Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Brněnské nálezy, datované cca 1270-1350 http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=projekt_sklo
Doporučuji samozřejmě celou studii

Pro zajímavost - v Hradci se při nedávném kopání nalezlo hrdlo karafy, nápadně podobné brněnskému nálezu I.1. Materiál i zdobení jsou prakticky shodné. Nález I.1. je z domu pánů z Lipé.

Z luxusního malovaného skla je třeba zmínit poháry typu Aldrevandini, u nás se našel v Olomouci. Níže přikládám londýnský exponát (London, The British Museum). Tohle sklo je typově obecně datováno nejpozději k přelomu 13. a 14. st. a mělo by se jednat o typickou benátskou produkci.
http://www.britishmuseum.org/explore/hi ... eaker.aspx


Vedle drahých luxusních kousků z velmi kvalitního čirého skla (Itálie, Orient), zdobeného zlaceným dekorem a emailem, se u nás běžně objevuje stolní duté sklo domácí i zahraniční produkce v měšťanských domech a to nejpozději od rozvoje měst na sklonku 13. st. Je překvapivé (alespoň pro mně osobně), jak častým nálezem stolní sklo je.
Vedle čirého skla a skla nazelenalého se objevuje i sklo v různých barevných odstínech, viz. např. studie Hedviky Sedláčkové, nebo fotografie z Archaii.

Taky jsem koukal, že je běžnější než jsem myslel. Rozvoj skelných hutí putujících za dřevem byl evidentně značný a došlo ke zlevnění skla. Šlechta se pak určitě musela odlišovat právě takovými parádními kousky.

Moc pěknej nález!

Při hledání něčeho jiného jsem našel ve sborníku Colloquia mediaevalia pragensia, č. 10, rok 2008, přednášky z r. 2006 na téma

- Sklo - indikátor obchodních a kulturních kontaktů středověkých Čech, od Evy Černé a Jaroslava Podlisky
a
- Obchod se sklem ve Stř. Evropě ve 13. a 14. stol. na příkladu konvic typu "Mečová" a stolních láhví typu " Norimberk"
od Marty Janíčkové a Hedviky Sedláčkové

je tam i menší ale opravdu pěkná obrazová příloha.

Nevěděl by, prosím, někdo o české studii týkající se výroby a užití tabulkového skla?

Pěkný článeček o sklu zde http://www.viaboemia.com/clanky/sklo.htm

Tak že navážu na téma, které se rozvinulo v salónu krásy. Jen bych chtěl podotknout, že nejsem odborník přes sklo. Jelikož jsem dlouhou řadu let dělal ve sklárně tak mám k tomu asi nejblíže.
Barvy na sklo:
V současné době se snažíme po domácku něco namalovat na sklo nějakýma barvama. Protože, to děláme doma musíme k tomu přizpůsobit i barvy. Tak používáme barvy, které se dají vypálit v troubě cca při 300C. Nemám zkušenosti s těmito barvami ,tak nemohu hodnotit jak se dají vrstvit a s jak hustými se dá malovat.

Barvy, které se používají v současnosti v malírnách se vypalují v peci při teplotě cca 500C. V závislosti na druhu skloviny, dekoru atd.. Proto si můžeme dovolit vrstvení barev na sebe i malbu s poměrně hustou barvou.

Zatím nemám žádné doložené složení nebo záznam o středověkých barvách a malování. Ale myslím si že vypalování barev na teplotu kolem 500C nebyl až takový problém. Když dokázali utavit sklovinu , na kterou je potřeba teplota cca 1200C , proč by neměli dokázat vypálit malbu při cca 500C.

Další podrobnosti zjišťuji a pokusím se to dát nějak do hromady. Největší problém je to, že nejvíce záznamů je tu až z 18 století.

Přikládám několik fotek současných maleb, jen pro představu a porovnání . Jak s Maršálkovími výtvory tak s již prezentovaným pohárem typu Aldrevandini viz výše .

Technologické rozbory archeologizovaných materiálů se u nás pořád ještě moc nenosí, tak nevím, jestli to někdo řešil. Obávám se, že v každém případě nijak detailně, ale zkusím se pozeptat. Detailní rozbory emailů se určitě dělají v Británii a Francii. A jde o importy stejného původu jako u nás. Hodně obsažný, co se barev týče, je například článek "Wypyski, M. T. 2010: Compositional Study of Medieval Islamic Enameled Glass from The Metropolitan. Metropolitan Museum Studies in Art, Science, and Technology 1, 109 - 132."
Ale technologií se bohužel moc nezabývá. Je ještě spousta dalších studií, ke kterým se ale z domova nedostanu, takže to nebude dnes večer,...
Pálení na vysokou teplotu rozhodně není problém, spíš naopak se tvrdí, že to bylo hodně rychle na vysokou teplotu. To co jsem viděla na mikrosnímcích je většinou poměrně hustá a dost silná vrstva barvy. Existovaly ale i tenké "lazury".

Odborníkem na tuto problematiku u nás je PhDr. Hedvika Sedláčková, CSc., která mimo jiné kopala Brno, viz. Archaia výše

Kunášek nafotil v řezně další aldrevandinový pohár

K výzdobě a ceně, o níž se tu hodně diskutuje - vyšší pracnost a tedy předpokládaná vyšší cena rozhodně automaticky neznamená, že majitelem byl nutně šlechtic. K movité klientele patří stejně tak patriciát a vyšší duchovní stav.

Pěkně udělané video o sklářství.

http://vimeo.com/94163689