Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Pod vedením pana Hechta z Rosic proběhne letos opět populární klání trubadůrů.
Klání proběhne jak v průběhu sobotní, tak i páteční večeře.

Uvítáme, pokud dámy dopředu zadají nějaká témata pro toto klání (a už by to asi neměl být Divý muž - znalí vědí)

Jinak své skromné dílko o Divém muži jsem již přepsal, kam ho mám poslat? Rovnou tobě?

Žena nádherně stvořená
kéž poděkuje za můj zpěv!
Opěvovat ji znamená
oslavit její krásný zjev.
Rád bych zpíval i pro jiné,
srdce však chtělo jen ji znát.
Jiný ať zpívá o jiné,
já nebudu mu v cestě stát.
Byť nápěv, slova stejná jsou:
Já zpívám pouze pro ni, on pouze pro tu svou!

Děkuji panu Maršálkovi za iniciativní založení tématu.

Klání trubadúrů bude letos, narozdíl od loňska, rozděleno do dvou částí: V pátek večer proběhne soutěž v recitaci přejatých veršů (popř. i přednesu prózy), v sobotu pak recitace vlastních, na místě složených básní.

Výběr básní pro páteční část bych nechal poměrně volný (tj. neomezoval bych ho např. tím, aby byly složeny před r. 1310), měly by ale sedět formou i tématem (ideální jsou tedy kurtoasní verše vrcholně středověkých básníků).
Pokud by měl někdo s výběrem problém, nechť se na mě směle obrátí (ať už předem, nebo na místě), pokusím se mu vyjít vstříc.

V sobotu budou veršotepci recitovat básně složené dle zadání, na kterém se dohodnou dámy a které bude vyhlášeno po skončení pátečního kola. Možností je mnoho např.: zadané téma, první verš, poslední verš, první slova jednotlivých slok, použití určitých slov kdekoliv v básni... Nechť to dámy berou pouze jako inspiraci, rozhodnutí je pochopitelně na nich.

O vítězi budou v obou kolech rozhodovat dámy.

Účastnit se mohou pouze urození; v případě masového zájmu ze strany neurozených by pro ně eventuelně mohla být vytvořena samostatná kategorie, rozhodně však nepřipadá v úvahu, aby deklamovali urozeným dámám verše o lásce.

Očekávám tedy zástupy pánů, kteří se budou do klání hrdě hlásit. Rovněž uvítám jakékoliv podněty, návrhy a připomínky k prezentovanému nástinu pravidel klání.

Soutěžit v recitování přejatých veršů je jako soutěžit v lukostřelbě tak, že si najmeme lučištníky. Jistě to vypoví o člověku mnohé, jen to ne, jaký je lukostřelec

Pokud má soutěž spočívat v tom, že si budeme číst z nějaké knihy a dámy pak odhlasují, který z pánů měl štastnější ruku a krásnější hlas, bude mi ctí se zúčastnit a vesele prohrát Jaký je tedy limit vzniku díla?

K sobotě - i na minulém turnaji i na lovecké kratochvíli byly dámy k účastníkům ve své laskavosti dost shovívavé. Zadaly vždy jen obecné téma a nic víc. To je skoro škoda, když máte tu možnost - zadejte počet slok a veršů (a mnohdy není těžké složit báseň dlouhou, plnou vaty a klišé, ale složit báseň krátkou a údernou, že zasáhne přesně a rychle). Nebojte se určit básníkům slova, těžká slova, neobvyklá a nezrýmovatelná, která musejí použít, nebojte se nějaké slovo zakázat (třeba v básni o lásce zakázat slovo láska a milovat ve všech tvarech a jazycích). Bude to těžší, bude to zábavnější, má to být přeci klání ...

Kain píše:Soutěžit v recitování přejatých veršů je jako soutěžit v lukostřelbě tak, že si najmeme lučištníky. Jistě to vypoví o člověku mnohé, jen to ne, jaký je lukostřelec
Pokud má soutěž spočívat v tom, že si budeme číst z nějaké knihy a dámy pak odhlasují, který z pánů měl štastnější ruku a krásnější hlas, bude mi ctí se zúčastnit a vesele prohrát

Pokud někomu připadá páteční kolo pod jeho úroveň, pochopitelně se jej nemusí účastnit. Stejně tak někdo, kdo je dobrý recitátor, ale špatný básník, může vynechat kolo sobotní. Přijde mi zkrátka škoda ochudit dámy o možnost, aby k nim zazněly skvostné verše velikánů kalibru Guillauma de Machaut či Walthera von der Vogelweide. Byť věřím, že někteří z našich pánů se jim mohou směle rovnat.
Sobotní klání ovšem pokládám (a jistě i dámy je budou pokládat) za podstatně prestižnější.

