Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Armin píše:Tak další pokrok ve výbavě. Truhla a postel od Ikči...

čelní prkno u postele bude ještě dozdobeno vyřezávanými květinovými motivy.

Více na

http://my.opera.com/ikca/albums/show.dml?id=4388322

http://my.opera.com/ikca/albums/show.dml?id=4423992

Jo tak ta truhla nemá chybu.... fakt luxus, nadhera.....

to je ale úžasná krása takže truhla mě ,postel tomu kdo se ho zbaví

Magdaléna píše:to je ale úžasná krása takže truhla mě ,postel tomu kdo se ho zbaví

jdu sehnat jed...... A nehcáš mě se alespoň na tu truhlo podívat?

Armínova korouhev a praporec na stan

Tak jsem dnes zjistil, že přídomek z Beranova je pro 14 stol. nesmysl.
Ve staročeštině byl beran ov, takže přídomek by asi zněl z ovence, což ale také pravděpodobně znamená ovčín.
Na druhou stranu je Ovenec jednou ze zaniklých obcí na dnešním území Prahy.

Nechci nikoho nutit ke změně jména nebo přídomku, ale když se snažíme o co nejvěrnější zachycení hmotné kultury, mohli bychom se pokusit i přemýšlet jako ve středověku. Nechci na toto téma zakládat dizkuzi, ale to je pro nás pořád těžké.

Popravdě těmhle věcem nerozumím a nemám čas ni sílu je studovat. Vycházel jsem z toho, že když může reálně existovat od roku 1221 obec velký Beranov (dříve nazývána Beranova, nikoli Ov) tak by mohl být i nějaký další, fiktivní

Takže pokud je to špatně, dokážu s tím žít

To by odpovídalo tomu, že Beran byl lokátor.
Možná že to znamenalo něco jiného a nebo to bylo něco zkomoleného.
V každém případě pak není žádný důvod měnit predikát.

také bych neměnil, staročeština je kouzelná a má-li Armin dohledanou obec podobného jména, není co řešit jako každý jazyk, i staročeština má často více názvů pro jednu věc

Richarde, je mi líto, ale budu ti muset rozšlapat bábovičky. Co je potom např. takový Benešov?
(Benešov u Prahy = okresní město, původně ohrazená ves založená již v 11. století, název vznikl z osobního jména Beneš a znamenalo Benešův dvůr, hrad...)

Promiň, jsem policajt, nechápu souvislost.
Jako že Beran mohl a nemusel být lokátor nebo vlastník
podobně jako Beneš?
Mezitím jsem zjistil, že označení beran se používalo i pro podstavec větrného mlýna, přeneseně na celý větrný mlýn, určitě v 15. stol. a možná i dříve, ale obecně u nás větrné mlýny byly vzácností.

richardrg píše:, ale obecně u nás větrné mlýny byly vzácností.

Jasně třeba ten strahovský čnící nad Prahou už v roce 1270?

Kromě něho vím jen o třech bezpečně doložitelných.
Ale určitě nemám všechny informace.

[quote="richardrg"]Promiň, jsem policajt, nechápu souvislost.
Jako že Beran mohl a nemusel být lokátor nebo vlastník
podobně jako Beneš?

Chci tím říct, že -ov je starobylá přivlastňovací přípona, takže tvar z Beranova je naprosto v pořádku (podobně jako de Lubiechowa = z Liběchova). Z Beranova značí odkud daný člověk pochází a nemusí být nutně hned vlastníkem nebo lokátorem.

Jo, tomu rozumím. A jen pro doplNění, ten predikát by mohl mít i jiné formy, al jak jsem již psal já i Maršálek, pokud má takovou vesnici dohledanou tak není co řešit a tato debata slouží pro poučení ostatním a může být přesunuta.

A já bych to vůbec neřešil. Jen tak pro začátek já vyrůstal v dobách jednotící výuky českého jazyka na základní škole a přes to všechno jsem se potácel mezi vošouchem, kecínem, kecánkem a bramborákem. Vše v rozsahu od Plzně po Hořovice, tedy vlastně jen mezi příbuznými. Co tím chci naznačit?
Nedělám si iluze, že v době kdy se mluvilo dle toho, jak Vás naučili pouze rodiče a okolí, byl jeden jediný výraz pro určitou věc. Viz toliko profláknutá prošívanice, která snad nemá v pramenech ani jednou stejný název. Od spalnieře pro vycpávanici atp.
U nás na dvorci se beranu říkalo zásadně hezky česky RAM. (ramsberg = beraní vrch)