DVORŠTÍ HODNOSTÁŘI

[Opat]

Ono určit, zda se jedná ještě o osadu nebo už o město je obecně docela obtížné. Strakonicím byla udělena základní městská privilegia až roku 1367, ale v listinách lze dohledat, že movití obyvatelé jsou zmiňováni jako měšťané (profesí se jednalo o soukeníky, mlynáře atd.) již od začátku 14. stol..

Jistě, ale právě proto všichni o městská práva tak bojovali. Jen mohovitost a počet obyvatel k prestiži nestačil

[Opat]

Ad Opat: Jen si myslím, a za tím si stojím, že vycházet z reálie roku 1320 neznamená, že známe i realitu roku 1308, to že to tak mohlo fungovat po roce 1320, o tom se nepřu.
Věnná města - nemyslel jsem si, že institut zřízený, mám ten pocit, již za knížecích časů, je nový; to, jak často se využíval, je věc jiná. Hlavní rozdíl je hlavně v tom, že jako věnné město byl udělován primárně Mělník a o královnu vdovu se staral její syn - vládnoucí panovník, zároveň však přetrvávalo i to, že kníže zvítězivší nad svým předchůdcem toto zaopatření neodebíral (bavím se kupříkladu o 12. století)(Žemlička J.: Čechy v době knížecí). Richenza má jiná města a její příbuzný (pokrevní) není na trůně. Novost v tom ale stále nevidím.

Je jasný, že se správní aparát vyvíjel postupně. Pokud ale známe úřady k roku 1320, lze se podle mě odvážit proimítnout je cca k letům 1310-1311. Souhlasím s tebou, že težko jela Richenza s plně zformovaným dvorem už z Rakous, byl to postupný proces podle potřeb. Ale nutně jej potřebovala nejpozději k roku 1314-1315, kdy vszupuje do války. Přesná data zatím neznáme, pokrokem dostatečným je ale pdole mě doložení úřadů a tedy a i fakt, že nemusely být nutně vázány jen na Prahu. Snad se podaří i další zpřesnění. Debatovali jsem kupř. s Ivanem, zda by nutně potřebovala něco jako maršálka a snesli jsme dost argumentů pro i proti - kupř. možná rivalita mezi hradeckým a chrudimským purkrabím, kdo by pak velel kontingentům? a naopak, kdo by dohlížel na ochranu zázemí v obou městech? čili otázky nadále jsou, je třeba nad nimi dumat, ale nemám dojem, že jdeme zcela špatnou cestou.
Srovnávat dobu přelomu 13. a 14. století nelze už s ohledem na fakt, že knížecí Čechy neznají města, čili o jakkoliv to terminologicky pojmeme, o věnných sídlech nelze mluvit. A nemluvím ani o tom, jakým útokům teď Žemličkova koncepce vztahu Čech knížecích a královských čelí

[Andre]

Větší roli v zemské politice Hory skutečně hrají až během 14. století se ziskem městských práv...

No, já se musím přiznat, že zrovna sedlcké zajetí v roce 1309 považuji jako dost zásadní zásah do zemské politiky... dokonce bych řekl, že jeden z klíčových v naší historii.
Pravda je, že se v tomhle názoru zcela opírám o Šustovy "Počátky Lucemburků 1308-1320", ale dodnes jsem nenarazil na jiného autora, kterému bych v této problematice důvěřoval víc.

[Vladan z Řepice]

Ono určit, zda se jedná ještě o osadu nebo už o město je obecně docela obtížné. Strakonicím byla udělena základní městská privilegia až roku 1367, ale v listinách lze dohledat, že movití obyvatelé jsou zmiňováni jako měšťané (profesí se jednalo o soukeníky, mlynáře atd.) již od začátku 14. stol..

Jistě, ale právě proto všichni o městská práva tak bojovali. Jen mohovitost a počet obyvatel k prestiži nestačil

Přesně tak jsem to myslel. To totiž může být i příkladem té Kutné hory.

[Opat]

Větší roli v zemské politice Hory skutečně hrají až během 14. století se ziskem městských práv...

