Jízdní voják 1275-1330

[Maršálek]

Tahle kategorie je velmi široká a nejméně uchopitelná, přesto zcela zásadní, protože by tvořila převážnou většinu družiníků pána, který přijel na turnaj, nebo vyráží do pole. Mezi jízdními bychom našli kopiníky, střelce, honce a koněberky. Jejich ochranná zbroj byla velmi různorodá a zdaleka nemusela souviset s tím, jakou úlohu jako jízdní nejčastěji vykonávali. Označováni byli různě, od oděnců po burgmany. Patřili ke stálým družinám svých pánů a na turnaji, nebo na velkých taženích by tomu odpovídalo i odění přes zbroj, nesoucí pánovy barvy, nebo erb.
• zbraně - pokud by sesedli (např. na pěším turnaji), byli by asi vyzbrojeni jezdeckým kopím, mečem, nožem, nebo dýkou, případně sekerou, atd. Lze předpokládat, že i jízdní střelci by měli meč.
• štít - tady je zcela na místě klasický sférický jezdecký štít s erbem pána. S ohledem na potřeby jezdce má tedy řemen přes rameno. Neznám jezdecký štít, který ho konstrukčně cíleně neměl a jeho majitel byl odsouzen k trestu stálého nošení v ruce .-)
• zbroj – spodní prošívaná s dlouhým rukávem a v délce po kolena. Na ní mohla být druhá prošívaná, zesilovací, bez rukávů, nebo s širšími rukávy k loktům. U lepších jezdců pak kroužková košile s dlouhým rukávem a v délce ke kolenům (mohla mít integrovanou kroužkovou kápi a pěstnice). U dobrých jízdních oděnců nebylo vzácností zesilovací odění přes kroužkovou košili (prošívané, plátový kabátec, šupiny, atd.). Ochrana nohou se mohla a nemusela objevit – pokud ano, mohla být prošívaná (máme písemné záznamy o zpevnění holení např. smolením). Mohla být kroužková, ale vzácně třeba také destičková, šupinová, z navlékaných disků, atd. – je to stále období hledání ideální cesty, která vedla k plátové holeni a ta se v ranné době objevuje již kolem 1240-50 (Mac. Bible – Goliáš). Lze předpokládat i ochranu koženou – ze silných plátů, z vařené kůže, atd. U kroužkových nohavic je třeba zdůraznit, že měly nespočet podob – od punčochy do poloviny stehna, která se navlékala na botu, po krátké od kolen po nárt, která mohla být i poměrně úzká a chránila skutečně jenom holeň a ne lýtko a nárt také jenom v pruhu a ne přes celou botu. Také není nezajímavé zmínit, že podle průměru zachovaných kroužkových zbrojí a jejich zlomků je nejčastější velikost kroužků 8-12mm, přičemž převažují ty větší. U kroužkových košil máme i kombinace kroužků různých velikostí podle toho, o jakou partii těla se jedná. Podle počtu dochovaných kusů a zlomků se lze domnívat, že to nebylo běžné. Kroužky jsou kulaté i ploché, kombinované s vysekávanými, nýtované i zavírané na něco, čemu bychom mohli říct háček, atd.
• helmice – u jízdních by pro nás měla být samozřejmostí, i když máme z nepřímých sekundárních a terciálních pramenů (např. z vyobrazení) doložené jenom kroužkové kápě. V některých případech se lze domnívat, že pod nimi je helmice a nelze určit, zda kovová, nebo kožená. O důvodech můžeme spekulovat, ale já jsem zatím nečetl žádnou úvahu, která by mně na toto téma jednoznačně přesvědčila. V každém případě to akceptovatelní je (kombinace helmice a na ní kroužky) a je to zvláštnost období 1250-1330, kdy se zjevně hledaly cesty, jak dál. Helmice u většiny jízdních oděnců asi otevřená, dle mého lebka, klobouk, ale objevují se i velmi specifické kusy, které lze jen těžko zařadit. U lepších jízdních oděnců bohatého pána lze akceptovat uzavřenou helmici – pozdní kalotu (která je vytlačována již od cca 1250, ale vzácněji dosluhuje ještě kolem 1315). Z některých nepřímých sekundárních a terciálních pramenů lze vyvodit úvahu, že uzavřená helmice nebyla automaticky výsadou plně vystrojeného těžkooděnce s dobrým krytím nohou. To nám ovšem situaci spíše komplikuje, že?


