Během tohoto víkendu se řešili přípravy k turnaji, který se doufám opět posune o kousek výše. Diskuze s přípravami spojená mně vedla k zamyšlení a dotazu, který na vás směřuji.
To, že projekt hradeckého dvora získává čím dál více příznivců a celkově roste, je zásluha každého z vás a je to dáno nejenom vaším přístupem, ale i touhou plnit si své sny, které jsou rok od roku postupně náročnější. Snažíme se jako organizátoři vycházet vašim požadavkům vstříc a minimálně udržet společně nastavenou laťku. Někteří z vás mají ukázkové vybavení, velmi široké znalosti a svoji roli znamenitě ovládají, což je pro ostatní velmi inspirující. Jiní se zastavili tam, kde jim to umožňují stanovená pravidla jako nutné minimum, což je samozřejmě také v pořádku, protože
každý se pro svou aktivní či pasivní roli v tomto projektu rozhoduje sám. Být šlechticem je v našem pojetí projektu samozřejmě vždy zavazující a komu se taková role již zdá nezajímavá, nebo příliš náročná, může si zvolit roli novou (viz. např. Drslav a Bohuslav z Via Bohemia, nebo Romul a Opat z Hradeckého dvora). Šlechtická role samozřejmě vyžaduje nejenom základní znalost dané doby a života v něm, ale i nezbytnou odpovídající reprezentaci. Ta se projevuje jak v samotném vystupování daného šlechtice, tak i v jeho odění, základním nezbytném vybavení a samozřejmě i v postavení vlastní družiny. Čím vyšší společenské postavení si kdo z nás volí, tím vyšší nároky jsou s tím logicky spojené a od představitelů projektu se pak očekávají jako samozřejmé. Neobstáli bychom před vámi, kdybychom kázali vodu a pili víno
No a jak se postupně naše společenství v rámci projektu vyvíjí, zvyšuje se také postupně přirozenou cestou i tlak na čelní představitele a urozence obecně - jsou přeci privilegovanou vrstvou naší společnosti. Ten tlak je ale vyvíjený celým společenstvím, protože pravidla se nezměnila. Je to dáno nejenom zvyšováním našich vědomostí o dané době (k níž mimo jiné přispíváme i vlastními studiemi) a vývojem v oblasti rekonstrukce hmotné kultury, ale i přirozenou vzájemnou soutěživostí ve vybavování se, která je inspirativní. A tady se již pár let pomyslně láme chleba, protože zatímco většina z vás se projektu účastní právě kvůli plnění svých snů, někteří s námi jezdí spíše už jenom ze zvyku, protože s námi kdysi začínali. Nejsem typ člověka, který si neváží starých kamarádů, ale z pozice reprezentanta tohoto projektu jim nemohu a ani nechci udělovat výjimky z našich společných pravidel (viz. předchozí strana). Respektuji, že někoho již třeba náš projekt v současném pojetí neláká, protože mu třeba přijde zbytečně složitý, ale zastávám názor, že každý si svobodně vybírá, zda ho ta která akce láká a zda jsou pro něho podmínky její účasti natolik zajímavé, aby se jim přizpůsobil.
V letošním roce oslaví projekt Hradeckého dvora na svém turnaji již 10 let. Za tu dobu se z všegotické šermířské mazanice vyvinul do současné podoby, na níž se všichni aktivně podílíte. Současnou podobu a úroveň jsme mu dali společně a společně dál někam směřujeme. Za dobu svého fungování jsme spolupracovali s mnoha souvisejícími projekty. S některými spolupracujeme nadále, dalším jsme pomohli při jejich zrodu a s jinými jsme se v průběhu času pro rozdílné nazírání rozešli. Já sám jsem se v průběhu minulých let s některými hosty Hradeckého dvora rozloučil, protože o jejich společnost na svých akcích nestojím a považuji ji za problematickou. To ale neznamená, že nerespektuji jejich rozdílný názor, nebo že mi činí problémy potkávat se s nimi na akcích, které pořádají jiní. Já sám s Posadowskými v rámci projektu Hradeckého dvora pořádám tři tradiční akce, kterými jsou turnaj, májový sněm a lovecká kratochvíle. Další z vás pořádají svoje akce, datované k období 1. pol. 14. st. a určují si tedy svá pravidla.
Hradecký dvůr vnímám jako společný projekt nás všech, sdružující zájemce o období 1. pol. 14. st. Všichni, ať skupiny, sdružení či jednotlivci, se svou vlastní činností i svým pojetím vzájemně ovlivňujeme a dáváme tomuto projektu jeho současnou i budoucí podobu.
Rád bych znal vaše názory a pohledy. Neptám se, kam dále Dvůr směřovat, protože jeho cíle i podmínky pro účast na akcích tohoto projektu jsou jasné. Ptám se Vás ale, zda se vám zdá současné pojetí dvora v rámci jeho prožívání historie na společných akcích jako zajímavé a žádoucí, nebo zda ho vnímáte jako překombinované a „sešroubované“. Mám za to, že koho již náš projekt neoslovuje, ten se mu prostě nadále nevěnuje a bude se realizovat ve společenstvích, jejichž pojetí či nároky mu vyhovují. Přesto nejsem hluchý k vašim názorům, podnětům a připomínkám. Za vaše příspěvky předem děkuji
