Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Já mám jasno, rozhodně ne. Ale je to můj názor, řídit se jím nemusíš.

A abych ti dal ještě více námětů k přemýšlení...
Keramika - kdo je schopen sehnat slušnou keramiku, který výrobce něco použitelného, za rozumnou cenu, vyrobí?
Dřevěné mističky z destiček a loubků, tak časté v nálezech, kdo je umí sehnat a vyrobit?

A snažně prosím, nepoužívejte ručně dlabané dřevěné misky, soudě podle množství nálezů muselo být soustružené už docela levné a zahrnuje opravdu velkou škálu tvarů a velikostí.

Na keramiku bych se ptala Přibíka, objednávali si ji. Loubkové pohárky lze sehnat v Německu.
A zajímavý je i ten lepený rohovinový... http://panimarketa.rajce.idnes.cz/B_rna ... G_0988.jpg

keramiku objednávali u Hynšta - odkaz je mimochodem v odkazech Dvora

http://www.monogramistahf.cz/

A Hynšt bude mimochodem na Repliconu příští sobotu

Ad Richard: Já bych si to ručně dlabané nádobí dokázal představit u těch nejchudších obyvatel venkova (např. pastýři-snadný přístup k materiálu, dostatek volného času), kteří (a nejenom oni) měli vždy silnou motivaci nahradit zboží, za které by museli vydávat peníze vlastní prací. Ale někdo takový se jen těžko objeví na turnaji (zvláště když tam není co pást ).

Ona je to ale nejen otázka času, ale i dostupnosti nářadí. Vydlabat misku nožem není zrovna snadné, a dláto už je poměrně specializovaný nástroj, za jehož cenu by si takový pastýř mohl dovolit soustružených misek hromadu.

Toto je už dosti mimo záběr, ale misku lze vyrobit i vypalováním a následně vyškrabáváním, větší korýtko sekerou, či teslicí. Tedy nedostatek vybavení nářadím překonat působením času a tlaku (viz Vykoupení z věznice Shawshank ).

Proč se stále dokola opomíjí fakt, že přelom 13.a14.st. není dobou kamennou a že práce a řemesla obecně byly dávno na velmi vysoké úrovni a specializace byla běžná? Ano, většina laiků si byla schopna vydlabat misku a ne si ji pořídit normálním způsobem, ale proč by to většina laiků dělala, když si ji pořídila za normální cenu a podle svých představ?

A tohle se týká beze zbytku všech řemesel

K diskuzi o cínovém nádobí – aby tu nedocházelo k nedorozumění, měli bychom si upřesnit, že za „cín“ tu laicky považujeme většinu věcí, které jsou ve skutečnosti slitinami kovů s velmi různou příměsí cínu. A to se týká jak původního nádobí historického, tak i toho, na kterém mnozí z nás stolují.
Jen orientačně, cínaři se ve 14. st. někdy objevují společně s pasíři ve stejných ulicích a než se o století později plně osamostatní, jsou s nimi nezřídka sdruženi v řemeslnických bratrstvech (od cca pol. 14. st. v ceších). In: Zikmund Winter, Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. Století, Praha 1906.

P.S. pokud máme „cínové“ nádobí doložené z církevního prostředí, je to v nemalé míře prostě proto, že se nám dochovaly dobře vedené evidence majetku, především v souvislosti se jmenováním nových kostelníků, kněží, jáhnů, atd. Tyto evidence byly zapisovány pod děkanství a biskupství. Měšťanské pozůstalosti samozřejmě existují také, ale většina z nich dosud není zpracována, protože se jedná o městské knihy, nebo jejich zlomky. To je ovšem výzva pro zájemce, protože některé jsou samozřejmě badatelsky přístupné

Tím rozmach kovového nádobí mezi námi nehájím, ani nezatracuji, jenom upozorňuji, že tohle téma si zaslouží více pozornosti, stejně jako jeho alternativy ve dřevě a keramice. Rozhodně není cestou zavrhnout některý materiál bez předchozího seznámení se s dobovou praxí a vrhnout se na nějaký „univerzální materiál“. Za nás se používá dřevo, keramika i kov a jeden každý materiál je zpracován v široké kvalitativní škále (i co do zpracování a zdobnosti), což určuje jeho cenu. Nelze tedy tvrdit, že dřevo je levnější, než keramika a ta je levnější než kov, protože to je zcela zavádějící.

