Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Jitka o tom psala článek, který by se tu snad měl objevit.

Ještě jsi zapomněl na hrobníka - Romula s lopatou
A ševce? Někde jsem četl, že když se konala důležitá událost, ubytovávali se nejdůležitější lidé co nejblíže, aby cestou na místo netrpěl oděv a hlavně boty (myšleno ve městě). Ale i po týdenním turnaji, kdy cesty po dešti rozšlapou koně a lidi a kdy v turnaji roztrhneš botu celkem snadno, i ten by měl využití. Stejně tak krejčí, co rychle spíchne šátek nebo varkoč v barvách dámy, nějaký dárek nebo nějakou úpravu, taky by se hodil. A nakonec samozřejmě prodejci jídla a pití...

Marketa Magdalena von Spe píše:Mám dotaz.
Nevíte někdo náhodou jak to bylo s knihami?Mám namysli vázání,co bylo první. vázala se nejdříve kniha a potom se do ní psalo,nebo na opak?a co materiál vazby a desky?

nejdříve se psalo, potom se vázalo. vazeb je x druhů a je to závislé i na účelu a velikosti knihy. kromě klasické vazby existuje i sáčková, pouzdrová, atd.

Maršálek píše:zpět na značky, jsme schopni zajistit ze svých družiníků, nebo adekvátně vybavených řemeslníků a kupců následující?


No a samozřejmě přehršel kupců s cetkami, pásy, tašvicemi, amulety, látkami, vínem, dále bankéři...

Zdravím, s tímhle bych asi dokázal pomoct. V současné době akorát licituju s plzeňským Prazdrojem ohledně možnosti odkoupit za rozumnou cenu dřevěné pivní sudy á 25l. Pokud by se to povedlo jsem schopný na akce pravidelně dodávat x krát 25l piva vařenýho postupen zhruba o 50 let mladším než je dvůr (ale on se ten postup nezměnil až do konce 16. století). Kvalitu potvrdí družina Goldenbergů. Spíš jde o to, kolik by toho mělo být. Jinak víno jsem taky schopný dodat jak ve skleněných původních, tak i v hliněných lahvicích, pokud dohodneme nějakou rozumnou cenu, hlavně kvůli lahvím. A vímo je české (moravské) a domácí.

o pivo v sudech zájem bude, ale lahve nás míjejí - tam jsou opět zajímavé soudky, nebo je neřešit a nalévat skrytě mimo viditelná veřejná místa

Maršálek píše:o pivo v sudech zájem bude, ale lahve nás míjejí - tam jsou opět zajímavé soudky, nebo je neřešit a nalévat skrytě mimo viditelná veřejná místa

Sudy na víno nejsou problém (nebo rozhodně menší než pivní sudy) akorát je pak na dohodě jak s pořízením, ale to jsem s tebou (s Vámi, nejsem si jistej) chtěl stejně probrat. Ale chápu že zkoušky maj přednost, takže klidně počkám. Ono to má čas.

od pondělí jsem už plně soustředěný na přípravu sněmu a dalích akcí, včetně tohoto, takže nejlépe SZ

Našel by se nějaký šikovný řemeslník, co by mi potáhl korpus a připravil i s řemením na turnaj?

Zeptám se na pečetění /když už mám to pečetidlo/ ,vosk se nakapával přes svíčku nebo natavil v nějaké nádobce ?

Jiří z Holohlav píše:Zeptám se na pečetění /když už mám to pečetidlo/ ,vosk se nakapával přes svíčku nebo natavil v nějaké nádobce ?

Zdravím pane Jiří, co vím já tak se krouhalo z tyčinky do větší lžíce, kterou scriptor roztavil nad svíčkou a nalil buď do formy nebo na místo, kde bude budoucí otisk pečeti. Viz přiložené foto z letošní lovecké.

Děkuji,já to tušil -- možná by to sneslo speciální lžičku s dřevěnou rukojetí ..
Chci si na to pečetidlo udělat futrálek .... tak ,aby se mi to všechno pěkně vešlo ..

Možná mě někdo zběhlejší ve sfragistice vyvede z omylu, ale pokud vím, pečetní vosk je záležitost až 16. - 17. století. Do té doby se pečetilo včelím voskem, buď v přírodní barvě, nebo barveným anorganickými pigmenty.

Pečetilo se včelím voskem, který byl adekvátně upravený a to nejenom případným obarvením. Cílem bylo zvýšit odolnost vosku, aby se na pečeti nedeformoval při běžných letních teplotách. Na starých poškozených pečetích je někdy vidět, že jsou lité jako dvouvrstvé - základ z měkkého nebarveného včelího vosku a nahoře tenká vrstvička pevnějšího, barveného. Vosk k pečetění si samozřejmě mohlo připravovat každé skriptorium, nebo ho bylo možné kupovat od profesionálů ( i jako konkrétní specifické zakázky pro zachování jedinečnosti a tedy nezaměnitelnosti toho kterého vosku pro účely pečetění). Tohle je další aspekt, který tu, obávám se, zatím nikdo uspokojivě neumí. Přírodní včelý vosk má pro účely pečetní prostě svůj strop výrazně níže, než bychom potřebovali.
Běžně se vosk rozehříval v keramických, nebo kovových nádobkách a naléval k pečetění.

My někdy používáme i současný pečetní vosk, protože na přitištěné pečeti má díky ztužidlům oproti přírodnímu vosku potřebnou pevnost. Do zavěšených pečetí to potřeba není, tam se obvykle lije vosk přímo do ochranných mističek. Lze kombinovat i základ z včelího vosku a tenkou vrstvu pro zachování barevného otisku z pečetního vosku.


P.S. zrovna na lovecké to byla veselá improvizace, to bych rozhodně nebral jako vzor - tavení i lití bylo, řekněme úsměvné

P.P.S. vzpoměl jsem si, že jsem měl spolužáka, který se v tuším v Litomyšli, nebo na UMPRUM v Praze, učil i restaurování pečetí. Čili nebude tak beznadějné dohledat případného výrobce odpovídajících vosků, nebo s ním tuhle problematiku prodiskutovat
Někdy jsem prostě moc rychlý v závěrech a střílím od boku...

Pánové není tu někdo kdo zvládá lít bronz? Potřeboval bych odlít tak sponu ve tvaru dubového lsitu. 5x stříbrnou barvu, 10x bronzovou barvu, 1x zlatou.