Zkráceně – pokud budeme dělat lepší vojáky, pak mluvíme o jízdních a uzpůsobme tomu jejich výzbroj, zbroj a vše ostatní. Tento voják by měl mít štít (jenom jezdecký, ne puklíř, nebo větší, pavézového typu), dobrou ochranu těla, může směle bojovat dřevcem (kopím) i mečem, nebo jinou poboční zbraní v kombinaci se štítem. Můžeme a nemusíme mluvit o těžkooděncích ve smyslu našich pravidel – kompletní kovová ochrana horní poloviny těla (od pasu výše, včetně stehen, rukavic, krku a hlavy).

[Maršálek]

Diskuze otevřena, pokud máte zájem, vložte sem fotky, nebo obrázky, ať se můžeme bavit konkrétně o tom, co máte a kam to případně směřovat.

Tohle vlákno vzniklo na vaše připomínky a má sloužit nám všem - ne k pranýřování, ale k diskuzi

[Eifel, Albert]

Sice se to už řešilo , ale mě to pořád leží v hlavě : Tento voják by měl mít štít (jenom jezdecký, ne puklíř, nebo větší, pavézového typu) ....tak co dělají na akcích pořád ty mega štíty.když nejsou ani pro lehké ani pro těžké ?

[Maršálek]

Překážejí - je to romantická vize soudobých majitelů, kteří se z nich snaží vytěžit svou vizi pěšáka podle výrazně mladších, nebo nečeských pramenů. Velké štíty, které byly předchůdci pavéz sloužily v naší době pro pěchotu italských milicí. Jejich cílem bylo krýt vlastní masu pěchoty proti masové střelbě protivníka. Nesloužily primárně pro individulní boj muže proti muži - to se historicky nesovědčilo, na rozdíl od naší současné hry, kdy jsme se z bezpečnostních důvodů rozhodli v boji značně omezovat v možnostech útoku na tělo. Dnes jsou to velká vrata, za kterými se schovává chlap, který sází na to, že ho nikdo nebodne do obličeje, protože to jsme si přeci zakázali...

[Ronšperk]

S tím naprosto souhlasím. Navíc důvod zmenšování štítů je také patrný v dokonalejší zbroji. Jízdní štít se omezil již jen na primární ochranu proti dřevci. Meč již nemá takou šanci protnout plátové odění a jeho účinnost klesá. V našich bojích se zásah do těla ovšem boduje, proto vítězí pořád veliká vrata, přes to, že protnout plátový krunýř je minimálně stejně obtížné.

[Armin]

Codex manesse je jako mladší a nečeský pramen pro naše účely nevhodný?

[Maršálek]

Codex Manesse je jako každý iluminovaný pramen z tohoto období jedním ze střípků v celkové mozaice. Je to pramen nepřímý a jako každý má svůj původ a své souvislosti. V roce 2009 jsem na náš web vkládal článek, který je návodem pro práci s prameny http://www.hradeckydvur.net/studium-his ... -s-prameny a iluminovanými prameny http://www.hradeckydvur.net/studium-his ... ovy-pramen

Přebírat tedy bez dalších souvislostí jednotlivé obrázky, nebo informace jakéhokoli pramenu je vždy zavádějící. Ty máš asi na mysli římskou jízdu Itálií?
https://www.google.cz/imgres?imgurl=htt ... AzCBcoFDAU

Nebo dobývání hradu? https://www.google.cz/imgres?imgurl=htt ... AzCBgoFTAV

Kodex Manesse, tzv. Heidelberský zpěvník http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848
má jako každý kodex svůj zpracovaný kodikologický rozbor, včetně iluminátorského autorství- jednotlivých dílen a jejich charakteristik, popisu jednotlivých autorů-minesengrů a jejich neznámější verše, stylizace celého kodexu – každý minesengr je stylizován tak, aby bylo zjevné jeho společenské postavení, nebo událost, která ho proslavila-je pro něho „typická“. Není to tak složité, jak se to může tvářit, ale stejně jako právo v praxi to není o tom, že si v konkrétním zákonu nalistuji jeden paragraf, který mně zaujal a podle něho zpětně vlastním výkladem uchopím problematiku celého zákona.

Tím nikoho neodrazuji od diskuze, naopak