Pravidla hradeckého dvora
Pravidla hradeckého dvora
Pár základních pravidel dvora pro účast na projektu a kratochvílích:
1. Podmínkou účasti pro každého je civilní odění, odpovídající společenskému postavení nositele a kulturní oblasti střední a západní Evropy, spadající do doby let 1275-1330.
2. Podmínkou účasti na vojenských akcích je zbrojné odění a zbraně, odpovídající společenskému postavení nositele a kulturní oblasti střední a západní Evropy, spadající do doby let 1275-1330.
3. Výjimka ohledně středo a západoevropského civilního a zbrojného odění se týká jenom uherských družin a případných družiníků českých, moravských a rakouských korouhevních pánů. Ta je daná kulturními a politickými styky českého a uherského dvora v daném období.
4. Pro konkrétní akce dle pokynů pořadatele musí odění odpovídat dané roční době a stanovenému účelu (slavnost, lov, polní tažení, atd.).
5. Každý šlechtic, ať pán či dáma, musí disponovat nejenom odpovídajícím oděním, ale i vlastním družiníkem (v případě osamocené dámy to může být toliko společnice). Korouhevní pán pak musí disponovat vlastní družinou. Je samozřejmostí, že v rámci svého postavení nesou při slavnostních příležitostech družiníci erbovní znaky či barvy svého pána či domu.
6. Každý je povinen respektovat a dodržovat stanovenou hierarchii, kurtoazii a další pravidla daná pořadatelem pro konkrétní akci.
7. Senior je plně zodpovědný za jednání a chování své družiny. Za seniora je považován každý s vlastní družinou a to i najatou (tedy kníže, korouhevní pán, šlechtic, ale i dáma doprovázená toliko družiníkem či společnicí). Stejně tak je každý zodpovědný za chování a jednání svého hosta, kterého si na akci přivedl.
8. Protože se neurození družiníci zásadním způsobem podílejí na technickém zajišťování chodu akcí (např. obsluha seniora při hostině, strážní služba, atd.), je horní hranice jejich finanční účasti na zaplacení celé akce stanovena maximálně na 500 Kč (ve smyslu rozpočítání všech nákladů na jednotlivé účastníky). Je tedy zjevné, že v souladu se svým společenským postavením nese šlechta největší část těchto finančních nákladů.
1. Podmínkou účasti pro každého je civilní odění, odpovídající společenskému postavení nositele a kulturní oblasti střední a západní Evropy, spadající do doby let 1275-1330.
2. Podmínkou účasti na vojenských akcích je zbrojné odění a zbraně, odpovídající společenskému postavení nositele a kulturní oblasti střední a západní Evropy, spadající do doby let 1275-1330.
3. Výjimka ohledně středo a západoevropského civilního a zbrojného odění se týká jenom uherských družin a případných družiníků českých, moravských a rakouských korouhevních pánů. Ta je daná kulturními a politickými styky českého a uherského dvora v daném období.
4. Pro konkrétní akce dle pokynů pořadatele musí odění odpovídat dané roční době a stanovenému účelu (slavnost, lov, polní tažení, atd.).
5. Každý šlechtic, ať pán či dáma, musí disponovat nejenom odpovídajícím oděním, ale i vlastním družiníkem (v případě osamocené dámy to může být toliko společnice). Korouhevní pán pak musí disponovat vlastní družinou. Je samozřejmostí, že v rámci svého postavení nesou při slavnostních příležitostech družiníci erbovní znaky či barvy svého pána či domu.
6. Každý je povinen respektovat a dodržovat stanovenou hierarchii, kurtoazii a další pravidla daná pořadatelem pro konkrétní akci.
7. Senior je plně zodpovědný za jednání a chování své družiny. Za seniora je považován každý s vlastní družinou a to i najatou (tedy kníže, korouhevní pán, šlechtic, ale i dáma doprovázená toliko družiníkem či společnicí). Stejně tak je každý zodpovědný za chování a jednání svého hosta, kterého si na akci přivedl.
8. Protože se neurození družiníci zásadním způsobem podílejí na technickém zajišťování chodu akcí (např. obsluha seniora při hostině, strážní služba, atd.), je horní hranice jejich finanční účasti na zaplacení celé akce stanovena maximálně na 500 Kč (ve smyslu rozpočítání všech nákladů na jednotlivé účastníky). Je tedy zjevné, že v souladu se svým společenským postavením nese šlechta největší část těchto finančních nákladů.
ACTA, NON VERBA
Po loňském bouřlivém období jsem nucen upřesnit podmínky účasti na našich akcích a na projektu. Kdo se mezi námi chce pohybovat a účastnit se našich akcí a kratochvil bude mimo jiné respektovat stanovené:
1) projekt vytváří přirozené přátelské prostředí a umožňuje komunikaci mezi rozdílnými názorovými proudy. Považujeme za přirozené, že spolu jednotliví účastníci a hosté bezkonfliktně vycházejí. Kdo to nedokáže, není mezi námi vítán - nepřipustím žádné rozbroje a budu je velmi tvrdě potírat.
2) považujeme za samozřejmé, že diskuse a argumentace budou probíhat na odpovídající úrovni, tedy že argumentující má odpovídající znalosti o dané problematice, předkládá důkazy, atd.
3) kdo se bude chtít účastnit našich akcí, bude samozřejmě řádně oděný (nejsme sice až tak materiálně nároční, ale vyžadujeme jisté minimum, ze kterého neslevíme a které pro každou akci upřesníme). Stále nabízíme možnost konzultací, ale současně si vyhrazujeme právo veta při posuzování oděvů, zbrojí, doplňků a vybavení.
1) projekt vytváří přirozené přátelské prostředí a umožňuje komunikaci mezi rozdílnými názorovými proudy. Považujeme za přirozené, že spolu jednotliví účastníci a hosté bezkonfliktně vycházejí. Kdo to nedokáže, není mezi námi vítán - nepřipustím žádné rozbroje a budu je velmi tvrdě potírat.
