Již před lety jsem měl za to, že podoby lehkooděnce máme vyřešené a všichni se v tom orientujeme, ukázalo se, že jsem se mýlil, proto otevírám prostor pro kritiku, dotazy, připomínky, návrhy a doporučení
Předně si přiznejme, že název lehkooděnec je soudobý a vnikl pro usnadnění nepřehledné dobové vojenské hierarchie. V dobové mluvě to byl nejčastěji oděnec, kopiník, sudličník, střelec, později třeba pavézník, atd. Určeme si pro naše pojetí definici lehkooděnce. V naší době je to jenom a jedině profesionální voják. Zapomeňte na odvedence, nebo na vesničany, kteří doma popadnou meč, kopí, opasek s kolty a vyrazí bránit vesnici proti lapkům a indiánům. Tohle sice přichází, ale až kolem druhé poloviny 14. st. v souvislosti s emancipací měst a rozvojem městských milic. Za nás je to jinak. http://www.hradeckydvur.net/martova-pol ... i-ve-14-st
Protože „lehkooděnec“ je profesionál, musí jeho výzbroj a výstroj splňovat určité nezbytné požadavky na jeho efektivitu. Současně ale neexistuje žádné univerzální pojetí. Když to zjednodušíme a současně přidáme naše požadavky na uměřenou bezpečnost, bude mít v našem pojetí:
• prošívanou měkkou zbroj s dlouhým rukávem (integrovaná pěstnice není od věci) v délce ke kolenům (ne kratší, např. po zadek, do poloviny stehen). Uvědomte si, že přepásáním se to vždy zkrátí. Lze samozřejmě vrstvit a přidat krátkou, např. prošívanou vestu. Může být i „zástěra“ zpevněná vpředu destičkami, nebo šupinami – tohle období je specifické tím, že se hledaly cesty ideální ochrany a občas vznikaly velmi kuriózní kousky, které se z nadhledu let neosvědčily. Tady samozřejmě radím k umírněnosti .-)
• helmici – asi nejčastěji lebku, nebo klobouk. Šlapy se objevují těsně po nás, od 30.tých let 14.st. dále, i když samozřejmě první vlaštovky dříve. Nánosník se překvapivě prakticky neobjevuje, ačkoli je jako velmi účelný používán předtím, i potom.
• ochrana krku – prošívaná, nebo z kroužkového pletiva.
• štít pokud vůbec, tak tento lehkooděnec nejspíše disponuje pěstním štítkem. Pavézy a větší štíty, které k němu vedou jsou pro nás aut, protože jsou určené ke specifickému způsobu boje ve velkých pěších formacích. Tomu za nás neodpovídá složení vojska a úkoly pěšáků. Velký štít nechrání proti jízdě, ale proti masivní střelbě. U tohoto pěšáka bych záměrně vynechal jezdecký štít a nechal ho jenom jízdním oděncům.
• zbraň – primárně je ozbrojený dřevcem, nebo je to střelec. Jako střelec by měl asi více kuši, i když luky známe .-) Kuše se pak prosazují ve velkém především proto, že tvoří výzbroj městských milicí od 2.pol. 14. st. dále. Dřevcem se rozumí kopí (pro pěšáka nemá smysl kratší než 2,5 m, protože jeho cílem je udržet si protivníka od těla a to jak jízdního, tak pěšího), případně nějaká forma kůsy/sudlice, sekery na dlouhém toporu. Sekundární zbraní může být i meč, sekáč (to čemu říkáme tesák a pak se hádáme, co to je), sekera, dlouhý nůž. Přijatelné jsou i různé typy palic a okovaných obuchů, ale je to doplněk, ne primární zbraň (palice mívá ten, kdo má i úkoly v souvislosti s trénem). Je třeba mít ale stále na zřeteli, že primárně je pěšák ozbrojený dřevcem, nebo mechanickou střelnou zbraní.
Úkoly pěšáka naší doby – především je to strážní služba, jeho význam se zvyšuje během během obléhání a to jak v útoku, tak v obraně. Polní střety v naší době rozhodují Čechové a Moravané v sedle – nejenom rytíři
P.S. Vždy má těsně střižené nohavice a normální boty. Jeho civilní oděv zná suknici a košili v délce nejméně ke kolenům. Kápě je velmi praktická a má za nás krátký cíp a knoflíky velmi sporadicky. Neznám jediný pramen, který by opravňoval k domněnkám, že může nosit krpce, nebo volnější nohavice, případně kratší košili a suknici. Asi moc neřešil ochranu rukou ve smyslu rukavic, protože dával přednost dobré ovladatelnosti své zbraně před pasivní ochranou (což mi činíme cíleně obráceně). Osobně se domnívám, že to mohl řešit např. silnými zimními rukavicemi. Mít ale integrované prošívané pěstnice, nebo kroužkovou prstovou rukavici není apriori špatně.
Je to sice sto let staré, ale pro představu o dvou možných podobách pěšáka vkládám fotografie