Kurtoazie na turnaji

[Maršálek]

Abychom nevytvářeli harémová společenství, navrhuji, aby pán bojoval v jednom klání v barvách jedné dámy (a bude-li to jiná, než ta jeho, tak nepochybuji, že si to pak pán doma zodpoví ).

Pro vysvětlení - bylo a je normální, že dáma požádala konkrétního (i zadaného) pána, aby v konkrétním klání hájil její barvy, protože např. zatoužila dát nařezat (ehm dát za vyučenou) jinému pánovi, který byl tak drzý, že si jí přiliš všímal a jí nebyla taková jeho pozornost milá, nebo si jí naopak nevšímal vůbec). René d´Anjou to dokonce zmiňuje ve svém traktátu a to v části, která se obecně zabývá sankcemi za "ubližování" ženám. Nejdrsnější je tam hromadná nakládačka "dobrých" rytířů tomu nespravedlivému a jeho následné stažení z koně a umístění v sedě v sedle na hrazení kolbiště, kde nebožák čeká, až už turnaj konečně skončí a on bude moci slézt. Když sleze sám, následuje samozřejmě další nakládačka a návrat na hanbu

V jedné písni se zase dámy hromadně domluví a následně hromadně požádají dámu nejlepšího turnajníka, zda by svolila, aby jejich jménem někomu nařezal - vlastně doslova hájil barvy jedné z nich (té zhrzené) proti jinému pánovi. Ona dáma zlomyslně souhlasí a následuje vypuštění pitbula z řetězu, což je autorem oceněno jako velmi kurtoazní V podobné zase mladá kráska diskrétně žádá jednoho ze znamenitých turnajníků, aby diskrétně držel ochranou ruku nad jejím milým, protože její bratr se ho chystá přizabít (úplně vidím, jak někdo decentně dohlíží, aby se Spernak ani náznakem nepřiblížil k Václavovi z Černíkova a kdykoli se o to jenom pokusí, nebo ho tam masa bojujících dotlačí, vrhá se na něho jako jestřáb onen ochránce a vystrká ho ranami pryč

P.S. jsou to artušovské písně z pera Chretiena de Troyes, ale jejich názvy si už nevzpomenu. Nicméně jako inspirace by to mohlo stačit.
P.P.S. máme také od Marie de France píseň "Nešťastník", v níž si jedna kráska zahrává se srdci tří turnajníků naráz, ale tam to nekončí úplně dobře I když ani to by nebylo nereálné, protože příběh je jak se říká ze života.

[Kain]

Pro upřesnění - přesně tohle se na turnaji děje i u nás už několik let

[Maršálek]

vždyť jsem psal, že je to ze života

proto jsem si pořídil ten oltářík - abych si vymodlil, že si na mně dámy nikoho nenajmou

[Magdaléna]

Jak již bylo zmíněno v předchozích příspěvcích
Podle mě žádná dáma nepohrdne zarecitovanými verši,ať vlastními ,nebo jen vypůjčenými.
Není třeba velkých a nákladných darů.Drobná květina také neuškodí,třeba luční květy vlastnoručně natrhané
Pánové hedvábných šátků také není nikdy dost

[Pohrobek]

Pánové hedvábných šátků také není nikdy dost

A nejlépe od Hermése

[Dášenka]

Pánové hedvábných šátků také není nikdy dost

A nejlépe od Hermése

No jako žirafy dobrý, ale já bych radši "Animania square" od Vuittona

[Maršálek]

pánové, slyšíte to? dámy si stěžují

Mé milé, nevím co má na to vliv,
v Čechách co minnesengr, to hňup,
jako by každý v tom království zhrub,
netroufnou si nás chválit jako dřív,
o lásce nikdo slovo nepoví,
a nejhorší je, že jsou takoví,
že krása pro ně není žádný div.

Jsou, říkám vám, neslaní nemastní,
dokonce přešla je chuť vidět nás,
už dozpívali, přešel jejich čas,
o milence se žádný nezasní,
pro ženu zpívat už je nebaví,
a čert vem tu z vás, která řekla by
rytíř a pán o tom, který nebásní.

