Dobrohost z Ronšperka a na Dvorci
Napsal: pon čer 15, 2009 1:24 pm
citace:
Dobrohost z Ronšperka na Dvorci (1353 - 1376), zdědil po otci panství na Rokycansku. Ve Dvorci u Mirošova si vystavěl tvrz, na které seděl v roce 1353. Predikát „z Ronšperka“ odráží dobovou módu. Je odvozen z rodové heraldické figury - berana (Ramsberg = Beranní vrch). Není však jisté, ke kterému z Dobrohostových sídel se vztahuje, zda k Dvorci nebo k hradu Drštka. V roce 1366 věnoval Dobrohost platy ze 3 poddanských dvorů v Mirošově za duši svého otce Nachvala klášterům plzeňským a ustanovil, aby panství nad těmito dvory, z nichž se plat vydával, měli po jeho smrti napřed jeho bratr Zdeněk z Bukové, po jeho smrti synovec Nachval z Osvračína, po tomto další synovec Sezema z Přívozce a teprve po smrti jich všech jeho vlastní nejstarší syn. Jako svědci vystupují na listině tři jeho synové - Nachval, Jan a Zbyněk. V roce 1374 rovnal spor o meze zádušních lesů náležejících ke kostelu sv. Václava ve Skořicích, ke kterému ve stejném roce podával faráře, přičemž je jmenován jako Dobrohost z Dvorce jinak z Ronšperka. V té době již byl zcela jistě vlastníkem hadu Drštka.
Konec citace.
To je všechno co k tomuto zajímavému muži máme přímo. Vše ostatní je pouhá dedukce a analogie. V listinách je nazíván "Miles" tedy rytířem pravděpodobně byl. Jeho děd byl připomínán v souvislosti s družinou krále Přemysla Otakara II. Erb jeho rodu je rovněž vymalován v erbovní galerii na Hradě Lauf, mezi družinou Krále Karla IV. Jeho syn byl ve službách Rožmberků. Celý rod se aktivně účastnil tažení a bojů od jeho děda do jeho vymření na konci 15. počátku 16. století. Stál neochvějně na katolické straně při husitských bouřích, dokonce Dobrohostův vnuk Zbyslav vedl část Plzeňské hotovosti. V Plzeňském archivu existuje jeho rukou psaný list svému bratru na Dvorec o slavném vítězství nad Tábory. Ačkoli tedy nemáme podrobnějších zpráv o Dobrohostovi ani jeho otci. Dá se předpokládat, že byli rovněž vojensky velmi činní.
První zmínka o Dobrohostovi je až poměrně pozdě, uvážíme li, že zmínka o jeho bratru pochází z roku 1331 a v té době jej již purkrabím a tedy dospělým mužem. A jeho otec je vzpomínán poprvé už r 1326. Je to dle mého v celku logické, jako druhorozený nedostal žadnou vyšší funkci v místě kolébky svého rodu. Nemohlo se o něm psát. Získal jen državy svého otce na Rokycansku. A to Mirošův Dvůr, Kolvín a Pravděpodobně Kuškov. Drobné vísky. V dnešním Mirošově jsou dodnes patrné teréní pozůstatky jinak celodřevěné tvrze. Datace drobních nálezů keramiky, mincí, a zbytků dřeva spadají do nejzašším obdobím do roku 1330. Tehdy, nebo krátce před tímto rokem pravděpodobně Tvrz vznikla. Je Zvláštní, že neleží vlastně v Mirošově, i když dnes už ano. Ale ve středověku se nalézala téměř 1,5 kilometru od mirošovské návsi. Existuje teorie, dle které je jméno Dvorec, prý vlastní vesnicí u které tvrz stávala, ale nemáme proto žádné důkazy, které by to podpořily. Pravděpodobně se jednalo pouze o poplužní dvůr s Tvrzí. Proč je tak daleko od vsi můžeme jen hádat z její dodatečné dostavby. Mirošov stál již dávno před tím a kolem něho byly polnosti. Dobrohost možná při výběru místa pro své sídlo nechtěl porušit integritu vsi. Možná ani nebylo místo pro jeho vlastní popluží. To už se asi nikdy nedozvíme.
Jisté zůstává, že musel být dobrým hospodářem. Protože ke svým državám ve zralém věku přikupuje ves Skořice i s hradem Držkou. Pro představu megalomanů, hlavní a jediný palác hradu měl rozměry 10x7,5m a sílu zdi 2,5 až někde téměř 3 metry. Patrně měl tři patra z čehož poslední bylo celé dřevěné. Tedy majetek, který svým rozsahem odpovídá o úspěchu, ale žádný majetkový skok to není. Rodový úspěch jistě.
Já vidím před sebou muže nijak vyjímečného pro dějiny, nesmírně pro své nejblišší a jistě významného pro prostředí, které ovlivňoval. Asi by na dvoře nebyl lvem salonů, ale na druhou stranu v Plzni zanedbatelný nebyl.
Tak tolik na úvod. Zkusím sem teď něco naházet a zdůvodnit.
