Významné historické osobnosti a rody v projektu

[Maršálek]

V projektu Hradeckého dvora se postupně úspěšně daří vytvářet představitele jednotlivých sociálních vrstev dobové společnosti. Vedle služebníků, vojáků, družiníků, leníků, řemeslníků, nižšího patriciátu a duchovních je to nižší, střední a vyšší šlechta. Vedle sebe se v těchto rolích potkávají postavy vykonstruované i skutečné historické. Zatímco ti, kdo si své postavy vytvářejí, si budují své jméno, pověst a respekt ostatních sami svými činy, mají to ti, kdo přejímají historická jména výrazně náročnější. Pro obecné povědomí o klíčových historických událostech naší doby slouží krátké a stručné přednášky na májových sněmech. Kdo se ale rozhodne představovat reálnou historickou osobnost, nebo rod, ten na sebe bere velký závazek a to nejenom morální. Zatímco u většiny historických osobností naší doby neznáme ani datum narození a úmrtí, nebo jeho podobu, jsou všem v povědomosti známy jejich činy a postoje, kterými se zapsali do historie. Jimi se stali nesmrtelnými. Je třeba znát historii svého rodu i své postavy, její slavné činy i známé prohry, stejně jako její postoje v případě klíčových politických kauz. Oživujeme jedno z nejbouřlivějších a nejzajímavějších období našich dějin, plné politických zvratů, kdy se na český trůn i proti němu stály fronty…

Pro představu je třeba se v případě skutečných známých osobností orientovat mimo jiné v následujícím:
- jaké měl postavení v době největší slávy českého království 1300-1301 (jaké případné úřady a funkce zastával – co obnášely a jak byly vykonávány)
- jakých významných vojenských kampaní se účastnil (zemská hotovost se v naší době scházela prakticky každoročně)
- kde stál v klíčovém roce 1306, při boji o uprázdněný český trůn
- kde stál během smrti Rudolfa Habsburského 1307 a následném boji o uprázdněný trůn
- kde stál během smíru Jindřicha Korutanského a Fridricha Sličného 1308, které vedlo k návratu naší paní
- kde stál během otevřeného boje českých pánů proti Jindřichovi Korutanskému 1309 (což má přímou souvislost s vyjednáváním o novém pretendentovi na trůn)
- kde stál během vstupu Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny 1310 do Čech a boje o trůn
- zda se nějak podílel na zajištění moci nového krále v letech 1311 a 1312
- zda se podílel na kampani proti Matůši Čákovi a následném zajetí Jindřicha z Lipé, po němž následuje Válka dvou královen 1315-1316
- kde stál během následujících vyhrocených let do smíření 1318
- jak reagoval na papežskou výzvu k potírání kacířů v Čechách
- zda se účastnil velkých kampaní a bitev v Říši a Itálii po boku Jana a později Karla
- atd.


Nijak nebrojím proti volbě každého z nás, vzít na sebe slavné jméno a oživit ho, naopak Dávám tu všem na vědomí, co to reálně obnáší a s jakými informacemi by se měl každý, kdo chce představovat reálnou historickou osobnost, seznámit. Jinak reálně hrozí, že ho ostatní v této roli nepřijmou a nebudou ho respektovat. Už tak od nás několik významných osobností odešlo a upadlo v zapomnění. Mějme stále na paměti, že svým vystupováním a chováním oživujeme zvolenou historickou osobnost a dáváme ji konkrétní podobu svým chováním, postojem, reprezentací. Tak byl například nepříliš šťastným pojetím svého představitele devalvován a deklasován největší z pánů naší doby – Jindřich z Lipé, který byl ve své době symbolem dobového šviháka, vzorem rytířství, galantnosti a politické vyspělosti pro všechny muže i ženy, urozené i prosté.

P.S. již dávno neobstojí výmluva, že lidé dané doby stejně nevěděli, co se za jejich domem dělo, je naopak doložené, že o slavných činech i zradách se diskutovalo nejenom na dvorech a ve městech, ale i na obdělávaných polích... A není nic trapnějšího, než když se někdo během rozhovoru zeptá "historické osobnosti" na událost, která ji v pozitivním, nebo negativním proslavila a dotyčný neví.

