Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Využívám téhle možnosti a porefruju o své postavě. Pro účely turnaje a dvora jsem si vybíral postavu, vždy se mi líbila kombinace zelené a bílé, vzdělance a bitkaře, takže logicky padla volba na mého oblíbeného Frauenloba, který se navíc hodil k vévodovi rakouskému. Nicméně turnaje s vévodou rakouským jsou asi passé jak silon, takže ta postava už nemá moc opodstatnění. Ale klidně bych si ji ponechal, jenže je tu malý problém, který jsem předtím nevěděl - Heinrich Frauenlob von Meissen je v době pořádání turnaje v roce 1307 sice vyobrazen jako mladíček, ale ve skutečnosti už byl docela starý.

Takže jak se zdá, není důvod držet tuhle postavu i nadále. Zvolím tedy nejspíše novou. A teď jakou (pointa se blíží) Potřeboval bych vědět, jestli jsou mé úvahy možné...

1) Chtěl bych, aby to byl Frauenlobův syn s českou nižší šlechtičnou. To IMHO poměrně snadno možné, on se pohyboval snad i u českého dvora, není také vůbec problém, aby se např. šlechtična vdova s doprovodem objevila v Míšni a pod.

Edit: mám zodpovězeno, je to možné i pravděpodobné.

2) Jak by se lišilo, kdyby byl nebo nebyl uznaný? Jaké by bylo jeho postavení, kdyby to místo urozené byla třeba měštanka?
Zodpovězeno, viz bod jedna - netřeba to řešit.

3) Kdyby byl uznaný syn, co by měl v erbu? Mohl by mít podobný erb, jako Frauenlob? Jaké by měl přízvisko, když v Míšni nikdy nebyl a nic mu tam nepatří?

Zodpovězeno - neuznaný by měl erb po matce, uznaný po otci (mohl by být něčím doplněný po matce).

Takže nová (fiktivní) postava:

Martin z Bílé.

Narozen někdy v 80. letech 13. století na dvorci v Bílé jako syn urozené vdovy. Ta počala s Heinrichem Frauenlobem z Míšně právě v době, kdy byl tento básník u dvora Václava II (to mu bylo kolem 25 +-5) stejně jako ona. Svého syna uznal, protože nehrozilo žádné dělení jeho statků - měl stejně jen ty, co mu Václav II věnoval jako doživotní léno a co po jeho smrti přejdou (+1318) znova na panovníka. Protože nějaké prostředky měl, poslal svého syna na studia práva do Oxfordu se slovy "poezií se neuživíš, věř mi".

Do Anglie se dostává v roce 1299. Tehdy se král Edward I žení ve Francii s Markétou Francouzskou a kde se přidává na cestě do Anglie i Martin z Bílé (ve věku cca 18 let). Studuje na univerzitě v Oxfordu a pak se poflakuje u Edwardova dvora, což má nevýhodu v tom, že se spí zpravidla ve stanech, protože v roce 1303 vytáhl na odbojné Skoty. Účastní se obléhání Stirlingu. Roku 1305 byl vyslán do Francie, aby zjistil, co tam hledá William Wallace. Po návratu a Williamově zajetí se účastní šarvátek se Skoty (kladivo na Skoty ) Nesouhlasí sice s popravou WW a tak se ještě před ní uchyluje na dvůr Edwarda, prince z Walesu, proti Robertu Bruceovi táhne. Účastní se obléháníá Kildrummy v roce 1305 a bitvy u Methven 1306, kde je zraněn a vrací se ke dvoru prince z walesu, když tu v roce 2007 Edward I umírá.

Edward II, u jehož dvora právě je, se stává králem. Edward II byl vzhledově i fyzicky podobný svému otci, ale neměl jeho ctižádost. Jeho hlavním zájmem byla zábava, i když se také zajímal o atletiku a mechaniku. Byl známý tím, že podporoval univerzitní vzdělanost, ignoroval nejvyšší zemskou šlechtu a podporoval své oblíbence z nižších vrstev. To vše hrálo do karet Martinovi, ale stal se brzy mezi vyšší šlechtou terčem nevybíravých poznámek. Aby jim předešel (a ze stesku po domově, nebyl tam skoro 10 let) se chápe příležitosti a cestuje v roce 1307 ke dvoru Filipa IV Francouzského s delegací, co má dojednat sňatek s Isabelou Francouzskou. To se také stane 25. ledna 1308 , ale Martin už se do Anglie nevrací. U dvora se však také nezdrží dlouho, proslýchá se, že manželství Edwarda II a Isabely od počátku neklape, tak považuje za rozumnější odklidit se Filipovi IV. z dohledu.


