Malování na látku, látkové tapety, dekorativní látky

[Algy]

Chtěl bych se pozeptat zda-li máte někdo relevatní informace a znalosti ohledně malování na látku.
Jedná se mi zejména o dekorativní látky větších ploch - baldachýny, látkové tapety, stany apod.

Narazil jsem jen na několik zmínek o látkových tapetách, bohužel žádných podrobností jsem se zatím nedopátral. Byly třeba tyto tapety zdobené vždy tkaním a nebo i barvou?

Máte někdo zkušenosti s malováním větších ploch na látku? (stálost barev, voděodolnost (u stanů),...)
Jaké druhy barev se využívaly tehdy a jaké máme možnosti nyní?

Předem děkuji za podmětné a věcné příspěvky a rady.

[Maršálek]

Odpovědi na většinu otázek (krom malování v současnosti ) najdeš v knize:
CENNINI, C. Kniha o umění středověku. TOPINKA, F.(ed.), 1. vyd., Praha: Vladimír Žikeš v Praze I., 1946, 319 s.
Dohledáš ji v SVK

Budeš-li malovat na stanovinu dnes, doporučil bych neexperimentovat s přírodními barvami, u kterých nemáme v takovém případě zkušenost s fixací, respektive nevím o nikom, kdo by měl praktickou víceletou zkušenost ve smyslu: má to už cca 5-10 let a funguje to dobře. Pokud ale někdo ví, nechť prosím doplní, včetně technolog. postupů a fotografií nové malby a následně v průběhu let. Zajímá mě degradace barev sluncem, povětrnostními podmínkami a přirozené mechanické opotřebení.
Já vím jenom o lidech, kteří s úspěchem malovali sintetikou, ještě zjistím, jaká je životnost.

[bratr Bohuslav]

Základ u těch přírodních organických barviv je obvykle moření, kdy je pak barvivo váže na vlákno přes komplexní vazby přes kov(Al,Cu,Fe) - takže by bylo asi třeba tu látku před tisknutím namořit a až poté razit.

Celkově organické přírodní barvy nejsou tak stálé jako ty dnešní, to nemění nic na fakt, že bysme je nemohli používat.

K malování ti přímo neřeknu a toto Ceniniho si nevybavuji co k tomu přesně píše,pokud by jsi chtěl přímo tisknout přírodními barvami, ale použít můžeš jak anorganické pigmenty (indigo, různé okry,laspis lazuri,malachit,mědenku...) tak organická barviva (mořenu, brazilské dřevo,duběnky,košenilu,kermes a vůbec většinu rostlin co obvykle končí tinctorum...).

[Maršálek]

Já nejsem proti používání organických barev, pracoval jsem s nimi jako restaurátor roky, ale fixoval jsem je soudobou chemií a o tom asi tahle diskuze není. Zatím nevím o nikom, kdo je umí v praxi adekvátně fixovat dobovými postupy, aby měly odpovídající životnost např. na dotazovaném stanu alespoň 5 let. Pokud s tím máš praktickou zkušenost a umíš to, sem s tím
Cennini byl italský malíř, který o malířském umění sepsal manuál. V jednotlivých kapitolách se zabývá přípravou barev i mlabou na různé materiály, včetně fixování. Nicméně mně to fixování stále nejde dle mojich představ - tady mi chybí x letá praktická zkušenost. Proto osobně doporučuji jinou cestu

[bratr Bohuslav]

Jak píšu onou fixací je komplexní vazba mezi vláknem a organickou molekulou barviva.
Prostě extrahovanou barvící lázeň musíš mít více koncentrovanou než na normální barvení tkanin(za 1. kvůli sytosti a taky kvůli tomu aby se barvivo moc nerozpíjelo)

Ještě by pak byla cesta přímo barevné vrstvy s nějakým pojivem, ale to by se asi časem odrolilo, kort u ohýbané textilie.

[Maršálek]

tady nám bohužel chybí odzkoušená praxe ve smyslu mám tak malovaný stan už 5 let a je to stále v poho
ale za sebe můžu vysypat z rukávu nespočet rad, jak to nedělat

[richardrg]

Já bych je rád viděl, protože nejlepší je se poučit z chyb.

