Turnaj 2015 - postřehy a reakce

[Komoří]

Vzácní a milí přátelé,

je to sice chvíle, ale i tak už jsem četl a slyšel pár reakcí k letošnímu turnaji.
Zejména jsem zaregistroval, že jsme neohlídali dodržování dobovosti v doplňcích, gumičky ve vlasech, snad i brýle.
Dále, a to to mi přišlo důležitější, jsem zaslechl, že turnaj letos nebyl tolik zábavný, jako předchozí ročníky. že snad bylo více ceremonií, než bitev a šermu, více mluvení než akce. Někteří lidé, a pár z nich jsou zasloužilí turnajníci, říkali, že jim přijde, že v zájmu kurtoazie a ceremonií ubývá boje a zábavy pro nižší lid. Vždyť letos zřejmě proběhl pouze hon na slepici, nic víc. Tímto si osobně nejsem jistý, neboť sám jsem nebyl přítomen po celou dobu.
Za sebe se domnívám, že bychom opravdu měli věnovat více pozornosti lidem, kteří nás podporují v našem konání a zábavě, tedy kuchyni - zejména té Špernacká já tímto velice děkuji, služebným, panošům a zbrojnošům, protože bez nich bychom se
v mnohých chvílích neobešli.
Další díky adresně je třeba Terce za školku, moje dcera ještě dnes pletla na lucetu a ráda na turnaj vzpomíná. Díky moc.

Prostě, akce sama krásná, malebná, příjemná. Jen je opět potřeba někde přidat a možná i někde ubrat. Co Vy na to, přátelé?

[Hecht z Rosic]

V prvé řadě chci všem poděkovat za krásnou a příjemnou akci. A ano, přede všemi chci poděkovat neurozeným, družiníkům a dělnému i zbrojnému lidu. Protože oni nejsou na první pohled tak patrní jako šlechta, neblýskají se perlami, brokátem a pavím peřím... ale bez nich by Dvůr nemohl existovat. A díky tomu, že oni stále rostou, může stále růst i Dvůr.

K ostatnímu - ceremonie i zábava spadají do mé kompetence. Co se ceremonií týká, je jasné, že ne každému taková náplň času sedí. Ale co si vzpomínám (ač nejsem u Dvora celých šestnáct let), součástí dvorských akcí byly vždy, dokonce si ani nemyslím, že by jich dříve bývalo výrazně méně. Snad byly jen méně formální. A neobejdeme se bez nich, protože jsme Dvůr Její Milosti a vždy jsme si zakládali na tom, že nedílnou součástí naší činnosti je i rekonstrukce dvorského prostředí. Což je bez patřičných ceremonií nemyslitelné. Samozřejmě, že se chceme i v tomto ohledu do budoucna zlepšovat a že k tomu potřebujeme zpětnou vazbu vás všech. Ale dle mého názoru by toto zlepšování nemělo spočívat v tom, že budeme oficialit ubírat, ale že se je budeme snažit dělat tak, aby byly pro všechny přístupnější. Pozor, ne zábavnější - nemyslím si, že by ceremonie měly sloužit k tomu, abychom se u nich za břicha popadali. Spíše srozumitelnější, tak, aby nebyly jen prázdným divadlem, ale aby zúčastněným také něco daly.

A k zábavě: Tady platí jednoduchá rovnice. Nejsou organizátoři, není zábava. Budou organizátoři, zábava bude. Turnaj není dětský tábor, kam účastníci přijedou s tím, že budou pasivně baveni, a táboroví vedoucí jim připraví program na klíč. Na stávajícím týmu toho leží dost a není v našich silách starat se v každé chvíli o zábavu pro všechny. Na druhou stranu, mezi šlechtou i mezi neurozenými je schopných lidí dost, a bylo by skvělé, aby se do přípravy programu zapojili. Ať už uspořádají soud lásky, nebo boj o tuřín v blátě. Jenže dokud budou všichni sedět a čekat, že je NĚKDO přijde bavit, tak se, obávám se, hned tak nedočkají.

Na závěr - budu rád, když to, co píši, poslouží za základ k plodné diskusi. Píši to sám za sebe, nejsem oficiální troubou organizačního týmu a v některých věcech se mé názory s ostatními nemusí shodovat. Ale o tom je právě diskuse.