Nalezne dobrou společnost u rodu de Merphins a společně s jeho vazalem de Tusson se jako jeho průvodce vrací do čech na dvůr Elišky Rejčky. (Erb má zatím stejný, jako Frauenlob, možná jej doplním symbolem po matce, pro přehlednost.) Frauenlob se touto dobou poflakuje někde v okolí Míšně a daří se mu výborně, nebojte

Mezi lety 1309 a 1313 se zdržuje ve svých domovských Čechách u dvora královny Elišky Rejčky. Podniká však také cesty s diplomatickými záměry, např. na jaře roku 1312 se ocitá v doprovodu jana z Dražic na koncilu ve Vienně.

Na konci roku 1313 je martin pozván opět do Anglie svým tamním patronem Walterem de Stapledon a jeho bratrem Sirem Richard Stapeldonem. První z bratrů je biskupem z Exeteru a velkým znalcem kanonického práva a má v plánu založit v Oxfordu malou kolej. Jeho bratr je pak soudcem královského soudního dvora. Kolej je skutečně roku 1304 založena, nazývá se Stapeldon Hall. Martin se však dlouho nezdrří, neboť je opět povolán dos lužeb Edwarda II, který hodlá udržet hrad Stirling. V červnu tedy bojuje u Bannockburnu a jako člen královy ochranky také uniká po katasrofálně prohrané bitvě.

Myslím že nápad se synem starého Frauenloba není špatný.
Heindrich Frauenlob se prokazatelně stýkal s Václavem II. a snad nějakou dobu pobýval i na jeho pražském dvoře, nejspíše ještě na sklonku 13. st. Určitě se o něm v této souvislosti zmiňuje K. Charvátová ve své knize Václav II.
Protože Heindrich byl ač urozený sám nemajetný, předpokládá se, že žil jako dvořan, tj. na náklady panovníka (jeho potřeby kryla královská komora). Poměrně běžnou praxí bývalo i zabezpečení formou doživotního udělení konkrétních statků, které svým výnosem stačily k pokrytí jeho nákladů. Doživotní - tedy na dobu jeho života, po jeho smrti připadly statky opět panovníkovi. Jeho potomci či nejbližší pozůstalí příbuzní na ně neměli žádné právní nároky.

Není nereálné, že by Frauenlob, věren své pověsti, nezplodil v Čechách potomka. Asi by to byl spíše levoboček. Výchova těch uznaných vedla v takových případech směrem k církevní nebo úřední dráze. Bývali podporováni jak svými otci, tak i jejich vladaři. Dovedu si tedy představit, že syn bude vyslán do Anglie s cílem získat právní univerzitní vzdělání a po svém návratu nastoupí na otcovo místo u dvora. O tom, že Frauenlob byl nejenom známým trubadůrem a turnajníkem, ale především se pohyboval v diplomatických službách svých vladařů netřeba pochybovat. Typickým příkladem jsou např.Guillaume de Mahaut, Jean Froissart, Eustach Deschamps, atd.

K erbu, bylo by logické, kdyby uznaný syn? I levoboček, přejal otcův erb. Ten u nás mohl zůstat v nezměněné podobě, nebo naopak nesl nějaké znamení, aby se viditelně odlišil od přímé větve rodu. Takže já bych přejal Fraenlobovu Pannu Marii a to včetně barev a přidal bych např. 3 mariánské hvězdy, nebo růže

Tak, máš tam celou story

Jinak, foto v civilu a ve zbroji ke komentáři a k připomínkám...



Nákrčník - jelení krk, nahoře barvená kůže, zespodu tenký len, mosazný knoflík (inspirováno zeleným nákrčníkem z M. bible). Ailetes železné, potažené vlnou, varkoč vlněný, Panna Maria z hedvábí, malovaná. Štít překližkový, ale mám rozdělaný prkýnkový (do turnaje bude).


Obvykle nosím zelené boty, ale do boje tyhle vysoké (podobné jsem našel i v 15. století, ale na 14. si jistý nejsem...)



A luk z anglie:-)

Ale potřeboval bych se zeptat - máte někdo vyobrazení nebo nález ochrany rukou a předloktí na 1. polovinu 14. století, když má kroužkovka kratší rukáv? Tak nějak vše, co znám, je až z druhé poloviny..

