Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

...stovky vděčných následovníků, tisíce děkovných dopisů

http://brzda.rajce.idnes.cz/Svatovaclav ... GP1698.JPG

To musela být pohodová akcička pro pohodový lidičky ......

Markéta z Rosic píše:http://brzda.rajce.idnes.cz/Svatovaclav ... GP1698.JPG

To musela být pohodová akcička pro pohodový lidičky ......

Tohle chci, bez tohohle už nejdu do pole.

Začínám litovta toho, že o víkendu jedu s Frantou dávad dohromady historicky absolutně nekateřinskou truhlu místo abych navštívil dobývání zříceniny a pochopil kam se mám jít poradit s kostýmem. A já blbec jezdím do Hradce a sháním se polidech, kteří píšou knížky, místo abych šel za tetou

Jen bych te upozornil ze ta zricenina neni zricenina ale rozstavenej hrad

Přibík z Vitějovic píše:Jen bych te upozornil ze ta zricenina neni zricenina ale rozstavenej hrad

Ale vždyť já vím a já jsem mistrem lékařských věd na univerzitě v Padově. Akorát myslím, že já mám blíž k tomu titulu než hrad k dostavbě.

Já bych ten Pořešín moc neřešil , je to první akce podobného druhu a dal bych jim šanci.

Chtěl jsem tam jet, ale bohužel nemám volno.

Nebral bych pořadateli jeho elán - akce stojí vždy na dobré ogranizaci a současně i na účastnících, kteří mimo jiné vytvářejí atmosféru. Taky se neúčastním, ale to přeci pramálo znamená

Nemyslím, že reakce na pozvánku na Pořešín patří do vlákna Vtípky.

To je obrovská příležitost http://www.novinky.cz/veda-skoly/215298 ... -mars.html

Napadá mně jedna osobnost, která by se na takovou misi dokonale hodila

Maršálku, víš, dostat na Mars jedno jediné kilo stojí 4 tuny paliva?

Ty máš na mysli cca 400 tun paliva?

Maršálek píše:To je obrovská příležitost http://www.novinky.cz/veda-skoly/215298 ... -mars.html

Napadá mně jedna osobnost, která by se na takovou misi dokonale hodila

Tohle Marsu nemůžeš udělat, nic ti neudělal a kromě toho že je celej rudej je celkem neškodnej. Tak proč ho rovnou odsuzovat na doživotí.

ukázka z moderních pohádek pro dospělé....

„Vyznamenáš se v boji a dostaneš mě za odměnu,“ navrhla Věra Václavovi a měla ze svého nápadu radost.
Ani trochu se totiž nebála, že by to mohlo být nebezpečné, protože o bitvách už slyšela leccos vyprávět a věděla, že panovníci se jich nezúčastňují a obyčejní vojáci se vždycky nějak dohodnou. Jednou vyhrají ti, jednou ti druzí. No, nedivte se tomu, tohle se odehrávalo ještě před vynalezením dynamitu.

Skutečně vše proběhlo tak, jak Věra předpokládala. Václav oblékl vojenskou uniformu, připásal si k pasu svůj divotvorný meč a po boku krále vyrazil do boje. Král ale až na válečné pole nedojel, zůstal v bezpečí zájezdního hostince, kde se ubytoval, a Václav v čele vojska pokračoval vstříc nepříteli. Ve skutečnosti opravdu k žádnému boji nedošlo. Jen co se přiblížilo nepřátelské vojsko, Václav tasil, zamával mečem nad hlavou, nepřátelské vojsko se zastavilo, Václav všechny vojáky pozval do polní kuchyně na guláš a tam se dohodli, že palmu vítězství si odnese jeho král, protože právě on je hostitelem společného oběda.

Někdo mně tam zahlédl?