2) považujeme za samozřejmé, že diskuse a argumentace budou probíhat na odpovídající úrovni, tedy že argumentující má odpovídající znalosti o dané problematice, předkládá důkazy, atd.
3) kdo se bude chtít účastnit našich akcí, bude samozřejmě řádně oděný (nejsme sice až tak materiálně nároční, ale vyžadujeme jisté minimum, ze kterého neslevíme a které pro každou akci upřesníme). Stále nabízíme možnost konzultací, ale současně si vyhrazujeme právo veta při posuzování oděvů, zbrojí, doplňků a vybavení.
ACTA, NON VERBA
Rytířský – májový sněm
Rytířský sněm je setkáním všech členů dvora Její Milosti. Podává návrhy na činnost dvora, na nová pravidla a ustanovení, která následně schvaluje dvorský sněm. Hodnotí činnost dvora a plánuje nové akce. Důležitou až hlavní částí jsou odborné přednášky a semináře, proto se doporučuje účast všem členům dvora i všem spřáteleným skupinám podílejícím se na projektu dvora.
Na tento sněm však mají za povinnost dostavit se všechny listem pozvané dámy dvora bez vyjímky a výmluvy, neboť celý dvůr hradecký existuje jen pro ně a kvůli nim.
Na rytířský sněm mají povinnost dostavit se všichni královnou v úřad uvedení a na sněm listem pozvaní úředníci dvora bez vyjímky a výmluvy a to pod pokutou dvou zlatých florénů, které jsou jinak povinni složit k rukám podkomořího.
Na rytířský sněm mají povinnost dostavit se všichni pasovaní a listem sem pozvaní rytíři dvora Její Milosti bez vyjímky a výmluvy nebo alespoň poslat za sebe náhradu listem pověřenou a to pod pokutou dvou stříbrných grošů ražby kutnohorské. Po příjezdu má takový pozvaný pán či jeho náhradník za povinnost zvacím listem se prokázat.
Rytířskému sněmu slavnostně předsedá Její Milost spolu s nejurozenějšími dámami dvora. Obvykle jsou jimi myšleny chotě nejvyšších úředníků, princezna Anežka či další velmi urozené dámy, jež listem byly pozvány. Spolu s nimi pak fakticky předsedá sněmu a jej řídí maršálek dvora její Milosti spolu s ostatními nejvyššími úředníky (komoří, purkrabí chrudimský,stolník, číšník). Dále pak následují v hierarchii, podle které je sněm řízen a podle níž na němu ostatní jednají a chovají se, ostatní úředníci dvora, poté páni a rytíři, nižší šlechtici a lid zbrojný a obecný. Tomu odpovídá i zasedací pořádek při případné hostině.
Za neurozené zodpovídají jejich páni a ti budou za ně voláni k zodpovědnosti.
Rytířský sněm může sestavovat návrhy k chodu dvora. Ty podávají k rukám komořího jednotliví pasovaní rytíři či úředníci dvora. Tedy lid zbrojný a obecný a nižší šlechtici smějí podávat návrhy jen prostřednictvím pasovaných rytířů – svých pánů.
Jednotlivé návrhy komoří shromažďuje a uspořádá, rytířský sněm pak o nich hlasuje.
Odhlasované návrhy pak komoří předkládá ke konečnému schválení dvorskému sněmu. Teprve tam jsou pečetěny a tím vcházejí v platnost.
Současně je sněm místem setkání a umožňuje pořádat odborné semináře.
Rytířský sněm je setkáním všech členů dvora Její Milosti. Podává návrhy na činnost dvora, na nová pravidla a ustanovení, která následně schvaluje dvorský sněm. Hodnotí činnost dvora a plánuje nové akce. Důležitou až hlavní částí jsou odborné přednášky a semináře, proto se doporučuje účast všem členům dvora i všem spřáteleným skupinám podílejícím se na projektu dvora.
Na tento sněm však mají za povinnost dostavit se všechny listem pozvané dámy dvora bez vyjímky a výmluvy, neboť celý dvůr hradecký existuje jen pro ně a kvůli nim.
Na rytířský sněm mají povinnost dostavit se všichni královnou v úřad uvedení a na sněm listem pozvaní úředníci dvora bez vyjímky a výmluvy a to pod pokutou dvou zlatých florénů, které jsou jinak povinni složit k rukám podkomořího.
Na rytířský sněm mají povinnost dostavit se všichni pasovaní a listem sem pozvaní rytíři dvora Její Milosti bez vyjímky a výmluvy nebo alespoň poslat za sebe náhradu listem pověřenou a to pod pokutou dvou stříbrných grošů ražby kutnohorské. Po příjezdu má takový pozvaný pán či jeho náhradník za povinnost zvacím listem se prokázat.
Rytířskému sněmu slavnostně předsedá Její Milost spolu s nejurozenějšími dámami dvora. Obvykle jsou jimi myšleny chotě nejvyšších úředníků, princezna Anežka či další velmi urozené dámy, jež listem byly pozvány. Spolu s nimi pak fakticky předsedá sněmu a jej řídí maršálek dvora její Milosti spolu s ostatními nejvyššími úředníky (komoří, purkrabí chrudimský,stolník, číšník). Dále pak následují v hierarchii, podle které je sněm řízen a podle níž na němu ostatní jednají a chovají se, ostatní úředníci dvora, poté páni a rytíři, nižší šlechtici a lid zbrojný a obecný. Tomu odpovídá i zasedací pořádek při případné hostině.
Za neurozené zodpovídají jejich páni a ti budou za ně voláni k zodpovědnosti.
Rytířský sněm může sestavovat návrhy k chodu dvora. Ty podávají k rukám komořího jednotliví pasovaní rytíři či úředníci dvora. Tedy lid zbrojný a obecný a nižší šlechtici smějí podávat návrhy jen prostřednictvím pasovaných rytířů – svých pánů.
Jednotlivé návrhy komoří shromažďuje a uspořádá, rytířský sněm pak o nich hlasuje.
Odhlasované návrhy pak komoří předkládá ke konečnému schválení dvorskému sněmu. Teprve tam jsou pečetěny a tím vcházejí v platnost.