No, já se musím přiznat, že zrovna sedlcké zajetí v roce 1309 považuji jako dost zásadní zásah do zemské politiky... dokonce bych řekl, že jeden z klíčových v naší historii.
Pravda je, že se v tomhle názoru zcela opírám o Šustovy "Počátky Lucemburků 1308-1320", ale dodnes jsem nenarazil na jiného autora, kterému bych v této problematice důvěřoval víc.

Jasně,ale i z dobového komentáře jasně protiprávní a taky na to pachatelé doplatili. Za plné zeměpanské moci by něco takového nebylo možné. Vztahovat k tomu politickou prestiž obce podle mě nejde (o ekonomické se nebavíme, tou ale de iure disponoval král, ne nějací měšťané, kteří měštany ani nebyli (a na to byla doba setsakra háklivá)). Není náhodou, že cestu na politické výsluní městům (navíc jen v Čechách) otevřela až husitské doba a skoro ihned je snaha vrátit poměry tam kam patří. Že se města snaží posílit své pozice a kodifikovat je už od konce 13. století je fakt, ale právě proto je třeba hlídat právní stránku věci, na níž se právě z těchto důvodů kladl důraz (srovnal bych to s vymezováním se vyšší šlechty oproti nižší a snahou o uzavírání se na sklonku 15. století).
JInak Šusta se super, je to i můj oblíbenec, ale je třeba u něj hlídat kdy předestírá fakta a kdy je interpretuje, neboť v tomto sem tam ujíždí (jako každý je ovlivněn svou dobou) - patrně trvale tak poškodil pověst krále Jana, stejně tak vzhledem ke svým politickým ohledům a době, v níž žil, podvědomně protěžoval měšťanstvo oproti šlechtě. Tím ho nehaním, jak říkám, je to jeden z mých profesních vzorů, jen bacha

[Opat]

Ono určit, zda se jedná ještě o osadu nebo už o město je obecně docela obtížné. Strakonicím byla udělena základní městská privilegia až roku 1367, ale v listinách lze dohledat, že movití obyvatelé jsou zmiňováni jako měšťané (profesí se jednalo o soukeníky, mlynáře atd.) již od začátku 14. stol..

Jistě, ale právě proto všichni o městská práva tak bojovali. Jen mohovitost a počet obyvatel k prestiži nestačil

Přesně tak jsem to myslel. To totiž může být i příkladem té Kutné hory.

Přesně tak se domnívám i já

[Ježek]

Tak hlavně stářím, po Praze druhé nejstarší doložené venkovské město (listinou Přemysla Otakara I (slovy prvního) z r. 1225.)

Opět pouze v Čechách čili opomíjíc Bruntál, Uničov (1213), Opavu (do r. 1224)? Všechna místa (určitě ne významem ta nejvýznamější) jsou nápadně v blízkosti vyspelejšího Slezska - stejně jako Hradec ...

Čím dále? Jako v jediném tam sídlil královský dvůr (Richenzin).

Bavme se prosím o té době Přemysla II. a jeho syna ...

Jinak Hradec byl samozřejmě jedním z tradičních údělných knížectví no a v éře královské je od éry Přemysla Otakara II. a především Václava II. označován jako první po Praze.

Jednou věcí je realita a druhou ambice. A je třeba dodat, že měšťané v této době své ambice mají (viz. onen zmíněný incident).

Mimochodem tvá Chrudim byla zjevně také daleko významnější nežli v pozdějších obdobích.

Já bych se k městu, kde jsem se narodil, po čtyry léta hnil, moc nehlásil.
Pravdou je, že za knížectví byla významným centrem, později (13. st.) její význam mírně upadá (snad vládou Děpolticů), městská práva mají až za vlády Přemysla II. Díky maloměšťáckému dosebezahledění se nikdy nedostala ani nedostane na takovou úroveň, kterou měla ve středověku.

Je nezpochybnitelným faktem, že do této doby v kraji dominovala spíše Chrudim coby jakási hraniční marka, střežící stezky k (resp. spíš od ) Moravě.