[Spakona]

Také chci nejprve poděkovat lidem, kteří měrou více než vrchovatou přispěli k tomu, že Turnaj byl.

Chci poděkovat celé družině Spernaků a jejich přátelům - pomáhali kde se dalo, jsou hraví a sami přinesli několik krásných prvků, které nám tu hru zase o kousek posunuly.
Chci poděkovat všem, kteří na místě byli již od začátku týdne a pomohli tam, kde to je nejméně pro ostatní vidět - bez vás by nestály tribuny, nebylo by kolbiště, nebyl by vytyčený tábor atd.
A chci poděkovat Terce za školku - je to její nápad, její invence a její realizace. A zpětná vazba od rodičů - jedním slovem nadšení.
A díky Montemu, který pro školku vyrobil spoustu propriet, a to prosím zadarmo.
Díky i Pavlovi za lukostřelecký turnaj a dalším a dalším.
Zkrátka všem, kdo se na té hře podílejí pomocnou rukou.

Zpětnou vazbu co se týče zábavy jsem opakovaně dostala už na Turnaji.
A mohu jen zopakovat to, co jsem jednotlivcům řekla už tam a jen zopakovat to, co napsal pan Hecht.

UJMĚTE SE NĚKDO ORGANIZACE A ZÁBAVA BUDE.

Měli jsme jako každý rok připravené v záloze různé taškařice pro muže i ženy - problém je, že všichni, které jsme oslovili s žádostí o pomoc, nám buď vůbec neráčili odpovědět, nebo nás slušně odmítli.

Nikdo z těch remcalů si neuvědomuje jednu zásadní věc - my všichni platíme stejnou turnajskou taxu jako kdokoliv jiný.
Nikdo z nás z toho NEMÁ žádný vejvar, jak se také k mým uším doneslo.
Jeden chytrák mi poradil, že bychom těm lidem měli za organizaci platit...

Takže to shrnu - ORGANIZÁTOŘI NEJEN ŽE NEMAJÍ ANI KORUNU Z TOHO, ŽE VÁM ORGANIZUJÍ ZÁBAVU, ALE DOKONCE ZA TU ZÁBAVU TAKÉ PLATÍ. A v okamžiku, kdy začneme platit lidem, aby s organizací pomohli - cena za Turnaj se minimálně zdvojnásobí.
A to jsem pak moc zvědavá, kolik z těch remcalů bude ochotno přiměřeně navýšenou taxu zaplatit a přijet.

Ad nedobové prvky - je na každém soudruhovi, aby laskavě přoložil ústa k dílu a dotyčného sám upozornil. Organizátoři prostě nemají oči všude a je smutné, že zodpovědnost, která by měla být vlastní každému jednomu účastníkovi se opět přesouvá na orgy.
Nikdo z nás není dokonalý, ale pokud budou mít lidé pocit, že jim všechno prochází, protože nikdo nepřijde a neřekne, že je to špatně - tak nebudou mít - bohužel - potřebu to řešit.
Orgové chvílemi v zatáčkách potkávají vlastní záda - a přenášet veškerou zodpovědnost na ně, je minimálně nesolidární.
Ta hra by měla být vaše stejně jako všech ostatních.

Ad ceremonie - není jich víc než jich bylo například před 6ti lety. Možná dokonce naopak. Jen je na ně spíš kladen větší důraz. Koneckonců - máme královnu. Co by mělo tedy být víc než alespoň jí vzdát čest?

Závěrem - dostalo se mi po jednom z rozhovorů na dané téma vážně míněné nabídky s pomocí organizace a já jen doufám, že tato nabídka nebyla jen plácnutím do větru. Kéž by každý jeden z vás měl bez pardonu ty koule, přišel a popovídal si s kýmkoliv z orgů osobně. Kéž by každý z vás pomohl jenom tím, že akci veme za svou a podle toho k ní a dalším účastníkům bude přistupovat. Třeba byť už jen tím, že bude dotyčné osobně upozorňovat na jejich přešlapy. Ušetřilo by to spoustu času a zbytečných rozmrzelostí.

Děkuji a příští rok Na shledanou

[trener]

Ad nedobové prvky: Několikrát jsem velmi přívětivě a slušně poprosil moderní civilisty, aby opustili tábor. Všichni poslechli. Ovšem překvapilo mne, když je tam jiní lidé přímo vodili a prováděli. Jak to tedy je?