Současně je sněm místem setkání a umožňuje pořádat odborné semináře.
ACTA, NON VERBA
Hostina - pár rad pro orientaci ke stolování na našich akcích
Hofmistr
Hostinu řídí hofmistr, osoba, která dohlíží na správný sled jednotlivých chodů, hudebníky i ostatní zábavy během hostiny. Sleduje čas, čte menu Pokud snad některý z hostů chce se dozvědět cokoli o jednotlivých chodech, nápojích či zábavě, také o osobách účastnících se hostiny, o účinkujících či obsluze, obrací se právě na hofmistra.
Při komornějších příležitostech může přebírat úlohu hofmistra hostitel.
Zasedací pořádek
Hostitelé určují zasedací pořádek u stolu během hostiny. Minimálně na úvodní část hostiny, slavnostní ceremonie apod. je slušností tento zasedací pořádek dodržovat. Zasedací pořádek hlídá hofmistr, uvádí hosty ke stolu, ukazuje jim jejich místo. Jak již bylo uvedeno, je-li třeba, hofmistr poradí a pomůže.
Je několik možností jak usadit hosty ke stolům. Nejdůležitější možnosti jsou dvě. Zasedací pořádek zvaný francouzský usazuje vedle sebe hosty tak, že pán má po svém boku dámu, kterou doprovází. Druhou možností je zasedací pořádek zvaný německý, kdy dámy sedí od pánů „odděleně“, například na opačné straně stolu, naproti pánům, kteří je doprovází.
V čele stolu sedí buď nejvýznamnější host, nebo hostitel. Pak sedí nejvýznamnější host po jeho pravici a další hosté postupně podle urozenosti či společenského postavení, tedy ti nejvýznamnější nejblíže hostiteli a čelu stolu. Při obsazování míst se začíná od konce, tedy nejurozenější hosté a hostitelé přicházejí na svá místa jako poslední.
Stolování
Urozený stolovník pohybující se na velmožských dvorech zná lžíci, vidličku (obvykle dvojhrotou) a nůž. Nůž však obvykle příliš nepotřebuje. Správný postup je totiž takový, že pokud je pánovi naservírováno jídlo, jeho panoš mu je nakrájí.
Servírování: Zpravidla se podávají jednotlivé chody postupně. Pážata donesou jídlo před pány nebo položí na stoly. Pak pán (dáma) požádá páže o to, na co má chuť a páže mu je naservíruje na talíř. Pak, pokud je to třeba, požádá pán páže o nakrájení potravy.
Pokud stolovník potřebuje něco podat, má chuť na něco, co není v jeho dosahu, chce dolít sklenici apod. vždy o to požádá páže. Natahování se přes stůl nebo přes spolustolovníky povede nutně ke katastrofě, neb slavnostní oděv se zřídka projevuje střízlivým a praktickým střihem (např. široké rukávy).
Vyjímkou může být dvorná služba, kdy podáváme dobroty, naléváme pohár dámě, případně spolustolovníkovi. Vždy však jen pokud je taková věc v našem dosahu.
Je také možné, pokud chceme být zvláště dvorní, nechat si věc, po které dáma touží, donést pážetem (třeba karafu s vínem), pak dámě dolít pohárek sami a karafu zase vrátit pážeti.
Jíst rukama se nepovažuje za právě slušné a s ohledem na skvostný oděv ani praktické. Jsou však vyjímky, kdy je to běžné. Například při jídle drůbeže, žeber, kostí, také ovoce a zeleniny. Potom je však nutné požádat páže o misku s vodou a ubrousek.
Jídlo
Při hostině za sebou následuje mnoho chodů. Jako první přicházejí na řadu studené předkrmy, následují teplé předkrmy, hlavní chody, dezerty a zákusky. Současně s nimi jsou na stolech obvykle mísy se sýry, ovocem či dalšími dobrotami. Každý chod je doplněn správným druhem vína.
Není dobré jít k hostině úplně hladový, stažený žaludek není pak schopen pojmout velké množství chodů.
Předkrm je prvním jídlem podávaným při hostině. Úkolem předkrmu je navnadit stolovníka a povzbudit jeho chuť, v žádném případě ne nasytit. Proto je dobré sníst jen několik soust předkrmu a přestože je chuť velká, nezajídat jej velkým množstvím pečiva.
Teprve hlavní chod má nasytit stolovníka. Je však třeba si uvědomit, že u obvyklého oběda sníme jen jeden až dva chody. Proto, pokud se hostina sestává z mnoha chodů, je potřeba sníst od každého jen odpovídající množství.
Chody jsou řazeny tak, aby jejich chuť gradovala. Lehká a chuťově prázdná jídla a vína na začátek, hutná a chuťově plná jídla později. Na závěr přicházejí sladké zákusky a těžká dezertní vína. Není možné proto mezi sebou zaměňovat jednotlivé chody nebo vína a správný hofmistr to nikdy nedopustí. Než sníst mnoho od jednoho chodu a některé vynechat je lepší ochutnat od každého chodu sousto a od každého vína půl pohárku.
Nápoje
Hostina začíná přípitky. Přípitek pronáší obvykle hostitel a nejvýznamnější hosté. Přípitek se dopíjí, jeho nedopití by mohlo být považováno za urážku osoby, která přípitek pronáší (je to ovšem také způsob, jak s přípitkem nesouhlasit, nebo jak vyjádřit svou nelibost). Proto se nalévá jen malé množství vína (0,5dl, ne více).
Pamatujte: „Víno není pivo. Pivo se pije, víno se chutná“ Proto je správné pít víno velmi pomalu, po malých doušcích a vychutnávat nejen jeho chuť, ale i vůni a barvu.
Ke každému chodu se podává odpovídající víno. Musí svou chutí odpovídat druhu pokrmu, ke kterému se podává. Je účelné víno k chodu dopít, aby mohlo být nalito k dalšímu chodu další.
