vtípky

[Maršálek]

jeśli to możliwe, idę do rynku z tobou. Mam już łopatę

[Spakona]

[Jan z Dobrušky]

Brzy ráno zvoní telefon,

"Haló, Señor Bob ? Tady je Ernesto, domovník vašeho venkovského domu."

"Ano, Ernesto. Co potřebuješ? Vyskytly se nějaké problémy?"

"Uhm, volám abych vám řekl, Señor Bob , že zemřel papoušek ".

"Můj papoušek? Mrtvý? Ten co vyhrával mezinárodní soutěže?"

"Si, Señor, ten."

"Proklatě! To je škoda! Zaplatil jsem za něj malé jmění. Na co zemřel?"

"Jedl zkažené maso, Señor Bob ."

"Zkažené maso? Kdo mu k čertu dal zkažené maso?"

"Nikdo, Señor. Jedl maso z mrtvého koně."

"Mrtvého koně? Jakého mrtvého koně?"

"Toho plnokrevníka, Señor Bob ..."

"Můj plnokrevník, který vyhrával všechny dostihy je také mrtev?"

"Ano, Señor Bob , chcípnul z toho že musel tahat cisternu s vodou."

"Přeskočilo ti? Jakou cisternu?"

"Tu co jsme ji používali k hašení požáru, Señor."

"Můj bože! O jakém požáru to člověče mluvíš?"

"O tom jak hořel váš dům, Señor! Převrátila se svíčka a chytily od ní záclony."

"Co to meleš? Chceš říct že můj mansion je zničený kvůli nějaké svíčce?!"

"Ano, Señor Bob ."

"Vždyť v tom domě byla zavedena elektrika! Na co jste potřebovali svíčku?"

"Na pohřeb, Señor Bob .."

"O JAKÉM ZATRACENÉM POHŘBU TO MLUVÍŠ??!!"

"Vaší manželky, Señor Bob . Jednou se vracela domů velice pozdě a já jsem si myslel že je to zloděj. Tak jsem ji udeřil do hlavy vaší novou golfovou holí Ping G15 204g s titaniovou hlavicí a TFC 149D grafitovou rukojetí."

TICHO..........

DLOUHO TRVAJÍCÍ TICHO.........

VELICE DLOUHO TRVAJÍCÍ TICHO............

"Ernesto, JESTLI SI TU HŮL ZLOMIL,tak jsi v prdeli."

[Spakona]

háááá

[Hawkwind]

Zdá se vám vaše kočka málo hebká?
Použijte aviváž.
Zaručeně zhebne.

[Spakona]

Potkají se žralok,orel a vlk.
Žralok říká:" Já pracuju u americké policie, u pobřežní stráže, honím nelegální přistěhovalce, drogové zásilky a další trestnou činnost. Vždy, když odhalím trestný čin, zvrhnou mi do vody náklaďák masa, no žiju si jako pán, jsem moc spokojený."
Nato reaguje orel: "Já pracuji pro ruskou policii. Celé dny létám nad prostorem státních hranic, ale i ve vnitrozemí a odhaluji pěkně shora
trestnou činnost. Kdykoli něco odhalím, a že je to často, dostanu vrchovatý kbelík masa. Taky si žiju dobře a jsem moc spokojený."
Nakonec se přidá vlk: "Já pracuju pro českou policii. Celé dny obíhám nejen statní hranice, ale i vnitrozemí. Vyhledávám a objasňuji všechny druhy trestné činnosti. A pokaždé, když něco odhalím, dostanu vrchovatý kbelík oříšků."
Orel se žralokem se podiví: "Oříšků? Jsi přeci šelma, proč nedostaneš
maso?"
"Protože jsem na tabulkovém místě veverky."

[Maršálek]

jo

[Spakona]

Jeden muž stál před soudem, protože zabil svou ženu.

Soudce: "To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu."
Muž: "Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít."
Soudce: "Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení."

Nato se muž rozhovořil: "Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má tři děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12letý měří 80 cm a 19letý 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká: "V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové." Já říkám: "Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové."
"Ne", říká moje žena, "pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy." Já říkám: "To je pigment."
"Ne", říká moje žena, "pigment je to, na co psali staří Římané." Já říkám: "To je pergamen!"
"Ne", říká moje žena, "pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ...."

Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec. Tedy moje žena.

"Miláčku, koukni se, co zde stojí!" Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: "Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15." Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: "Ale miláčku, to je fracouzská kniha a francouzský text. Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV. To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV." "Ne", říká moje žena, " to musíš překládat doslovně: La Marquise - slunečník, Pompadour - kabelka, la Maitresse - učitelka, Louis XV - pasák 15. Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře." Já říkám: "Ty myslíš lektora."
"Ne", říká moje žena, "lektor byl antický řecký hrdina." Já říkám: "To byl Hektor a ten byl z Tróje."
"Ne," říká moje žena,"Hektor je plošná míra." Já říkám: "To je hektar."
"Ne", říká moje žena, "Hektar je nápoj bohů." Já říkám: "To je nektar".
"Ne", říká moje žena, "Nektar je řeka v jižním Německu." Já říkám: "To je Neckar."
Moje žena: "Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo." Já říkám: "To se jmenuje duet."
"Ne", říká moje žena, "duet je, když mají dva muži souboj se šavlí." Já říkám: "To je duel."
"Ne", říká moje žena, "duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak."

A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil."

Nastala chvíle mlčení, po němž soudce vstal a vyřkl ortel: "Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora."

[Maršálek]

tenhle jsem slyšel od jednoho ze soudců, že by to tedy nebyl tak úplně vtip?

[Spakona]

[Spakona]

Ptá se soudce ženy: "Kolik vám je vlastně let?"
"Světlo světa jsem spatřila před třiceti lety."
"A kolik let jste byla slepá...?"

[Hawkwind]

Kdes byl chlapče?
Na zkušené, dědo.
To děláš dobře, zkušená je lepší než panna.



J.

[Spakona]

[Spakona]

Ptá se synek tatínka: "Táto, co jsou to volby?"
"Pojď, já ti to ukážu."
Na zahradě přistoupí ke keři plnému vrabců, zatleská a zakřičí: "Kšáááááá!!!"
Frr, všichni vrabci uletí, ale za chvíli jsou zpátky.
"Táto, vždyť jsou zase zpátky."
"To ano, synku, ale každý na jiné větvi."

[Hawkwind]

Kárá velitel vojenskou jednotku:
- ”Co je to za pořadový krok?! Jste rozháraní, jako byste klopýtali po poli. Země je přece rovná!”
V tom se ze zadní řady ozve zabručení:
- ”Hovno rovná, Země je kulatá.”
- ”Kdo to řek!?” zařve velitel.
- ”Koperník,” odpovídá hlas.
- ”Vojín Kopernik, pět kroků dopředu!”