[Spakona]

Civil sám o sobě nemá v táboře co dělat.

Pak jsou ovšem civilové, díky nimž se mimo jiné Turnaj děje a kteří nás pravidelně chodí navštěvovat, občas něčí rodina (spíš výjimečně) - a pokud je to mimo hlavní program a s doprovodem - tak je to v pořádku.
Samozřejmě bychom neradi, aby se nám z tábora stal průchoďák, takže všeho s mírou

[Kain]

Děkuji za turnaj, letos byl spíše komornější, ale moc pěkný. Všiml jsem si několika věcí, které bude třeba doladit. Nepíši jen kritiku, ale navrhnu i řešení.

Jako kapitán noční hlídky jsem si povšiml zajímavého drobného nešvaru - lidé přijíždějí, postaví stany, vybalí vybavení - a odjedou. Pokud by hlídky byly naplněny, nebyl by to problém, ale takto se mi to nejeví šťastné. S tím souvisí i nenaplněnost hlídek v prvních dnech. Několik ochotných tak hlídá s velkým nasazením - přitom nehlídají jen své věci. Pořád dookola opakuju, že na parkovišti jsou auta všech, jsou tam všude věci, které usnadňují a zkrášlují turnaj, aniž by patřily tomu kterému účastníkovi. Stany hoří, i když v nich někdo spí, což jsem neúmyslně letos prokázal sám (děkuji hlídce za včasné uhašení hořící lucerny). Přestože je vedle Josefov, což je "sociálně znevýhodněná lokalita", za deset let nebylo nic ukradeno. Neshořel jediný stan, jediný opilec nespadl do Metuje, nikdo nebyl zraněn. Nechci to zakřiknout a nechci to přičítat jako výlučný úspěch hlídky, ale dovolím si předpokládat, že na to má organizace hlídek svůj podíl.

Píši dál - každý urozený má mít k ruce neurozeného. Každý korouhevní pán má mít dokonce minimálně 3 lidi k ruce, to je povinnost, kterou vyhlásili organizátoři, ne já. Je evidentní, že tedy každý urozený může postavit dva lidi, každý korouhevní pán čtyři. Pokud jich má víc, pochopitelně nemusí hlídat osobně. Může si i někoho sjednat. Pointa je, že mnozí na tuto povinnost rezignují. Už po dva roky navrhuji, aby byla podmínkou přihlášky právě účast na hlídce - tedy aby nebyl pán platně přihlášen do okmažiku, než jsou jeho lidé minimálně ve výše uvedeném počtu nahlášeni na hlídku. Pokud nebudou organizátoři na tuto mou žádost reflektovat, nechť tedy vymyslí jiný způsob.

S tím však souvisí i přítomnost lidí na turnaji - mnozí tvrdí, že se nemohou účastnit dříve, ale přitom už tam někdo z jejich lidí je (a mohl by pomoci s hlídkou). Přitom nemůžete sankcionovat lidi za to, že mají práci nebo jiné povinnosti - jsme rádi když dojedou později, ale přece. Pak by ale bylo možné zvýhodnit ty, co přijedou na trunaj dříve a pomohou ty první dny - co jim dát turnajskou slevu, tedy pokud přijedou dříve, vrátit jim část turnajské taxy? Věřím, že to někoho, kdo má čas nebo možnost si ho udělat, motivuje k tomu, aby přijel dříve. Pro ty ostatní se nic nezmění.

Nebo - pomožte mi vymyslet jiný efektivní způsob, jak motivovat lidi, aby se účastnili hlídek první dny turnaje. Stačí pochopitelně méně lidí, ale každý snad uzná, že to je potřebné.

[Kain]

Co se týče průběhu boje, i zde mám malé připomínky. Omlouvám se, pokud někomu šlápnu na kuří oko

1) měly by se direktivně stanovit podmínky, co se považuje za lehkooděnce a co za těžkooděnce. Třebaže se o to pokoušíme, musí být postaveno najisto, co má sudí posuzovat. Má mít kovovou ochranu nohou? Rukou? Až kam? Atd.

2) nelíbí se mi, že někteří nastupují do duelů s takovými různými klacíky (rozuměj bez sekery na konci ). Je to rychlé a z hlediska ranivosti přes zbroj zcela k ničemu. Jsem toho názoru, že každá zbraň by měla mít svou reálně použitelnou předlohu a určitou logickou váhu.