Doporučuje se ke každému chodu vypít 0,5-1dl, max.2dl vína. (Pozor, skleněné poháry často mívají dutou nožku a vejde se do nich mnohem více, než se na první pohled zdá). Každý majitel skleněného poháru má obvykle změřeno, kolik se vejde do nožky a do pohárku a podle toho si nechává nalévat.
Ne každé víno musí chutnat. Každý má rád určité druhy vína. Pokud potřebujeme uvolnit pohár a nechceme již víno dopít, je na každé hostině „kyblíček.“ Nádoba s vodou na vylévání zbytků vína. Tak se pohár uvolní pro další chod.
Víno není vhodné příliš míchat s jinými nápoji. Je však dobré prokládat jej vodou, stejně tak mezi jednotlivými druhy vín osvěžit chuť trochou vody a kouskem sýra. Pokud pijeme větší množství vína, je dobré víno „ředit“ nejen vodou, ale také např. ovocnými šťávami, které bývají na každé hostině v hojném množství. Alkohol se rozkládá v těle na vodu. K jejímu vyloučení z těla je potřeba sůl. Pokud se k vínu konzumují slané dobroty (také sýry, salámy apod.) nezůstane voda v krevním oběhu a probuzení je příjemnější...
Víno i vodu nalévá páže. Dáma může požádat o tuto dvornou službu pána, pán třeba svého panoše, který by měl hlídat, zda má jeho pán pohár „v pořádku“.
V ideálním případě mají stolovníci před sebou dva až tři poháry, jeden na víno k danému chodu, druhý na oblíbené víno, které ho zaujalo a třetína vodu či šťávu.
Z jiného soudku a do jiné společnosti
Pokud jste významným hostem, může se vám stát, že vás hostitel poctí ochutnáním vína. Ještě než se začne nalévat víno ostatním, je vám předloženo „k ochutnání.“ To probíhá takto: Pokud je víno v lahvi, pak jako první dostane ochutnávající do ruky zátku. Už podle ní lze poznat, že je víno zkažené. Tedy pokud je na ní z vnitřní strany plíseň, nebo pokud zapáchá (pozor, krystalky vinného kamene jsou známkou ušlechtilosti). Zátka se proto prohlédne a přivoní se k ní. (také již podle technologie výroby zátky lze soudit na kvalitu vína). Poté je do sklenice nalito malé množství vína, právě na jeden doušek. Ochutnávající vezme sklenici, proti světlu prohlédne, zda má víno správnou barvu, není zakalené. Poté zakroužíme pohárkem. Víno smáčí stěny poháru a uvolní se z něj aromatické látky. Tak můžeme lépe ohodnotit jeho vůni. Nakonec ochutnáme doušek vína, poválíme po jazyku, otřeme o patro a nakonec velmi pomalu polkneme. Zhodnotíme všechny vlastnosti a důstojně vyneseme ortel. Nejlépe tak, že kývneme na nalévajícího, aby pokračoval.
Hofmistr
Hostinu řídí hofmistr, osoba, která dohlíží na správný sled jednotlivých chodů, hudebníky i ostatní zábavy během hostiny. Sleduje čas, čte menu Pokud snad některý z hostů chce se dozvědět cokoli o jednotlivých chodech, nápojích či zábavě, také o osobách účastnících se hostiny, o účinkujících či obsluze, obrací se právě na hofmistra.
Při komornějších příležitostech může přebírat úlohu hofmistra hostitel.
Zasedací pořádek
Hostitelé určují zasedací pořádek u stolu během hostiny. Minimálně na úvodní část hostiny, slavnostní ceremonie apod. je slušností tento zasedací pořádek dodržovat. Zasedací pořádek hlídá hofmistr, uvádí hosty ke stolu, ukazuje jim jejich místo. Jak již bylo uvedeno, je-li třeba, hofmistr poradí a pomůže.
Je několik možností jak usadit hosty ke stolům. Nejdůležitější možnosti jsou dvě. Zasedací pořádek zvaný francouzský usazuje vedle sebe hosty tak, že pán má po svém boku dámu, kterou doprovází. Druhou možností je zasedací pořádek zvaný německý, kdy dámy sedí od pánů „odděleně“, například na opačné straně stolu, naproti pánům, kteří je doprovází.
V čele stolu sedí buď nejvýznamnější host, nebo hostitel. Pak sedí nejvýznamnější host po jeho pravici a další hosté postupně podle urozenosti či společenského postavení, tedy ti nejvýznamnější nejblíže hostiteli a čelu stolu. Při obsazování míst se začíná od konce, tedy nejurozenější hosté a hostitelé přicházejí na svá místa jako poslední.
Stolování
Urozený stolovník pohybující se na velmožských dvorech zná lžíci, vidličku (obvykle dvojhrotou) a nůž. Nůž však obvykle příliš nepotřebuje. Správný postup je totiž takový, že pokud je pánovi naservírováno jídlo, jeho panoš mu je nakrájí.
Servírování: Zpravidla se podávají jednotlivé chody postupně. Pážata donesou jídlo před pány nebo položí na stoly. Pak pán (dáma) požádá páže o to, na co má chuť a páže mu je naservíruje na talíř. Pak, pokud je to třeba, požádá pán páže o nakrájení potravy.
Pokud stolovník potřebuje něco podat, má chuť na něco, co není v jeho dosahu, chce dolít sklenici apod. vždy o to požádá páže. Natahování se přes stůl nebo přes spolustolovníky povede nutně ke katastrofě, neb slavnostní oděv se zřídka projevuje střízlivým a praktickým střihem (např. široké rukávy).
Vyjímkou může být dvorná služba, kdy podáváme dobroty, naléváme pohár dámě, případně spolustolovníkovi. Vždy však jen pokud je taková věc v našem dosahu.
Je také možné, pokud chceme být zvláště dvorní, nechat si věc, po které dáma touží, donést pážetem (třeba karafu s vínem), pak dámě dolít pohárek sami a karafu zase vrátit pážeti.