Kain píše:Jaký je tedy limit vzniku díla?

Otázka do pléna, zejména k dámám: je nutné stanovovat nějaký limit, nebo stačí nechat výběr básní na volné úvaze pánů? Třeba loni padl dotaz na Ronsarda, který dobově nesedí, leč tématicky ano.

Kain píše:K sobotě - i na minulém turnaji i na lovecké kratochvíli byly dámy k účastníkům ve své laskavosti dost shovívavé. Zadaly vždy jen obecné téma a nic víc. To je skoro škoda, když máte tu možnost - zadejte počet slok a veršů (a mnohdy není těžké složit báseň dlouhou, plnou vaty a klišé, ale složit báseň krátkou a údernou, že zasáhne přesně a rychle). Nebojte se určit básníkům slova, těžká slova, neobvyklá a nezrýmovatelná, která musejí použít, nebojte se nějaké slovo zakázat (třeba v básni o lásce zakázat slovo láska a milovat ve všech tvarech a jazycích). Bude to těžší, bude to zábavnější, má to být přeci klání ...

Souhlasím a doufám, že dámy tentokrát účastníkům klání pořádně zatopí, za což jim budou odměnou vybroušené básnické skvosty.

Pod úroveň, proč hned tak zostra...navíc se zúčastním, bude legrace

Přejímání veršů jiných, i jejich upravování bylo naprosto samozřejmé a nikoho nepohoršovalo. Bylo naopak známkou vzdělání a rozhledu. A ochudit dámy nejlepšími verši nejlepších minessengrů, kteří se z logický důvodů již letošního klání nezúčastní, protože jsou několik století na pravdě Boží, by bylo ze strany pánů neomluvitelnou hrubostí.
Předpokládám, že dotyčný se verše naučí, nebo si je opíše na list, aby mu z rukou nevypadla kniha, až se bude uklánět

Kain píše:Soutěžit v recitování přejatých veršů je jako soutěžit v lukostřelbě tak, že si najmeme lučištníky. Jistě to vypoví o člověku mnohé, jen to ne, jaký je lukostřelec

Pokud má soutěž spočívat v tom, že si budeme číst z nějaké knihy a dámy pak odhlasují, který z pánů měl štastnější ruku a krásnější hlas, bude mi ctí se zúčastnit a vesele prohrát Jaký je tedy limit vzniku díla?

K sobotě - i na minulém turnaji i na lovecké kratochvíli byly dámy k účastníkům ve své laskavosti dost shovívavé. Zadaly vždy jen obecné téma a nic víc. To je skoro škoda, když máte tu možnost - zadejte počet slok a veršů (a mnohdy není těžké složit báseň dlouhou, plnou vaty a klišé, ale složit báseň krátkou a údernou, že zasáhne přesně a rychle). Nebojte se určit básníkům slova, těžká slova, neobvyklá a nezrýmovatelná, která musejí použít, nebojte se nějaké slovo zakázat (třeba v básni o lásce zakázat slovo láska a milovat ve všech tvarech a jazycích). Bude to těžší, bude to zábavnější, má to být přeci klání ...

Sadisto!!! Že na tebe pošleme divého zajíce

Na přání dam dojde k malé změně: Hlavní disciplína, to jest skládání a přednes básně na zadané téma, proběhne již v rámci páteční hostiny. Krom jiných důvodů chtějí mít dámy možnost přihlédnout k výsledku tohoto klání při volbě prvního rytíře. Tedy, pánové, máte silnou motivaci.
V sobotu se pak již po náročném dni budeme jen odpočinkově kochat verši přejatými.

Zadání básně se již rýsuje a myslím, že se trubadúři mají na co těšit. Z klání by měli vzejít dva finalisté, kteří se následně utkají ve skutečném básnickém duelu, jehož pravidla budou překvapením.

Jen doufám, že projeví zájem i někdo jiný, než pán z Bílé, aby se nemusel utkat v duelu sám se sebou.

Hecht z Rosic píše:
Jen doufám, že projeví zájem i někdo jiný, než pán z Bílé, aby se nemusel utkat v duelu sám se sebou.