3) je obtížné probodnout dýkou chlapa ve zbroji, když stojí a aktivně bojuje, přesto se to obecně uznává. Je velmi snadné probodnout dýkou chlapa ve zbroji, když na ni tento spadne. Proto bych zakázal používání dýky v postoji, povolil pouze v situaci, kdy jeden z protivníků spadne na zem (nebo oba) a dýky tedy slouží k zasazení finálního úderu při přemožení protivníka (to jest ten, co vybojuje převahu, zasazuje úder; ne ten, co leží na zádech, předstírá, že by takto bez nápřahu probodl zbroj).

4) je třeba stanovit přesnější podmínky pro zásah u lehkých. Jeden z bojujících mě přesvědčoval, že dostal zásah pouze do pochvy na meč - no ale když se počítá zásah do zbroje (např. do kroužkové kapuce), proč by pochva měla sloužit jako ultimátní odkláněč mečů? Určitě takových nepřehledných situací bylo více.

[Kain]

Jinak byl turnaj moc pěkný a inspirativní - tím, že jsem nebojoval, mohl jsem jistě vnímat věci, které mi dřívě unikaly. Nepíšu tedy víc proto, že by se mi líbil méně, ale protože jsem to poprvé letos celé viděl:-)

[trener]

K lehkooděncům: Pod Kuňkou bývalo zvykem u lehkooděnců v rámci pravidel zdůrazňovat, že vyřazuje každý zásah kamkoliv. S přitvrzením to časem vymizelo a tak se občas někteří podivují, že by měli reagovat na sek do nohy. Přesnější vymezení pravidel by opravdu neškodilo. Já byl například vloni před lehkooděnci požádán o odložení brněné košile, což jsem samozřejmě respektoval.

[Spakona]

Do bojových věcí se montovat nebudu - to je váš píseček pánové.

Ale k těm hlídkám - není řešení sleva na taxe (za jedno si nedovedu představit jak by taková sleva musela vypadat aby byla pro pány zajímavá - a pak - ty peníze by chyběly v organizaci).
Spíš bych to viděla opačně. Nepostaví pán hlídku - zaplatí.
Myslím, že není problém vyčíslit taxu za jednu hlídku - můžeme třeba vycházet z toho, kolik stojí hodina času tvého.
Mám takové tušení, že by to mohla být motivace docela zajímavá

[Kain]

No jo. Jenže jak se do věci vloží peníze, už to nebude zábava.

[Spakona]

No tak jiný adekvátní trest - nepostaví hlídku - nenastoupí do královských disciplín?

Nebo bude muset věnovat pohár medoviny všem, kdo hlídali?

Možností je mnoho

[trener]

Hlídku jsem poctivě se svým pánem držel, ale co bych dělal se džbánem medoviny opravdu nevím

[Komoří]

Co se hlídek týče, souhlasím s Kainem, že není únosné, aby hlídal jen někdo, musíme se o službu podělit. Má to být zábava pro všechny, tak i tu hlídku je třeba brát z části jako hru. A kdo si s námi nechce hrát......?
Ala asi bych to nevymahal na základě peněz, to bychom nedali dokupy. Už teď někdo nedokáže pochopit, že z pořádání akce opravdu nikdo finančně neprofituje.

[Tereza z Chudobína]

Vážení a milý přátele,
ráda bych touto cestou poděkovala za příjemnou akci a chtěla bych vzdát díky i těm, kdo se jakoukoliv měrou podíleli na zábavě těch nejmenších.
Jmenovitě bych pak chtěla poděkovat Montemu za výrobu pomůcek (a to zcela nezištnou) a zapůjčení kostek a rybiček, Elišce od pana Ronšperka za laskavou pomoc při péči o Jindřišku a Johanku, Haničce pana purkrabího s péčí o Daniela a Martince pana z Ústí za ochotnou pomoc.
Díky bych chtěla říci i Pohrobkovi, který to se mnou stejně jako minulý rok zvládl.
Velký dík patří panu Sezimovi z Ústí a jeho lidem za to, že mi poskytl výbornou chůvu Martinku a za obětavý nedělní odvoz do nemocnice.
A samozřejmě rodičům všech ratolestí za včasnou docházku, ochotu a poskytnutí rady či pomoci v konkrétních situacích.