Jíst rukama se nepovažuje za právě slušné a s ohledem na skvostný oděv ani praktické. Jsou však vyjímky, kdy je to běžné. Například při jídle drůbeže, žeber, kostí, také ovoce a zeleniny. Potom je však nutné požádat páže o misku s vodou a ubrousek.
Jídlo
Při hostině za sebou následuje mnoho chodů. Jako první přicházejí na řadu studené předkrmy, následují teplé předkrmy, hlavní chody, dezerty a zákusky. Současně s nimi jsou na stolech obvykle mísy se sýry, ovocem či dalšími dobrotami. Každý chod je doplněn správným druhem vína.
Není dobré jít k hostině úplně hladový, stažený žaludek není pak schopen pojmout velké množství chodů.
Předkrm je prvním jídlem podávaným při hostině. Úkolem předkrmu je navnadit stolovníka a povzbudit jeho chuť, v žádném případě ne nasytit. Proto je dobré sníst jen několik soust předkrmu a přestože je chuť velká, nezajídat jej velkým množstvím pečiva.
Teprve hlavní chod má nasytit stolovníka. Je však třeba si uvědomit, že u obvyklého oběda sníme jen jeden až dva chody. Proto, pokud se hostina sestává z mnoha chodů, je potřeba sníst od každého jen odpovídající množství.
Chody jsou řazeny tak, aby jejich chuť gradovala. Lehká a chuťově prázdná jídla a vína na začátek, hutná a chuťově plná jídla později. Na závěr přicházejí sladké zákusky a těžká dezertní vína. Není možné proto mezi sebou zaměňovat jednotlivé chody nebo vína a správný hofmistr to nikdy nedopustí. Než sníst mnoho od jednoho chodu a některé vynechat je lepší ochutnat od každého chodu sousto a od každého vína půl pohárku.
Nápoje
Hostina začíná přípitky. Přípitek pronáší obvykle hostitel a nejvýznamnější hosté. Přípitek se dopíjí, jeho nedopití by mohlo být považováno za urážku osoby, která přípitek pronáší (je to ovšem také způsob, jak s přípitkem nesouhlasit, nebo jak vyjádřit svou nelibost). Proto se nalévá jen malé množství vína (0,5dl, ne více).
Pamatujte: „Víno není pivo. Pivo se pije, víno se chutná“ Proto je správné pít víno velmi pomalu, po malých doušcích a vychutnávat nejen jeho chuť, ale i vůni a barvu.
Ke každému chodu se podává odpovídající víno. Musí svou chutí odpovídat druhu pokrmu, ke kterému se podává. Je účelné víno k chodu dopít, aby mohlo být nalito k dalšímu chodu další.
Doporučuje se ke každému chodu vypít 0,5-1dl, max.2dl vína. (Pozor, skleněné poháry často mívají dutou nožku a vejde se do nich mnohem více, než se na první pohled zdá). Každý majitel skleněného poháru má obvykle změřeno, kolik se vejde do nožky a do pohárku a podle toho si nechává nalévat.
Ne každé víno musí chutnat. Každý má rád určité druhy vína. Pokud potřebujeme uvolnit pohár a nechceme již víno dopít, je na každé hostině „kyblíček.“ Nádoba s vodou na vylévání zbytků vína. Tak se pohár uvolní pro další chod.
Víno není vhodné příliš míchat s jinými nápoji. Je však dobré prokládat jej vodou, stejně tak mezi jednotlivými druhy vín osvěžit chuť trochou vody a kouskem sýra. Pokud pijeme větší množství vína, je dobré víno „ředit“ nejen vodou, ale také např. ovocnými šťávami, které bývají na každé hostině v hojném množství. Alkohol se rozkládá v těle na vodu. K jejímu vyloučení z těla je potřeba sůl. Pokud se k vínu konzumují slané dobroty (také sýry, salámy apod.) nezůstane voda v krevním oběhu a probuzení je příjemnější...
Víno i vodu nalévá páže. Dáma může požádat o tuto dvornou službu pána, pán třeba svého panoše, který by měl hlídat, zda má jeho pán pohár „v pořádku“.
V ideálním případě mají stolovníci před sebou dva až tři poháry, jeden na víno k danému chodu, druhý na oblíbené víno, které ho zaujalo a třetína vodu či šťávu.
Z jiného soudku a do jiné společnosti
Pokud jste významným hostem, může se vám stát, že vás hostitel poctí ochutnáním vína. Ještě než se začne nalévat víno ostatním, je vám předloženo „k ochutnání.“ To probíhá takto: Pokud je víno v lahvi, pak jako první dostane ochutnávající do ruky zátku. Už podle ní lze poznat, že je víno zkažené. Tedy pokud je na ní z vnitřní strany plíseň, nebo pokud zapáchá (pozor, krystalky vinného kamene jsou známkou ušlechtilosti). Zátka se proto prohlédne a přivoní se k ní. (také již podle technologie výroby zátky lze soudit na kvalitu vína). Poté je do sklenice nalito malé množství vína, právě na jeden doušek. Ochutnávající vezme sklenici, proti světlu prohlédne, zda má víno správnou barvu, není zakalené. Poté zakroužíme pohárkem. Víno smáčí stěny poháru a uvolní se z něj aromatické látky. Tak můžeme lépe ohodnotit jeho vůni. Nakonec ochutnáme doušek vína, poválíme po jazyku, otřeme o patro a nakonec velmi pomalu polkneme. Zhodnotíme všechny vlastnosti a důstojně vyneseme ortel. Nejlépe tak, že kývneme na nalévajícího, aby pokračoval.
ACTA, NON VERBA
-
- Příspěvky: 135
- Registrován: pát srp 01, 2008 9:14 am
- Bydliště: Cajzl z Prahe
- Kontaktovat uživatele:
Docela mě už nějakou dobu trápí, že postrádám výhledovou jistotu ohledně toho, co bude možné u Dvora použít (věci, střihy, materiály, postupy, atd..) v nejbližších letech. Jde mi o to, aby člověk zbytečně neinvestoval do nákupu resp. výroby něčeho, co bude od příštího roku nežádoucí, nebo aby se zaměřil na výměnu výbavy, která sice dnes podmínky splňuje, ale za rok třeba už splňovat nebude.