Té, která zakládá si na kráse,
chci však dát radu, ať se neděsí.
Jen vyčkat času, nestěžovat si,
Neplýtvat časem je už na čase.
Ať věří se mnou, že zas přijde ten,
kdo bude její krásou okouzlen
a od něho i lásky dočká se.

Těm znuděným, jež poznáš po hlase,
dej znát, co jsou, když nás nestojí:
ať Pánbůh jim dá umřít v pokoji.

[Kain]

To u nás v Míšni, to je jiná!

[Vladan z Řepice]

To u nás se jezdí na Pořešín

[Maršálek]

Obrátil se na mně nejmenovaný pán s prosbou o radu – našel zalíbení v jedné krásné paní a rozhodl se, že se jí bude dvořit. Rozhodně chce získat její srdce i přízeň a nerad by se během námluv dopistil nějaké chyby, aby nevypadal jako hlupák, neznalý kurtoazie, nebo nedej Bože jako škrt a křupan. Poradil jsem mu, aby hledal inspiraci ve verších, protože je v nich vždy ukrytá potřebná nápověda, např.:

Když bohyně má zrána strojila se,
v záplavě svých vlasů jsouce oděna,
té z pěny vzešlé, rovnala se v kráse…

…a tady máš, pane, odpověď na své otázky, jaké dary – samozřejmě nejjemnější hedvábné látky na prádlo (košilky, punčošky), jemné hedvábné látky na šat, samozřejmě atlas damašek na ložní prádlo, slonovinový hřeben a zrcadlo (obé bohatě zdobené řezbou), hedvábný pás, atlasové střevíčky (raději troje), jehlice, brože, samozřejmě alespoň tři diadémy, hedvábné stužky, barevné šlojíře (podle nálad na každý den), špendlíky, možná i prsten, ale určitě krásného arabského koně, k němu chrta a sokola – to je základ. No a pak nesmí chybět zlacená klec se slavíky, od věci není alespoň jeden páv, který se bude procházet jejími komnatami. V dalším kole by měly následovat parfémy, verše (to už by je mohl nějaký pěkný mládenec s čistým hlasem předčítat pod jejími okny), to že tam budou i hudebníci je samo sebou.
A ve třetím kole by měly následovat hmotné statky – třeba i skromnější dvorec, než je Sedlencin, ale určitě s kurtoazní freskou přes celý sál a tak



Co vy na to, dámy, snad jsem na nic nezbytného nezapomněl. pokud ano, pak mně prosím opravte, či doplňte, aby snad onen zamilovaný pán neudělal nějakou chybu

[Spakona]

Pane Maršálku, v tobě se evidentně skrývá kus génia - tvá znalost ženské duše a potřeb je obdivuhodná

[Klára ze Sádku]

Souhlasím, jedinou drobnost bych si dovolila poupravit. Ty látky na košilky a punčošky bych zařadila až do další kol, to už jsou dárky dosti důvěrné. Podobně jako damašky na ložní prádlo (ty by možná v případě skromnějších poměrů mohly být nahrazeny pár koši růžových lístků )

[Hecht z Rosic]

...to už jsou dárky dosti důvěrné. Podobně jako damašky na ložní prádlo (ty by možná v případě skromnějších poměrů mohly být nahrazeny pár koši růžových lístků )

Přijímat pánskou návštěvu na loži je pro dámu zcela comme il faut, na ložním prádle tedy nemusí být zhola nic důvěrného. Na růžových lístcích již ano, ty dokáží leccos prozradit (viz Walther von der Vogelweide: Unter den Linden).

[Magdaléna]

ale určitě krásného arabského koně, k němu chrta a sokola – to je základ. No a pak nesmí chybět zlacená klec se slavíky, od věci není alespoň jeden páv, který se bude procházet jejími komnatami.

S tím plně souhlasím ,taky chci koně ,psa a sokola ještě bych k tomu možná přidala i nejkrásnější lovecké šaty a kuši se zlatými šipkami (popř. luk)

[Jiří z Holohlav]

Ta přerostlá slepice by se měla procházet komnatami jako kurníkem ?
Určitě