Až takhle bych to neviděl, spíš jako dvě víceméně rovnocená hradská centra.

[Maršálek]

Větší roli v zemské politice Hory skutečně hrají až během 14. století se ziskem městských práv...

No, já se musím přiznat, že zrovna sedlecké zajetí v roce 1309 považuji jako dost zásadní zásah do zemské politiky... dokonce bych řekl, že jeden z klíčových v naší historii.
Pravda je, že se v tomhle názoru zcela opírám o Šustovy "Počátky Lucemburků 1308-1320", ale dodnes jsem nenarazil na jiného autora, kterému bych v této problematice důvěřoval víc.

Kutná Hora má již v samém závěru posledních let 13. st. svůj neopominutelný význam jako nové naleziště stříbra, které se záhy ukáže svým rozsahem jako zásadní a umožní české politice expandovat doslova během pár let a vytvořit obrovskou říši na bázi personální unie.
Právě proto je zarážejícím faktem, že v klíčových letech 1304-1310 stále šlo o rozsáhlou hornickou osadu, chráněnou toliko palisádami. Nebylo to město ani svou podobou, ani městskými právy, ani strukturou obyvatel a nemělo více, nežli provizorní opevnění. O to větší frajeřinu prokázali obránci, kteří si vždy poradili (proti uherským, rakouským a spojeným říšským svazům 1304, proti Habsburkům 1307, proti Lucemburkům 1310) a nepochybuji, že obranné prvky, ač nebyly tvořené vysokými hradbami a hlubokými příkopy, byly dostatečně důmyslné a členité. Na druhou stranu je třeba upřesnit, že obléhání vždy trvalo krátce a to pod hrozbou napadení velkým vojskem z týlu, nebo za velkého časového presu. Takže ztroskotaly vždy jenom pokusy o rychlé dobytí, nikoli o obléhání...

Přepad roku 1309 proběhl v sedleckém klášteře u Kutné Hory a nikoli přímo ve „městě“. Klášter byl opevněný a zajetí pánů v něm ubytovaných proběhlo formou přepadu. Oba patricijské rody, Ruthardovci a Pušovci, kteří přepad iniciovaly patřili ke špici v zemi. Takových rodů bylo v celém království asi 5-7 a již druhou generací se podíleli na správě království (Václav II. se o ně opíral za své vlády a nyní tak činili postupně Václav III., Habsburkové a Jindřich Korutanský). Patřili dokonce do zvláštní komise, vytvořené před smrtí Václavem II. na dohled nad splácením komorních dluhů věřitelům. V této době tyto rody disponovali krom rozsáhlého jmění v hotovosti, městských a venkovních statcích také několika tvrzemi (mimochodem Malešovem) a hradem Litice. Měly dokonce vlastní leníky – drobné zemany. Financovali kdeco a je tedy pochopitelné, že se nechtěli svého mocenského a politického postavení u dvora vzdát a rozhodli se pro krajní řešení v situaci, kdy je panská šlechta vypoklonkovala z královské rady... Nepochybuji, že disponovali solidní vojenskou mocí, protože v odvetě se pánové tvrdým vojenským úderem zmocnili Kolína a Nymburku a bojovalo se na Starém městě pražském. Tam všude měly tyto rodiny své zázemí a statky. O tvrzích a Liticích se v pramenech nemluví.
V takovém světle ti sedláci vyzní jinak, že?

Když spolu vzájemně poměřujeme města, musíme tak činit s ohledem na jejich aktuální stav v daném období, což jde mnohdy jenom velmi rámcově

[Gawain]

Trošku odbočím od tématu..Jsem z Hradce a vždycky mě zajímala jeho historie a obzvlášť historie jeho hradu. Ve zdrojích se uvádí že ve 13.století byl vybudován, byl často navštěvován přemyslovskými králi, stal se sídlem Elišky Rejčky a v roce 1423 ho vypálili husiti a od té doby v podstatě neexistuje. Neměl by k němu někdo nějakou podrobnost? Kdy byl postaven, jak pravděpodobně vypadal apod?

http://pl.wikipedia.org/w/index.php?tit ... 1204192500

na fotce modelu města z roku 1400 je zobrazen i královský hrad, je jeho podoba autentická?