Což by ale také bylo převelice zajímavé

Hecht z Rosic píše:Jen doufám, že projeví zájem i někdo jiný, než pán z Bílé, aby se nemusel utkat v duelu sám se sebou.

to musím vidět

I já se rád zúčastním klání trubadůrů. Mé básnické střevo sice nepracuje na povel, ale věřím, že ve společnosti tolika krásných dam nebudu mít o inspiraci nouzi

První várka básní z letošního Turnaje:

Adam z Dobřenic

Slyšte, slyšte, krásné paní,
jen pár veršů je tu k mání.
Jsou však jen o jedné z dam,
k tomu tři rady já vám dám.

Slyšte moji radu první,
pár slov vám povím o ní:
Z bohatého rodu jest,
už víte, s kým máte tu čest?

Tato paní velmi krásná je,
její choť však ji bedlivě sleduje.
Pánové, mé druhé rady dbejte,
na její krásu si pozor dejte.

Rusé vlasy vroubí její tvář,
jak ze sta ohňů vychází z nich zář.
Milá tvář, modré oči v ní,
toto je má rada poslední.

***

Poppe von Uechtritz
Chudinská láska

Večerní slunce v krvi se noří,
oblakům vtisklo svůj přeteskný nach.
Ty a já smrdíme jako dva tchoři,
komáry odhání pekelný pach.

V náruči noci se tiskneme spolu,
mlha je přikrývkou naší.
Slimáci lezou nám po tvářích dolů,
chrápání divou zvěř plaší.

K ránu nás probouzí slavičí zpěv,
rosa se snáší na naše těla.
Zkažené zuby a prasečí zjev,
již ztratilas krásu, kterous kdy měla.

Přesto tě stále převroucně miluji,
stejně tak jako kdysi.
Smýváme špínu svou společně v Metuji,
k snídani chytáme krysy.

***

Poppe von Uechtritz
Báseň otylého Teutona

Láska k ženě je mi cizí,
světská krása marnivá.
Však když pokrm z mísy mizí,
dobře se mi zažívá.

Já jsem jen mnich obyčejný,
lásku k ženám nechovám.
I když jsem jen Bohu věrný,
jednu v srdci přeci mám.

Minnesengři slavní
kráskám verše tepou.
Však to, co je hlavní:
mít polévku teplou.

Milejší než dívčí vytáčky
jsou její výtečné medové koláčky.

Milejší nežli zlatavé klenoty
jsou pro mne její masové dobroty.

Milejší nežli červená růžička
je pro mne křupavá pečená kachnička.

Milejší nežli havraní vlas
je pro mne její chlebový kvas.

Milejší nežli dámská srdíčka
jsou pro mne její míchaná vajíčka.

Milejší nežli kůže hladká
je pro mne její buchta sladká.

Je to žena mnoha kladů,
v podstatě ni žádných vad
a při době postních hladů
dá nám tajně nasnídat.

Když vrcholí láska k ženě
bříško se jí kulatí.
Tady je to obráceně
a my jsme ti buclatí.

maršálek hradeckého dvora Ivain de Merpins

Ptal jsem se hvězd zlatavých,
na přání jedné krásné paní,
za nocí dlouhých, modravých,
zda splní se jí tajná přání.

Ptal jsem se hvězd zlatavých,
co čeká paní krásnou,
za nocí dlouhých, modravých,
kdo učiní ji šťastnou.

Ptal jsem se hvězd zlatavých,
co v životě ji čeká,
za nocí dlouhých, modravých,
kdy pozná svého reka.

Ptal jsem se hvězd zlatavých,
zda srdce její neraní,
za nocí dlouhých, modravých,
to dlouhé lásky čekání.



Ptám se hvězd zlatavých,
co trápí krásnou paní,
za nocí vonných, modravých,
že verše její smutní.

Ptám se hvězd zlatavých,
zda smím se také ucházet,
za nocí vonných, modravých,
o jeden sladký polibek.

Ptám se hvězd zlatavých,
zda její city raním,
za nocí vonných, modravých,
když ho verši mámím.



Za nocí, plných milování,
doteků horkých polaskání,
dozvíš se sama, paní krásná,
nakolik všechny láska zmáhá.

Za nocí, plných veršování,
o touze i tajném snění,
v objetí nočních milování,
v plamenech svic mihotání,
dozvíš se sama, paní krásná,
nakolik všechny láska zmáhá.

Jméno své krásky nevyslovím,
pověst její neohrozím,
jen na její příkaz snad,
mohl bych ji tu jmenovat.

Váhám, zda nedat jako přídavek i píseň o zlotřilém Maršálkovi, na kterou složil Martin z Bílé pokračování