Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Obecně známá věc:
V případě napadení českého království se svolávala zemská hotovost. Shromažďovala prakticky všechnu ozbrojenou moc v zemi pod velení panovníka, nebo jím vybraného hejtmana. Zemskou hotovost tvořila šlechta (velmoži, páni, zemané) se svými družinami, oddíly církevních hodnostářů (biskupů a od roku 1344 i arcibiskupa), hotovosti královských měst, venkovští rychtáři a nápravníci.

Jak to bylo s velkými kláštery, které vznikly jako královská donace? Já se domnívám, že mezi jejich povinnosti patřilo i postavení (nebo zaplacení) určitého počtu ozbrojenců. Myslím že to nebylo přímo závislé na nutnosti disponovat vlastními many.

pro neznalost pojmu se ptám ..kdo to byl "nápravník"
dik

Romule to je to co dělám já, akorát většinou používám označení svobodník, člověk ve vlastním dědičném statku - alodu, který není urozený, nebo jen tak malinko, že jej šlechta mezi sebe nechce,mimo jiné z nich se formovali rytíři v první fázi - ozbrojenci ve službách šlechtice, mohli cestovat, protože nebyli připoutáni pánem k půdě.
Slovo nápravníci je odvozeno pravděpodobně z toho, že žili na (svém) právu, že spravovali svoje pozemky.
Zajímavé informace o nápravnících i v souvislosti se zemskou hotovostí je možno získat v Chebských městských knihách.

richardrg píše:mimo jiné z nich se formovali rytíři v první fázi - ozbrojenci ve službách šlechtice, mohli cestovat, protože nebyli připoutáni pánem k půdě.

Dovolím si kontrovat...až do teď jsem měl za to, že rytířem se stal kdokoliv, kdo byl králem pasovaný na rytíře,tzn. který prokázal rytířské ctnosti (nebo měl přímluvce) kterého král či (jiná osoba mající právo ho pasovat) ho pasovala a že bylo jedno zda je nápravník či nikoliv...neb ne každý šlechtic byl rytířem, ale každý rytíř byl šlechticem...

Místo slova rytíře bych použil slova družiníci.

Zde vycházím z knihy Rytíři a rytířství ve středověku, Jean Flori, ISBN 978-80-7021-897-6, uznávám že jde hlavně o francouzské prostředí, ale jsou zde četné odkazy na Anglii a občas i Německé státy.
K tomuto tématu hlavně kapitola Knížata, páni a rytíři, (10. - 11. stol), Období Dvora by se dalo asi dohledat v kapitole Šlechta a rytířský stav od str. 56, s mírným časovým posunem.
Prosím aby si vzal v úvahu že rytíř byl původně ozbrojený jezdec a ještě Chebské knihy ukládají při zemské hotovosti nápravníkovi se dvěma lány ( různé rozlohy dle místní zvyklosti, max. 28 ha) dostavit se na koni s kuší a kopím a pacholkem, případně takto někoho vybavit.
Nenašel jsem nic o ochranném odění, a proto se domnívám že kůň byl použit k zásobovacím vozům a nápravník bojobval jako střelec. Ale to je má spekulace.

richardrg píše:Slovo nápravníci je odvozeno pravděpodobně z toho, že žili na (svém) právu, že spravovali svoje pozemky.

Spíš od slova náprava - majetek (a spolu s ním osobní svobodu ve středověkém slova smyslu), který má onen nápravník propůjčen za příležitostnou vojenskou službu. Často to byli sedláci nebo drobná feudalita, která se živila zemědělstvím. Vůči majiteli nápravy měla smluvené podmínky své vojenské účasti (výzbroj, výstroj). Často nápravníci byli pod kláštery a řády, nebo v pohraničí.

Je to podobné jako Žemličkovy úvahy o "selském" vojsku knížete Soběslava II. - z konce 12. století.

Ježek - souhlas Ono se to až tak zásadně neliší od Richardova pojetí, ale je to přesnější.

Richard - z nápravníků se v naší době formovali družiníci (to označení rytíři je tu dáno překladem z němčiny a francouzštiny, kdy ritter a chavelier označují jak rytíře, tak i jezdce obecně).


Ale pořád jsme se nedostali k těm kláštěrům

Ano, souhlasím na začátku 14. století už ze mě asi rytíř nebude, ale ještě za časů mého děda to bylo všechno lepší

Věnoval jsem skoro celý den těm klášterům, ale nenašel jsem nikde zmínky, že by na klášterních pozemcích byli nápravníci, král jim dal většinou vsi, někdy mlýny... A navíc je to většinou moc ve středu Čech.

Víte někdo o klášteře královského založení před r. 1305 v pohraničí?

Zlatá koruna? Donace Přemysla Otakara II., která zvedla mandle Vítkovcům

Zjistím, tu Zlatou Korunu, teď vypadá slibně Kadaň

richardrg píše:Ano, souhlasím na začátku 14. století už ze mě asi rytíř nebude

Na počátku 14. století se taky pasovalo na rytíře a mělo to stále takový lest i do dalších let, že i Žižka se nechal pasovat na rytíře.

Pak druhá věc je, že pojmem rytíř se označovala část nižší šlechty, která ovšem ani na rytíře nemusela být.

Našel jsem něco o nápravě kladrubského kláštera, ale až k roku 1409 a na internetu, bez uvedeného zdroje: http://turista.tachov-mesto.cz/OBCE/stribro.htm (Lhota u Stříbra).

Výborně, vzhledem k tomu že nápravy v podstatě v tomto období "nevznikaly" považoval bych za vysoce pravděpodobné, že se zde nápravníci udrželi od založení dle jejich stran http://www.klasterkladruby.cz/historie.php možná od roku 1115. Blízkost zemské stezky by mohla dát příčinu nutné kolonizaci. Je možné že před vznikem kláštera zde již byly staré rodiny.
Problém vidím v tom, že Josef II. klášter zrušil a nevím, kde jsou archívy. V klášteře jsem byl, a průvodci mě moc nepřesvědčili...

Zde něco málo ke zalté koruně, pokud se jednalo o neobdělanou půdu tak zde nápravníci s největší pravděpodobností nežili...
http://www.klaster-zlatakoruna.eu/histo ... -historie/

richardrg píše: Blízkost zemské stezky by mohla dát příčinu nutné kolonizaci. Je možné že před vznikem kláštera zde již byly staré rodiny.
Problém vidím v tom, že Josef II. klášter zrušil a nevím, kde jsou archívy. V klášteře jsem byl, a průvodci mě moc nepřesvědčili...

Staré rodiny byli v okolí určitě. Dokládájí nám to nálezy které mnohdy zasahají do 9stl před kristem.
V okolí také 20km není žádný významný správní celek.

Pokud by někdo mohl pomoci -
podle mě dostupné literatury se zachovaly zlomky urbářů kláštera pohledského asi 1327-1329 a kláštera sedleckého - 30. léta 14. stol
mělo by se jednat o záznamy přímých povinností jednotlivých poddaných vůči klášteru, vzhldem k vojenským povinnostem nápravníků poměrně zajímavý zdroj,
ale kde to najít?