Dříve se nezřídka stávalo, že některá ultimátní pravidla ohledně výzbroje a výstroje zazněla v šibeničním termínu (třeba dva měsíce před turnajem), podle čehož se samozřejmě zařídit dá, ale bývá to dost časově náročné a stresové.
O co mi teda vlastně jde: Pojďme sestavit nějaký manifest Hradeckého dvora s platností na 2-3 roky, ve kterém uvedeme co si budeme tolerovat pořád (např. bavlněné samety a satény, nekované a svařované části zbrojí, šití na stroji, atd...) a co se bude tolerovat v nějakém přesně definovaném dlouhodobějším časovém horizontu - tzn. do kdy - (např. plechové štíty, zavírané nerezové kroužky, takové ty klasické šermířské boty s gumovými podrážkami, atd...)
Samozřejmě ideální stav je mít vše autentické, a to hned... To však považuji za nereálné, protože za prvé je to o velkém objemu věcí a potažmo i o penězích, které se dají uvolňovat jen postupně a navíc pohled na autenticitu se s novými poznatky neustále posouvá pořád dál.
Proto můj požadavek směřuje spíše ke stanovení určitého "minima" a hlavně k jasně definovanému období, do jehož konce je potřeba provést nápravu.
... co vy na to?
Dříve se nezřídka stávalo, že některá ultimátní pravidla ohledně výzbroje a výstroje zazněla v šibeničním termínu (třeba dva měsíce před turnajem), podle čehož se samozřejmě zařídit dá, ale bývá to dost časově náročné a stresové.
O co mi teda vlastně jde: Pojďme sestavit nějaký manifest Hradeckého dvora s platností na 2-3 roky, ve kterém uvedeme co si budeme tolerovat pořád (např. bavlněné samety a satény, nekované a svařované části zbrojí, šití na stroji, atd...) a co se bude tolerovat v nějakém přesně definovaném dlouhodobějším časovém horizontu - tzn. do kdy - (např. plechové štíty, zavírané nerezové kroužky, takové ty klasické šermířské boty s gumovými podrážkami, atd...)
Samozřejmě ideální stav je mít vše autentické, a to hned... To však považuji za nereálné, protože za prvé je to o velkém objemu věcí a potažmo i o penězích, které se dají uvolňovat jen postupně a navíc pohled na autenticitu se s novými poznatky neustále posouvá pořád dál.
Proto můj požadavek směřuje spíše ke stanovení určitého "minima" a hlavně k jasně definovanému období, do jehož konce je potřeba provést nápravu.
... co vy na to?
Andre je buh! Modleme se k Andremu...
- Vladan z Řepice
- Příspěvky: 137
- Registrován: pát srp 01, 2008 12:24 pm
- Bydliště: Strakonice [phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/vendor/twig/twig/lib/Twig/Extension/Core.php on line 1266: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable
Narážíš na loňskou vášnivou debatu, kam směřovat projekt?Andre píše:Docela mě už nějakou dobu trápí, že postrádám výhledovou jistotu ohledně toho, co bude možné u Dvora použít (věci, střihy, materiály, postupy, atd..) v nejbližších letech. Jde mi o to, aby člověk zbytečně neinvestoval do nákupu resp. výroby něčeho, co bude od příštího roku nežádoucí, nebo aby se zaměřil na výměnu výbavy, která sice dnes podmínky splňuje, ale za rok třeba už splňovat nebude.
Dříve se nezřídka stávalo, že některá ultimátní pravidla ohledně výzbroje a výstroje zazněla v šibeničním termínu (třeba dva měsíce před turnajem), podle čehož se samozřejmě zařídit dá, ale bývá to dost časově náročné a stresové.
O co mi teda vlastně jde: Pojďme sestavit nějaký manifest Hradeckého dvora s platností na 2-3 roky, ve kterém uvedeme co si budeme tolerovat pořád (např. bavlněné samety a satény, nekované a svařované části zbrojí, šití na stroji, atd...) a co se bude tolerovat v nějakém přesně definovaném dlouhodobějším časovém horizontu - tzn. do kdy - (např. plechové štíty, zavírané nerezové kroužky, takové ty klasické šermířské boty s gumovými podrážkami, atd...)
Samozřejmě ideální stav je mít vše autentické, a to hned... To však považuji za nereálné, protože za prvé je to o velkém objemu věcí a potažmo i o penězích, které se dají uvolňovat jen postupně a navíc pohled na autenticitu se s novými poznatky neustále posouvá pořád dál.
Proto můj požadavek směřuje spíše ke stanovení určitého "minima" a hlavně k jasně definovanému období, do jehož konce je potřeba provést nápravu.
... co vy na to?
Po dohodě jsme stáhli dataci oděvů, zbrojí a vybavení na roky 1275-1330. Tato datace byla zvolená s ohledem na fakt, že projekt Hradeckého dvora je cíleně zaměřený na přelom 13. a 14.st., konkrétně na roky vlády Alžběty Richenzy v Hradci 1308-1318/21.
Co se tam vzhledově vejde, je OK, toť vše. Loňská debata ukázala, že Dvůr je místem setkávání různých pohledů na tuto problematiku, což bylo shledáno jako žádoucí. Jsme schopni se dobře orientovat v problematice odívání dané doby, zbrojného odění a zbraní, tady nás tedy asi dramatická zjištění nečekají a dataci měnit nebudeme ani nahoru, ani dolů
Pokud jde o problematiku všedního života a hmotné kultury, je před námi ještě bezpočet otazníků. Víme, že můžeme bez obav používat věci, které se v průběhu let zásadně nemění a máme je doložené z dob o něco starších či naopak mladších. Myslím že se docela orientujeme ve stylizaci a můžeme si vzájemnou konzultací pomoci (např. mnohé opaskové přezky a ozdoby jsou v londýnských nálezech opatrně datované jako mladší, ačkoli stylizací odpovídají i našemu období – těch pár nálezů současně není jedinou dobovou produkcí ). Zatím jsme v hmotné kultuře teprve na počátku, ale ruku na srdce – je dobře že se teprve nyní vybavujeme, protože máme z čeho vybírat a už nám nestačí obecná datace 14. st. u věcí, které prokazatelně měnily svůj tvar či povrchovou úpravu právě v závislosti na čase.