Ale jen vůl se chce poučovat ze svých vlastních chyb.

[Algy]

Tak Cennini je objednán meziknihovní výpůjčkou, ale asi mi ho půjčí jen do studovny. Nepamatuješ si prosím Maršálku, na které pasáže (kapitoly) se v něm mám zaměřit? Přeci jenom 320 stran v omezeném čase neofotím....


A já taky uvítám popis těch špatných zkušeností jak to nedělat. Přeci jenom z chyb druhého se nejen dobře učí, ale navíc se i člověk dobře pobaví.

[Maršálek]

v obsahu knihy jsou přímo kapitoly k malování na látku - cca 10-15 stran formátu A5

zkusím to shrnout a vypsat, ale nejdřívě na konci března, teď mám před sebou prolongace

příklad starší realizace - korouhev sv. Jiří
- rok zhotovení 2002
- realizace malbou stejná jako níže na sv. Václavovi
- poškození jenom mechanická (opakovaná rozseknutí v boji)
- stálost barev nezměněná
- korouhev je pravidelně vystavená povětrnostním vlivům, včetně hustého deště, mrazu, atd. (každoročně cca 20 dnů v roce)

[Maršálek]

Rozpracovaná korouhev sv. Václava pro Karlovce:
- malba na hedvábí podle poslané předlohy, realizace syntetickými barvami
- rozměry: výška 100cm, šířka 75 cm

Korouhev bude dvojvrstvá, takže mně ještě krom dodělávek čeká celá druhá strana. Tady zbývá vymalovat červeně plášť, purpurem šupinový byzantský pancíř, obličej a ruku tělovou barvou, domalovat červené plamínky ke svatováclavské orlici na praporci a štítu světce.

[Algy]

No to je paráda. Ale co taky od tebe čekat jiného, žejo?

Jaké syntetické barvy používáš?

[Maršálek]

Tohle konkrétně Humbrol - matné, nebo pololesk (saténky).
V prodeji v modelářských potřebách (plechovky 15ml v vceně 40-50 Kč). Doporučuji pracovat se skoro suchým štetcem - to po pár zkouškách poznáš sám, pokud jsou moc tekuté ve smyslu rozředěné, ošklivě se rozpíjejí, což už nezachráníš.

[Komoří]

Ano, souhlas. Také mám stejnou zkušenost. Pokud bude barva docházet, stejně ředit co nejmíň, hrozně se to rozpíjí. Dokonce jsem zkoušel i jiné výrobce a musím říci, že jsem nebyl spokojen. V tomto případě Humbrol nic nenahradilo.
Od modelářů zase vím, že třeba Revell nemá stálé odstíny, to kvůli tomu, když dojde barva a musí se pokračovat s další plechovčičkou.

[Dášenka]

Mě se poměrně pěkně osvědčily na malování po dupionu Pébea (pozor ne ty na hedvábí, ale ty na textil http://obchod.vytvarnepotreby.cz/index. ... =16&tex=97 ). A pro malování na tmavé podklady pak barvy od Nerchau, speciálně na tmavé textilie (vzorníček dole na stránce http://nerchau-barvy.cz/vyrobky/textile-art/). Obojí je fixováno žehlením, doporučené praní na 30°C. Ty první jsou k vidění na Bavorovské hedvábné korouhvi a na stříbrných letkách na té vlněné, ty pro malbu na tmavý podklad jsou pak na praporu kantonu Uri.
Pro malbu na látkové potahy štítů se mi osvědčily "nafukovací" barvy Nerchau (nevím, jestli je ještě vyrábějí) a které při nanášení štětcem lze rozetřít do jednolité stejnoměrné vrstvy, která zažehlením zmatní a zgumovatí, při kontaktním boji se tato barva neodlupuju. K vidění bylo na Švamberkově štítu a práporu na Dohalicích (asi 2007).

[Maršálek]

Mně není sympatické právě to "zgumovatění". Stejnými barvami jsem před cca 10 lety maloval Richenzinu korouhev, kterou občas nosíme do pole. Barvy sice stále drží, ale ta struktura je zjevně gumová a tak jsem šel do Humbrolek, které mně oslovili více - viz. přiložené foto stále rozpracovaného praporce