Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Jiří z Holohlav píše:...utkat tak velké a pevné plochy bavlny

Podle mne v důsledku krátkých vláken nejsou bavlněné nitě při ručním spřádání dost pevné a proto se bavlna používala převážně ve směsových tkaninách. O bavlněné stanovce podle mého názoru nemůže být řeči. Na druhou stranu se běžně používaly tkaniny, o kterých nemůže být řeči dneska. Lodní plachty se dělaly vlněné s vysokým obsahem lanolinu, "technické" tkaniny se prosycovaly voskem, užívala se řada dnes zapomenutých surovin, které se kombinovaly (len/kopřiva/konopí/vlna-taky třeba kozí)...

Osobně si o celé diskusi myslím, že řešíte "nesmrtelnost chrousta" Tehdejší zpracování surovin a tkanin bylo tak jiné od dnešního, že jestli máte stanovku lněnou nebo bavlněnou je celkem jedno, té dobové se obě blíží asi tak stejně.

Souhlas s Posadowem

To, co jsme psal výše nebyla zdrcující kritika tvého stanu, ani vyzdvihování stávajícího materiálu oproti snaze přiblížit se více jiným materiálem. Snažil jsem se upozornit na fakt, že takhle cesta není o nic blíže k původním předlohám, než ty stávající stanovky. Důvodem je především jiné technologické pojetí, které sice jsme schopni technicky zopakovat, ale o nikom takovém zatím nevím a pro širokou škálu materiálových možností a jejich směsí bude opět každá látka dobře
Mně prostě pobavil typický armínův přístup, který se projevil již na Libušíně a pokračuje romantismem dál, protože on to vidí jako jediné LH řešení

K šedým stanům na vyobrazení viz. práce s obrazovými prameny

Takže ať ti stan slouží, mon ami

Ty plachty máš odkud? Mě to tedy až tak do minulosti nezajímalo i když jsem z "oboru" ale třeba angličtí kapitáni, stejně jako admiralita už od 16. století knučí jaké má nepřítel (španěl, francouz) k dispozici zdroje - krom dubových lesů také "Nejlepší vlámské nebo baltské konopí".

Maršálek píše:Mně prostě pobavil typický armínův přístup, který se projevil již na Libušíně a pokračuje romantismem dál, protože on to vidí jako jediné LH řešení

Jsem rád, že vzájemně sdílíme pobavení nad reakcí toho druhého

Každopádně, abych to vše uvedl na správnou míru, nikdy jsem netvrdil, že by snad lněné stany měly představovat „jediné LH řešení“. Tedy jak sám píšeš o stránku dříve „buďme solidní“ a nepodsouvejme si navzájem věci, který ten druhý neřekl

Tedy stručně řečeno, lišíme se v pohledu na věc, neboť já lněné stany nevnímám jako „jediné LH řešení“, ale pouze jako krok vpřed, kdy v rámci našeho koníčku, plného různých protichůdných názorů, teorií, úvah a stanovisek nahrazujeme něco (bavlněnou stanovku), o čem jak Posadow výše píše „nemůže být ani řeč“, něčím (lněným plátnem), které by snad teoreticky mohlo alespoň částečně odpovídat dříve používaným věcem. Nic víc, nic míň.

teď je ovšem otázka, která z těch dvou tkanin je svým vzhledem víc podobná, tomu co bychom viděli v originále.
Cest je víc a každý si vybere tu svoji. Můj názor na materiály je celkem známý. Mne zajímá vzhled, materiál je pro mne druhotný. A to i u oděvů. Pro někoho je zase prioritní materiál. Někdo se snaží skloubit obojí, čímž si značně zúží manévrovací prostor. Nic není černobílé ani jednoduché a vždycky to bude otázka úhlu pohledu.
Ta plachta - to je přesně otázka materiálu, jedná se o nález zjevně technické tkaniny z Herio, vzhledem k jejich možnostem je vlněná (jinej materiál tam vlastně neměli), jinde jistě používali materiály i jiné (vhodnější)

Když nemáme zachován originál, tak nemůžeme usuzovt na vzhled podle originálu. Když nemáme zachován vzhled, nemůžeme usuzovat na materiál podle vzhledu, ale na vzhled podle dostupných materiálů. Počkám, jestli stan vybledne, a uvidíme:-)

Bavlna se na plachtách začala masově objevovat až v 18. století

Mě by docela zajímalo, kde v této debatě došlo k poněkud nesmyslnému tematickému posunu a k tomu, že se začaly vyvracet argumenty, které tu nikdo nepoužil.
Ať hledám jak hledám, nikde nevidím, že by tu někdo prosazoval bavlnu jako vhodnější, dobovější nebo pro šlechtice příhodnější materiál na stanové plachty než len. Jediné, o čem tu původně byla řeč, bylo to, zda by stanové plátno mělo být bělené, či nebělené.

To jsou ty internetové diskuze - za příspěvkem druhého slyšíme i to, co neřekl, protože nám to tak vyznělo

Navrhuji konec, už je to fakt tlachárna

S hrůzou zjišťuji, jakou při jsem odstartoval svou pochybností. A to nebyla myšlena nijak zle. Arminův i Kainův stan se mi velmi líbí i zpracováním, jen ta tma vevnitř mne zarazila.
Zaujala mne ta zmínka o lodních plachtách z vlny. Myslíte, že by to mohla být jedna z možných variant i na stan?

Ronšperk píše: Zaujala mne ta zmínka o lodních plachtách z vlny. Myslíte, že by to mohla být jedna z možných variant i na stan?

Ano, viz. Basilej.
Relevantní jsou všechny dobově známé materiály, v případě textilií často cíleně ve formě směsovek Kunášek mně opraví, pokud kecám, ale máme domácí písemnou zmínku (což je v případě stanů nejčastější pramen) o kožených stanech v rámci zajištění logistiky císařské jízdy (13. st.).

Nu,je ta debata poněkud emocionálnější než je obvyklé,ale zase stany jsou velké téma.Velmi výrazný prvek tábora,velká a dlouhodobá investice,velká potíž při přemisťování i sušení a tak myslím,že zevrubné probrání si zaslouží,i když jinde než na Kainově vlákně.

pan Jiří má pravdu - co založit vlákno STANY (pokud už tu není - teď z hlavy honem nevím) a tam to přešoupnout?

ta diskuse je sice částečně tlachárna, ale přece jen zajímavá