Problematika používaných materiálů a výrobních technologií je a bude poměrně volná. Tady je to především o vašich pocitech a cílech. Pokud si někdo pořídí dekorační látku s odpovídajícím vzorem, nikdo mu ji nebude zakazovat, nebude-li to od pohledu zjevně čistý silon. Určitě ale neuznáme manšestr a to ani vyšívaný (ani jiné prokazatelně nevyužitelné látky)... Jinak je to na každém z vás a na vzájemné motivace.
Co bych chtěl ještě časem stáhnout jsou boty se zvednutou špičkou. Za nás a ostatně nikdy se takové boty, které se tu běžně prodávají jako „gotické“ nikdy nenosily. Těch pár dochovaných kousků s dlouhou burgundskou špicí vypadá jinak a je na zcela specifické období mimo nás. Protože ale vím jenom o 2 opravdu schopných obuvnících, kteří požadované boty zvládnou, je to na delší čas (cca 2 roky ). Pokud jde o gumové podrážky bot kontra kožené, nechávám to opět na vás. Myslím že obecný tlak k tomu směřuje a mnozí jsou tu opět inspirací. Já mám boty s koženou i gumovou podrážkou. Ty druhé nosím na městských slavnostech, abych za rok neprochodil podrážku Ještě bych rád do dalšího turnaje upřesnil specifické tvary hlavic mečů a dýk, aby nám tu nelítalo 300 let
Další vývoj Dvora a hostů půjde dle mého cestou postupného vylepšování vybavení na základě inspirace a přirozené motivace a především na základě našich stále se vyvíjejících potřeb (kdo potřeboval před lety vlastní stůl a křeslo, kdo táborové vybavení – a dnes se bez něho neobejdeme). Je to zatím nejlepší ověřená cesta. Takže žádné dramatické změny se do budoucna nechystají. Někdo bude šít na stroji, jiný v ruce – jejich věc. Někdo si oblékne suknici z čistého hedvábí, někdo ze směsového, protože se mu líbí adekvátní vzor, barva, atd. Není tedy důvod sestavovat časový plán postupného opouštění konkrétních materiálů a vybavení. Datace je daná a závazná - vy jste se jí bez problémů přizpůsobili, toť vše. Nepochybuji, že to bude příští rok opět lepší a celkově věrohodnější, ale k tomu nevedou zákazy a nařízení - ukázalo se že je to pro vás otázkou prestiže a přirozené soutěživosti Dobrých příkladů, hodných následování je tu dost a je na každém, jaký si sám zvolí
ACTA, NON VERBA
- von Spernak
- Příspěvky: 5
- Registrován: ned srp 17, 2008 2:23 am
- Bydliště: Brno [phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/vendor/twig/twig/lib/Twig/Extension/Core.php on line 1266: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable
Re: Pravidla hradeckého dvora
Myslím, že Andrému šlo spíš o to, aby bylo nějak nastíněno, které dnes tolerované "ojeby" jsou v pořadníku na zakázání. Jde o formu " jestli to máš, použít to můžeš, ale už si to nové nepořizuj" jako to bylo u plátových rukavic.
"Já ho propíchnu. Je to rychlé a stavovské!"
Re: Pravidla hradeckého dvora
von Spernak píše:Myslím, že Andrému šlo spíš o to, aby bylo nějak nastíněno, které dnes tolerované "ojeby" jsou v pořadníku na zakázání. Jde o formu " jestli to máš, použít to můžeš, ale už si to nové nepořizuj" jako to bylo u plátových rukavic.
myslím že letos se již obejdeme bez zjevných ojebů víme, jak má zbroj i kostým vypadat a tak nebudeme používat to, co tak zjevně nepatří, víc to dle mého není třeba hrotit a nechávám to na přirozené motivaci každého.
Tady je vypsáno to, co máme i na stránkách v podmínkách účasti na turnaj:
Tolerováno nebude- kostýmy, zbraně a zbroje, které neodpovídají stanovené dataci let 1275-1330
- viditelné tetování, piercing, nevhodně barevné vlasy(ve smyslu zjevně nepřirozené)
U žen:
- krátké sukně a šaty, které nebudou dosahovat až na zem
- bezboké surcotty (tedy surcotty s hlubokým průramkem až k bokům, což je záležitost 40. tých let 14. st.)
- náušnice obecně
U mužů:
- kamaše nahrazující bruchy a oddělené nohavice
U bojovníků:
- plátové rukavice. Výjimku tvoří velmoži v odpovídajících zbrojích, kteří mohou mít doložené ranné plátové rukavice, datovatelné do roku 1330.
- celokovové štíty
- nevymalované štíty (tj. dřevěné nebo potažené surovou kůží bez barevného pojednání).
I prostí družiníci budou mít na turnaji puklíř nebo větší štít barevně pojednaný tak, aby byla zjevná jejich příslušnost k seniorovi.
- neurození družiníci neponesou na svém štítu jiné znaky či barvy, než jsou znaky či barvy pána, kterého k turnaji provázejí.
- nikdo z bojovníků nenastoupí s nepokrytou zbrojí (ve smyslu kroužkové košile či plátového kabátce). S ohledem na to, že se jedná o turnaj a nikoli polní tažení, bude mít každý svou zbroj pokrytou suknicí s erbem či barvami svého pána. Senior nemusí nést nutně své znaky, může mít v souladu s kurtoazií barvy či znaky symbolické.
ACTA, NON VERBA
- Ziemomysl
- Příspěvky: 105
- Registrován: pon srp 25, 2008 4:11 pm
- Bydliště: Brno/UH-Jarošov/Modra
- Kontaktovat uživatele:
Re: Pravidla hradeckého dvora
Aha platí to i pro toto? Popř jak se bude řešit viz modelový příklad níže.Maršálek píše:
I prostí družiníci budou mít na turnaji puklíř nebo větší štít barevně pojednaný tak, aby byla zjevná jejich příslušnost k seniorovi.