Dobrohost z Ronšperka na Dvorci (1353 - 1376), zdědil po otci panství na Rokycansku. Ve Dvorci u Mirošova si vystavěl tvrz, na které seděl v roce 1353. Predikát „z Ronšperka“ odráží dobovou módu. Je odvozen z rodové heraldické figury - berana (Ramsberg = Beranní vrch). Není však jisté, ke kterému z Dobrohostových sídel se vztahuje, zda k Dvorci nebo k hradu Drštka. V roce 1366 věnoval Dobrohost platy ze 3 poddanských dvorů v Mirošově za duši svého otce Nachvala klášterům plzeňským a ustanovil, aby panství nad těmito dvory, z nichž se plat vydával, měli po jeho smrti napřed jeho bratr Zdeněk z Bukové, po jeho smrti synovec Nachval z Osvračína, po tomto další synovec Sezema z Přívozce a teprve po smrti jich všech jeho vlastní nejstarší syn. Jako svědci vystupují na listině tři jeho synové - Nachval, Jan a Zbyněk. V roce 1374 rovnal spor o meze zádušních lesů náležejících ke kostelu sv. Václava ve Skořicích, ke kterému ve stejném roce podával faráře, přičemž je jmenován jako Dobrohost z Dvorce jinak z Ronšperka. V té době již byl zcela jistě vlastníkem hadu Drštka.
Konec citace.
To je všechno co k tomuto zajímavému muži máme přímo. Vše ostatní je pouhá dedukce a analogie. V listinách je nazíván "Miles" tedy rytířem pravděpodobně byl. Jeho děd byl připomínán v souvislosti s družinou krále Přemysla Otakara II. Erb jeho rodu je rovněž vymalován v erbovní galerii na Hradě Lauf, mezi družinou Krále Karla IV. Jeho syn byl ve službách Rožmberků. Celý rod se aktivně účastnil tažení a bojů od jeho děda do jeho vymření na konci 15. počátku 16. století. Stál neochvějně na katolické straně při husitských bouřích, dokonce Dobrohostův vnuk Zbyslav vedl část Plzeňské hotovosti. V Plzeňském archivu existuje jeho rukou psaný list svému bratru na Dvorec o slavném vítězství nad Tábory. Ačkoli tedy nemáme podrobnějších zpráv o Dobrohostovi ani jeho otci. Dá se předpokládat, že byli rovněž vojensky velmi činní.
První zmínka o Dobrohostovi je až poměrně pozdě, uvážíme li, že zmínka o jeho bratru pochází z roku 1331 a v té době jej již purkrabím a tedy dospělým mužem. A jeho otec je vzpomínán poprvé už r 1326. Je to dle mého v celku logické, jako druhorozený nedostal žadnou vyšší funkci v místě kolébky svého rodu. Nemohlo se o něm psát. Získal jen državy svého otce na Rokycansku. A to Mirošův Dvůr, Kolvín a Pravděpodobně Kuškov. Drobné vísky. V dnešním Mirošově jsou dodnes patrné teréní pozůstatky jinak celodřevěné tvrze. Datace drobních nálezů keramiky, mincí, a zbytků dřeva spadají do nejzašším obdobím do roku 1330. Tehdy, nebo krátce před tímto rokem pravděpodobně Tvrz vznikla. Je Zvláštní, že neleží vlastně v Mirošově, i když dnes už ano. Ale ve středověku se nalézala téměř 1,5 kilometru od mirošovské návsi. Existuje teorie, dle které je jméno Dvorec, prý vlastní vesnicí u které tvrz stávala, ale nemáme proto žádné důkazy, které by to podpořily. Pravděpodobně se jednalo pouze o poplužní dvůr s Tvrzí. Proč je tak daleko od vsi můžeme jen hádat z její dodatečné dostavby. Mirošov stál již dávno před tím a kolem něho byly polnosti. Dobrohost možná při výběru místa pro své sídlo nechtěl porušit integritu vsi. Možná ani nebylo místo pro jeho vlastní popluží. To už se asi nikdy nedozvíme.
Jisté zůstává, že musel být dobrým hospodářem. Protože ke svým državám ve zralém věku přikupuje ves Skořice i s hradem Držkou. Pro představu megalomanů, hlavní a jediný palác hradu měl rozměry 10x7,5m a sílu zdi 2,5 až někde téměř 3 metry. Patrně měl tři patra z čehož poslední bylo celé dřevěné. Tedy majetek, který svým rozsahem odpovídá o úspěchu, ale žádný majetkový skok to není. Rodový úspěch jistě.
Já vidím před sebou muže nijak vyjímečného pro dějiny, nesmírně pro své nejblišší a jistě významného pro prostředí, které ovlivňoval. Asi by na dvoře nebyl lvem salonů, ale na druhou stranu v Plzni zanedbatelný nebyl.
Tak tolik na úvod. Zkusím sem teď něco naházet a zdůvodnit.
Civilní oděv je dle mého dobře, ale ten plánovaný reprezentativní se rozhodně neztratí a tvé choti to ve slavnostním nehorázně sluší (ne že by ji to neslušelo v domácím, ale je to dáma pro kterou byly dvory stvořeny 
Stejně za to můžeš ty, že budu své choti její truhlu malovat kurtoazními motivy...
, pane Dobrohoste. Když to tak vidím, ihned bych s tebou vyrazil na honitbu.