[Maršálek]

Trošku odbočím od tématu..Jsem z Hradce a vždycky mě zajímala jeho historie a obzvlášť historie jeho hradu. Ve zdrojích se uvádí že ve 13.století byl vybudován, byl často navštěvován přemyslovskými králi, stal se sídlem Elišky Rejčky a v roce 1423 ho vypálili husiti a od té doby v podstatě neexistuje. Neměl by k němu někdo nějakou podrobnost? Kdy byl postaven, jak pravděpodobně vypadal apod?

http://pl.wikipedia.org/w/index.php?tit ... 1204192500

na fotce modelu města z roku 1400 je zobrazen i královský hrad, je jeho podoba autentická?

Hrad ve smyslu opevnění byl v Hradci již od dob knížecích (viz. údělná knížectví). Podobu hradu, tak jak si středověký hrad představujeme, měl ale asi opravdu až od 13. st. Důvodem jeho existence byla jednak úloha Hradce jako centra krajské správy a druhak jeho pozice velkého města u slezských hranic (stál na kladské zemské stezce). S tím logicky souvisí i ty přemyslovské návštěvy. Za pobytu královny vdovy Elišky Rejčky se navíc Hradec stal sídelním (rozuměj hlavním) městem jejího dominia. Za války dvou královen 1316 se prakticky ukázalo, že toto dominium je velmi silným státem ve státě. Někdy z této doby máme informace o přestavbě hradu, aby vyhovoval vyšším nárokům na reprezentaci dvora královny vdovy. Postavený byl především z cihel, stejně jako hradby a většina domů – odtud také název města „Červený Hradec“, nebo jenom Hradec nad Labem (http://hradeckydvur.net/vlada-a-pravo/venna-mesta ). Hrad pak skutečně zanikl za husitských válek. Když byl na Žižkův příkaz (za jeho pobytu zde) rozebrán a stavební materiál použit na zvýšení hradeb. Model v Muzeu východních Čech by měl odpovídat posledním studiím a archeologickým výzkumům. V případě zájmu doporučuji obrátit se na Mgr. Radka Bláhu z Muzea východních Čech (sídlí v Gayerových kasárnách).

[Gawain]

Objevil jsem asi první rekonstrukci hradu, který stával v Hradci a němž sídlil dvůr Elišky Rejčky, lze vidět i přilehlý klášterní areál. Oproti modelu města, který je v muzeu Východních Čech se jedná o méně věžovitou stavbu, zřejmě nelze všechny věže v areálu archeologicky doložit, proto ty rozdíly. Posuďte sami

[Maršálek]

Upozorňuji na nový článek http://www.hradeckydvur.net/vlada-a-pra ... ch-pramenu přinášející informace o dohledaných jménech lidí, pohybujících se na dvoře královny vdovy Alžběty Richenzy v Hradci a Brně.

K archeologickému výzkumu v Hradci - stále probíhá na více místech starého města a přináší zajímavé informace. Bohužel neprobíhá tam, kde bychom chtěli nejvíce, tedy v lokalitě bývalého hradu. Přesto se Mgr. Bláhovi podařilo slušně zmapovat většinu klášterů a kostelů původního Hradce 13.-15. st. Stávající stav informací je publikován v rámci Muzea východních Čech.

[Opat]

K archeologickému výzkumu v Hradci - stále probíhá na více místech starého města a přináší zajímavé informace. Bohužel neprobíhá tam, kde bychom chtěli nejvíce, tedy v lokalitě bývalého hradu. Přesto se Mgr. Bláhovi podařilo slušně zmapovat většinu klášterů a kostelů původního Hradce 13.-15. st. Stávající stav informací je publikován v rámci Muzea východních Čech.

A nebo taky tady http://disputatio-historica.webnode.cz/ ... -klastery/ a do budoucna předpokládám na stránkách periodika Archeologie východních Čech.