.) je vyvrácené, jako zcela nepodložené. Neexistuje všeobecně závazné pojetí barev, barevnost je mimo jiné i záležitostí módní a její symbolický význam je vždy konkrétní. Souvisí tedy např. s heraldikou, kurtoazií, regionální tradicí, atd. prokazatelně se za nás používaly bez omezení všechny barvy a jejich odstíny. Dostupnost byla věcí druhou, protože tady se objevuje i faktor cenový. nicméně neplatí ani dogma o jasných barvách pro šlechtu a odstínech šedi pro neurozené
Konkrétně dotazovaná černá byla i barvou smutku, ale současně jednou z 6 heraldických barev, také jednou z cca 12 základních barev a v neposlední řadě i barvou, užívanou většinou řeholních a mnišských řádů... Objevovala se tedy ve společnosti současně při naprosto odlišných příležitostech a nikdo ji nepojímal tak, že znamená jenom smutek, nebo jenom příslušnost k řádu, urozenému pánovi, atd. Této otázce je např. věnována jedna kapitola z knihy Móda v době vlády Elišky Rejčky a Jana Lucemburského, str. 47-54

Paní Markéta: To mé černé cotte je myšleno jako heraldický oděv. Můj pán má ve znaku černého vlka ve stříbrném poli. Proto to bílostříbrné zdobení pokládanou nití. Jak sis určitě už všimla, Vladan má stejně zdobený surcotte.