Přijde vám to zbytečně komplikované? Pak vítejte ve světě, který studujeme a chceme ho prožívat. Bez podrobnějšího seznámení s jedním každým tématem budeme jenom nevědomky vytvářet mýty a nepravdy, abychom se vyhnuli „nedobovostem“ A to se tu bohužel roky děje měrou vrchovatou, protože drtivá většina lidí se vlastně studiem zabývat nechce a spokojí se s laickou radou, ačkoli se současně ohání "dobovostí". Není to škoda?

Maršálek píše:Proč se stále dokola opomíjí fakt, že přelom 13.a14.st. není dobou kamennou a že práce a řemesla obecně byly dávno na velmi vysoké úrovni a specializace byla běžná? Ano, většina laiků si byla schopna vydlabat misku a ne si ji pořídit normálním způsobem, ale proč by to většina laiků dělala, když si ji pořídila za normální cenu a podle svých představ?

A tohle se týká beze zbytku všech řemesel

V zájmu objektivity bych ale ani neopomíjel fakt, že v některých řemeslných odvětvích (třeba zrovna ve zpracování dřeva, nebo v textilních činnostech) byla na venkově domácí laická výroba zcela běžná ještě v 19. a v chudších a odlehlejších oblastech i hluboko do 20. století.
K předmětnému tématu mne jako literární pramen napadá třeba Dědova mísa od Nerudy.
Pravdou ovšem je i to, co už tu také zaznělo - v prostředí, které se snažíme rekonstruovat, by se asi takové výrobky nevyskytovaly, a to ani v jeho nejnižších sociálních patrech.

Ale já právě NEMLUVÍM o většině laiků! Naopak o velmi úzké a zvláštní skupině obyvatel, výjimečné v postavení (nízké), majetku (mizivý) a množství volného času (značné). Neuvádím to jako příklad hodný následování, ale naopak jako doklad pestrosti! Na turnaji se s pasákem nepotkáme, na vojenském tažení možná ano (například účetnictví Norimberka ve složení oddílu vypraveného k Domažlicím v roce 1431 v rámci zásobování zmiňuje i hnané stádo volů).

Ach jo, Trenére, pořiď si dřevěnou misku a provrtej ji v rohu, aby jsi ji mohl nosit na torně kdybych byl zlomyslný, poradil bych ti, aby jsi si ji provrtal uprostřed (aby se okraj nevylomil) a uvázal pořádným provazem (aby ti ji jiný pasáček neukradl).

Patříš k trénu a občas se chopíš sudlice, aby jsi v boji podpořil pána? Pak dostaneš holí, až na tu sudlici sáhneš, protože máš hlídat své stádečko, za které ručíš.

České vojsko je v naší době specifické právě tím, že je především jízdní a plně profesionální http://www.hradeckydvur.net/martova-pol ... i-ve-14-st

Tak zaprvé: Provrtaná uprostřed má být lžíce a ne miska! (Tento vynález Járy Cimrmana mu zachránil život po zemětřesení v Nepálu, kdy mu jedna miska polévky vydržela osm dní .)
Zadruhé: Zmínil jsem příklad naprosto minoritní, právě pro ilustraci pestrosti po které voláš

A já hledám záminku proto, abych někoho zbil holí, tak to nekaž

Ještěže jezdím pod panem Vznatem jako jeho rychtář z Lomnice Ten je na své lidi hodný a laskavý, i když jsme ho s Balůem letos na turnaji málem utopili A teď zpátky k nádobí