Kain píše:Ale potřeboval bych se zeptat - máte někdo vyobrazení nebo nález ochrany rukou a předloktí na 1. polovinu 14. století, když má kroužkovka kratší rukáv? Tak nějak vše, co znám, je až z druhé poloviny..

lamlová předloktí má např. Albrecht von Hohenlohe

A jiné nebo detailnější? Zvláště mě zajímají kožené s lamelama pod kůží, vespod...jako se dělaly plátové kabátce.

Kain píše:A jiné nebo detailnější? Zvláště mě zajímají kožené s lamelama pod kůží, vespod...jako se dělaly plátové kabátce.

http://www.diu-minnezit.de/realie_detai ... d=39&tid=3

http://forum.brodec.org/viewtopic.php?f=47&t=512

JJ, tam jsem se už díval, ale oni to datují až tak 1340. Nicméně říkají, že např. v Anglii to bylo běžné už ve dvacátých letech a vznikalo to za skotských válek. (To k mé postavě opět sedí).



Něco podobné konstrukce mám, ale chtěl bych si vyrobit přesně takové nebo naopak brigantinované, s barvenou kůží. Každopádně díky za informace.

No, já bych se do toho už zrovna dvakrát nehrnul... samozřejmě je mám také, stejně jako spousta dalších, ale nějak je nepovažuji za správnou volbu pro začátek 14. století. Ony se totiž masově objevují až tak od 40. let výše. Ten Albrecht von Hohenlohe sice zesnul na sklonku 30. let (1338), ale i v jeho případě se tyto doplňky obvykle považují za velmi moderní a v dané době ještě celkem sporadické.... a jen tak mimochodem, srovnávat se co do výbavy s hrabaty z Hohenlohe, je jářku velká odvaha.

Čím dál tím víc mám pocit, že na základě četnosti vyobrazení a reliéfů je nejlepší volbou kroužkový komplet

Andre píše:
Čím dál tím víc mám pocit, že na základě četnosti vyobrazení a reliéfů je nejlepší volbou kroužkový komplet

souhlas

Kain píše:Jinak, foto v civilu a ve zbroji ke komentáři a k připomínkám...

Máš to pěkné, nejen legendu, ale i obrázky. A největší radost jsi udělal mojí paní. Na jedné fotce máš na klobouku věneček od ní, na druhé pak její zástavu. Inu, starý Frauenlob se nezapře. Jsme poctěni...

Přidávám seznam vybavení, ke kritice a spíše k nápadům, co se dá doplnit (některé kousky jsou původně RS, ale jsou stejné, jako VS):

Odění:
brůchy (zatím dvoje)
nohavice (zatím jedny hnědé, dělají se další zelené)
spodní suknice (bourette)
bezrukávová suknice, pruhovaný len
červené cotte se zelenými lemy, vlněné sukno
spona na cotte, bronz a 4 kameny
surcotte z bílého sukna, lemy z tkaných pásů
kapuce vlněná černá
kapuce vlněná fialová
plášť s kapucí modrý, vlna
gardekorps bílý, vlna
boty vysoké
boty nízké zelené
dřevěné nazouváky
čepice (brokát+kuní kožešina)
slamák

Doplňky:
pás zelený rytý s bronzovým kováním
růženec
špendlík s dlaní
4 prsteny (stříbro, stříbro s karneolem 2x, bronz s kamenem)
růženec (sklo a zlacené dřevo)
Taštička (vlna a rolničky)
smaltovaná krabička a pečetní vosk
kostěné kostky
vyřezávané voskové tabulky a stillus
jídelní nožík

Tábor:

Stolek
trojnožka
dvě truhly
postel
lněný stan i s přístřeškem
skleněná lampa
hliněná lampička
lucerna ze surovky

Stolování:
keramický džbán
2 keramické talíře
2 keramické poháry
skleněný kutrolf
cínový džbán
3 cínové poháry
dvě cínové lžíce
nejasné množství dřevěného nádobí

Zbroj:
helma - klobouk
nákrčník (jelení krk, zelená kůže, podšitý lnem)
prošívanice
nýtovaná kroužkovka
nýtovaná kroužková rukavice
lamelové nátepníky
prošívané nohavice (rozdělané, nenosím je:( )
meč plus pochva plus pás
dvě dýky
kopí
erbovní štít
pukléř
Luk jasan LB 95#/32´´
šípy 45g bodkin

Jo. máš toho dost.....

Máš někde vyfocený ten gardecorps, nebo myslíš ten surcot olemovaný keretkou?

Mě by zajímalo foto těch talířů.