von Spernak

[von Spernak]

V současné době provádím rekonstrukci výzbroje a výstroje a chtěl bych vás proto touto formou poprosit o "proprání" mé postavy, vybavení i družiny, abych se vyhnul zbytečné práci na nedobových nesmyslech.

[richardrg]

Obávám si že jsi natolik známý a hodný obdivu, že se najde jen málo odvážlivců, kteří by si dovolili byť i v dobrém radit.

[von Spernak]

Tvoje slova mi lichotí, nicméně bych byl opravdu rád, kdyby se alespoň pár statečných našlo...

Předpokládám, že většina z přispěvatelů zde má moje jméno spojené s mojí postavou a nemusím se tudíž podrobně představovat. Pro ostatní:
http://jarwiks.rajce.idnes.cz/Turnaj_Hr ... C_0124.JPG
Mám v plánu sem postupně doplňovat texty a fotografie, které bych vám rád předložil ke kritice nebo schválení.

[von Spernak]

Reálná historie

Jméno rodu je prý odvozeno z německého "sparr hecke", což má v češtině znamenat krokev odkazuje tedy na erb rodu - červenobílé krokve. Je li rod jmenován podle erbu či zeměpisného místa, anebo naopak se mi nepovedlo zjistit. První zmínky o tomto rodu se vztahují k roku 1223. V souvislosti s štaufskými ministeriály (ekvivalent našich svobodníků) je zmiňován Bobo (či Pabo) ze Šparneku (Chebané na něj posílají trestnou výpravu). Roku 1336 pak žije první prokazatelný člen tohoto rodu Rudiger von Sparneck, který také roku 1358 skládá hold císaři Karlu IV. a stojí i hrad (asi 40km západně od Chebu) Hrad je zničen roku 1523 a rod vymírá roku 1744.

Politická situace na Chebsku je složitá a poměrně vyhrocená. Město a okolí často přechází z majetku říšského pod českou nadvládu a zpět (naposledy r. 1322). Němci podporují šlechtu, čeští králové město a tak vzniká v městě stálá vojenská posádka a šlechtici nešetří opověďmi.

Fiktivní historie

Náš drahý otec Rudi von Spernak, vědom si toho, že správný výcvik a dobrá výchova je pro šlechtické potomky nejlepším vkladem, nás již od útlého dětství vedl k sebevědomí, disciplíně a vzdělání. Nešetřil mincemi, které těžce vyzískal od kupců, kteří odpradávna cestovali k městu Cheb a živil na svém hradě starého moudrého mnicha, kterého jednou v podvečer na náš hrad přivedl. Ten nás pak učil historii našeho starého rodu, zvyklosti a obyčeje předků a občas nám otec dovolil ztlouct jej na nádvoří při výuce boje. S velikou pílí náš dobrý otec dohlížel na přednášení Písma svatého a naši výchovu ve víře - od té doby se říkává: "Umí otčenáš, jak když bičem mrská...".Obě mé sestry byly dány, dle dobrého zvyku, do klášterní výchovy, aby hrubý život na hradě v hraničních lesích nesetřel předčasně pel jejich mladosti. Nás s bratrem potom poslal na zkušenou a k panošské službě u dvora významných šlechticů. Jak je u nás v pohraničí zvykem, bratr Oto jel na výchovu do Němec a já do Čech. (pokračování příště)

[Komoří]

Krásný životní příběh, drahý příteli, jen co je pravda. Už se těším, až si budu moci přečíst něco dalšího z tvého jistě pestrého života.

[Ziemomysl]

Pane ze Špernaku, chceš statečné, tudíž ano pár drobností a postřehů napíšu.

1. No po posledním tréninku bych navrhoval, postupně vyměnit některé starší meče co máš (nevím zda to byly tvoje, nebo někoho jiného) třeba od Ryšavého Gura a na nýt, ne závit. Přeci jen, nejdří se rozletěl ten šrubovaný mě kdysi loni. Pak ještě jednou cosi komusi a nakonec minulý týden Godwikovi. (Jde mě hlavně o bezpečnostní riziko)

2. Kroužkovka, stará známá achylova pata...sice to není vidět, nicméně bych popřemýšlel zda má cenu to předělávat (ta část pod tím varkočem) nebo ne, či předělávat střelit došetřit (dopůjčit) a pořídít si nýtovku...


A ted mazání mědu kolem huby:

Musím pochválit ve vývoji poslední doby:

1. Že obšíváš dírky, místo galanterních průvleček.
2. Model prošívaných rukavic ŠPERNAK 2008/2 (Jinak bych ted měl po palcu).
3. Tu novou taštičku s tou plastickou výšivkou (ta modrá).
4. Kované nožíky.
5. Nový len na nové varkoče
6. O dřevěné vypalované pouzdro a nový pásek (ten co je na fotce z turnaje)
7. Modely prošívek (tu vrchní co sis udělal).

Jistě by se toho našlo víc jak v čem se zlepšit tak co vychválit. Až mě něco napadne dám vědět.