- neurození družiníci neponesou na svém štítu jiné znaky či barvy, než jsou znaky či barvy pána, kterého k turnaji provázejí.
Budu doprovázet Kunasska.. nenastupuje v boji, ale Spernak je vyzván Dobrohostem na souboj družin. Spernak má 5 lidí dobrohost 6. Při jednání ujednáno, že Spernak smí dorovnat počty a tudíž mne po ujednání s Kunasskem povolá do své družiny (budu propůjčen) na tento boj. Ted jsou tyto varianty:
1. Má pro mě varkoč, ale nemá štít (a nejdu s tyčovkou).
2. Má pro mě varkoč, a má štít - ale já jedu jinak celý turnaj pod Kunasskem. Co mám mít na sobě?
3. Má pro mě štít a nemá Varkoč...
4. Nemá pro mě nic, leda kopí s korouhvičkou...
(prosil bych o modelové vyjádření se k těmto situacím, uvádím je nikoliv proto, že bych chtěl pravidla obejít, ale proto že reálné nastání takovýchto případů je velmi pravděpodobné. Viz. lonské souboje družin a dorovnávání počtů jak během pátku tak i soboty)
Děkuji
Tak napsal Jarwiks alias Ziemomysl;-)
Re: Pravidla hradeckého dvora
Pokud taková situace nastane, není třeba ji řešit, protože tady je tvá strana v klání zjevná. Výše zmíněné pravidlo platí pro doprovod družiníků na turnaj. Tam má být zjevné, kdo ke komu patří. V klání je to stejné jako v reálném boji, když by jsi byl odtržený od své družiny, přidáš se logicky k družině spáteleného pána - kvůli tomu si přeci nebudeš uprostřed vřavy přešívat varkoč
Nehledejte v tom nic složitého, jedu na turnaj a jako pán chci reprezentovat - proto své lidi pěkně obléknu a vybavím (dokonce i líného Romula, který má poslední dobou sklony KOHOvatět). Pokud mně Romul požádá o svolení účastnit se klání, které vynechám, v jiné družině, kde má přátele, dovolím mu to a nebude třeba ho kvůli tomu oblékat. Mimochodem svými barvami dává Romul jasně najevo, kdo je spojencem onoho pána... - to je ale t naše zákulisní politika
P.S. pokud bude Ronšperk pilný a dá Romulovi obléknout kápi ve svých barvách, je to možný nadstandart
Nehledejte v tom nic složitého, jedu na turnaj a jako pán chci reprezentovat - proto své lidi pěkně obléknu a vybavím (dokonce i líného Romula, který má poslední dobou sklony KOHOvatět). Pokud mně Romul požádá o svolení účastnit se klání, které vynechám, v jiné družině, kde má přátele, dovolím mu to a nebude třeba ho kvůli tomu oblékat. Mimochodem svými barvami dává Romul jasně najevo, kdo je spojencem onoho pána... - to je ale t naše zákulisní politika
P.S. pokud bude Ronšperk pilný a dá Romulovi obléknout kápi ve svých barvách, je to možný nadstandart
ACTA, NON VERBA
Re: Pravidla hradeckého dvora
Maršálku, já jsem si chtěl rýpnout ohledně turnaje 2008, ale ty sám víš:-) Nicméně v jakých barvách pojedeš na turnaj 2009? Jako kdo?
Kdo nemá meč, ať prodá plášť a koupí si ho.
- Ježíš Nazaretský, Lukáš 22:36
- Ježíš Nazaretský, Lukáš 22:36
Re: Pravidla hradeckého dvora
Vévoda Fridrich bych namachrovanej puberťák, kašlu na něj a jedu za budoucího maršálka, to je jinej frajer Do roku 1311 bych se měl držet stranou, takže nepojedu jako Ivain de Merpins, ale Ivain de Tusson (jeden ze statků pana de Merpins )Kain píše:Maršálku, já jsem si chtěl rýpnout ohledně turnaje 2008, ale ty sám víš:-) Nicméně v jakých barvách pojedeš na turnaj 2009? Jako kdo?
Letošní barvou mého domu je zelená, takže budeš in
ACTA, NON VERBA
Re: Pravidla hradeckého dvora
Pořizuju si asi i zelené nohavice, takže se zelenými ailéty, varkočem, štítem, helmou, opaskem budu označen dostatečně. A jestli to přeženu s chlastem, zezelenám celý Vymysli si ale, jak bych se ti dostal do služeb právě já, čech, aby to nehaprovalo. Možná by to byl ideální čas na návrat z Anglie přes Francii, kde jsem se ti dal do služeb jako zcestovalý domorodý průvodce, když máme společnou cestu. Ale to patří do salonu krásy, ať nejsem OT.
Kdo nemá meč, ať prodá plášť a koupí si ho.
- Ježíš Nazaretský, Lukáš 22:36
- Ježíš Nazaretský, Lukáš 22:36
- richardrg
- Příspěvky: 360
- Registrován: ned srp 24, 2008 5:44 pm
- Bydliště: praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Pravidla hradeckého dvora
Já mám dotaz - na svoji prošívanici jsem si našil dva pruhy v barvách Vrcova, červená a zlatá, přes jedno rameno, a barvy používám na točence na klobouku, je nutné abych měl ještě něco jako varkoč?
Předpokládám, že víš, že jsem oděný jen do té prošívky.
A je nutné abych barvil svůj pukléř na červeno zlatou? Teď je v barvě plátna, kterým je potažen.
Předpokládám, že víš, že jsem oděný jen do té prošívky.
A je nutné abych barvil svůj pukléř na červeno zlatou? Teď je v barvě plátna, kterým je potažen.
" Co je na světě nejjednodušší ?"
" Radit ostatním. "
Thales z Milétu
" Radit ostatním. "
Thales z Milétu
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host