[Pohrobek]

v návaznosti na tvůj příspěvek, se chci zeptat, jestli nevýš o nějakých pramenech, kde se dá dozvědět o těch méně známých lidech.

[Maršálek]

Na obecnou otázku obecná odpověď - máme k dispozici spoustu odborné literatury k této problematice, i práce ke konkrétním rodům a osobnostem. Z pramenů máme myslím shromážděné všechny známé a dostupné, stačí se tím pročíst zjistit vše, co se dá o dotyčném dohledat. Mnohdy máme pouhou informaci, že někdo toho jména byl, např. z jeho svědectví na listině.

Doporučuji se podívat např.
BLÁHOVÁ, M. (ed). a kol. Kroniky doby Karla IV. 1. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1987, 648 s.

DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, D.(ed.); ZELENKA, J.(ed.) Dvory a rezidence ve středověku II. Skladba a kultura dvorské společnosti. 1. vyd., Praha: Historický ústav, 2008, 510 s.

DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, D.(ed.); ZELENKA, J.(ed.) Dvory a rezidence ve středověku III. Všední a sváteční život na středověkých dvorech. 1. vyd., Praha: Historický ústav AV ČR, 2009, 549 s.

FRIAR, S. Heraldry. For the Local Historian and Genealogist. 2. vyd., London: Grange Books, 1997, 271 s.

HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, 597 s.

CHARVÁTOVÁ, K. Václav II. Král český a polský. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o., 2007, 343 s.

JAN, L. Václav II. a struktury panovnické moci. 1. vyd., Brno: Matice moravská, 2006, 300 s.

KALISTA, Z.(ed). Florentské kroniky doby Dantovy. 1. vyd., Praha: Odeon. Živá díla minulosti sv. 60, 1969, 638 s.

KAREL IV. Vita Karoli Quarti. Vlastní životopis. PAVEL, J.(ed). 1. vyd., Praha: Odeon, 1978, 225 s.

KOPIČKOVÁ, B. Eliška Přemyslovna/ Královna česká. 2. vyd., Vyšehrad: 2008, 184 s.

KRČMOVÁ, M.(ed); VRBOVÁ, H.(ed). Kronika tak řečeného Dalimila. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1977, 235 s.

MARÁZ, K. Václav III. (1289-1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně. 1. vyd., Veduta: 2007, 160 s.

SEDLÁČEK, A. Atlasy erbů a pečetí české a mmoravské středověké šlechty I.-V., , 1. vyd., Academia:2001

SOVADINA, M. Jindřich z Lipé, 1. vyd., Brno: Matice moravská, 2005, 59 s.

SPĚVÁČEK, J. Král diplomat. 1. vyd., Praha: Panorama, 1982, 276 s.

SPĚVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, 720 s.

ŠAROCHOVÁ, G., V. 1.9. 1310 Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský. Sňatek z rozumu. 1. vyd., Havran: 2002, 166 s.

ŠAROCHOVÁ, G., V. Radostný úděl vdovský. Královny-vdovy přemyslovských Čech 1. vyd., Dokořán: 2004, 176 s.

ŠMAHEL, F. Cesta Karla IV. do Francie. 1.vyd., Praha: Argo, 2006, 398 s.

ŽALUD, Z. Tzv. užší dvůr Jana Lucemburského a markrabího Karla. In: Dvory a rezidence ve středověku II. Skladba a kultura dvorské společnosti. 1. vyd., Praha: Historický ústav, 2008, s. 127- 146

ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, 318 s.





V seznamu chybí diplomatáře (CDB, CDM, MGH) a mnohé další prameny, dále nedávno vydané práce, zaměřené na konkrétní šlechtické rody (Hrabišici, Bavorové), atd. Pokud se mně někdo zeptá, kde hledat, odkážu ho, ale hledat to za něho nebudu