Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Jakpak je to těžké z toho dubu. Já ty své borovo smrkové naložené tahám ve dvou. Tohle se bude soudím tahat ve dvou i prázdné. Ale je to pěkná práce.
Znám předlohu.

Nemam jí jak zvážit, prázdnou jí unesů, s námahou i plnou (oblečení). Až bude příležitost, tak jí zvážím i s budoucím kováním.

Po serii výhrůžek a zastrašování sem přidávám fotky lebky.

Kov není má práce, pouze jsem ho finišoval, tzn. dával fazonu

Koženej "vývaz" a řemení je má práce.

Pěkná, výrobcem je kdo?

Vít Prokop.

Pěkné.
Předloha?

Čistě z iluminací

třeba


Postupný vývoj lebky v bacinet je patrný už na mojí lebce, pomalu se prodlužuje zátylková část.

I to je relevantní předloha. Sám ji mám dle iluminace. Pěkné.

Nový batwat

Konečně se mi povedl střih, který kryje hezky i čelo, předtím jsem to nějak neohhadnul
Zvenku hrubý nebělený len, zevnitř jemnější. Vycpáno vlněným suknem (zbytky), prošito lněnou silnou dratví. Vše ručně šito.

Konečně jsme došil dlouho rozdělanou čepicu, stará byla už značně "jetá"

Tmavě zelené sukno, podšito rudým hedváním. Lem je z vlčí kožešiny.

Kde jsi sehnal vlka?

Dostal Je to z celého vlčího kožichu.

Ačkoliv je už nějaký ten den hotová, dávám jí sem až dnes, nějak nebylo moc času
Hlavní čás práce na dýce dělal kamarád kovář, já dodal jen dřevo na rukojeť(švestka). Tausování na rukojeti je moje práce, střídají se proužky mědi a stříbra, byl to můj první větší pokus.

Pochvu jsem dělal z části já, dřevo (buk) a potahování brokátem. Kování na pochvě dělal opět kamarád. Je to mosaz pájená stříbrem, spoje nejsou vidět, nasazoval a dodělával jsem to já.

Opravdu krásná

Tos přehnal!