Eifel, Albert píše:Maršálku, mohl by jsi to více specifikovat ? které vrstvy a ták.... a co třeba válečné tažení ? jak to mohlo být tam, kde asi moc o prestiž nešlo...
Nemálo tažení probíhalo tak, že vojsko se ubytovalo po vsích, ve městech, nebo po klášterech. Ono těch velkých kampaní, kterých se účastnili tisíce vojáků na obou stranách, bylo v průběhu středověku jak šafránu. Spíše výjimkou bylo bouřlivé období na přelomu 13. a 14. st., dále pak markrabské a husitské války.
Nicméně jak jsem již zmínil, za "nás" se zemská hotovost zrovna svolávala každou chvilku. To ale mohl málokdo předpokládat, aby si kategoricky řekl: "je to husté, pořídím si vlastní stan a pohodlné cestovní vybavení, určitě ho na rozdíl od mých předků každoročně užiju"
1297 – korunovace Václava II. – hosté ubytovaní po Praze (na Pražském hradě, v městských palácích, městských a příměstských klášterech, hostincích a ve velkém stanovém městě před branami)
1300 - polská kampaň Václava II. (stížnosti měst na ubytované a rekvírující vojáky - tedy zjevně zdaleka nejenom stany)
1304 - uherská kampaň Václava II. na pomoc Václavu III. (bez potřebných informací o ubytovávání)
1304 - říšská kampaň a boj o Kutnou Horu (vysoká šlechta obou stran se postupně ubytovala v nedalekém Sedleckém klášteře, který pojal stovky lidí - tedy zjevně zdaleka nejenom stany)
1306 – polská kampaň Václava III. a jeho smrt na shromaždišti v Olomouci (nejvyšší šlechtu ubytovávalo město, olomoucký biskup a olomoucký děkan - tedy zjevně zdaleka nejenom stany)
1306 – volba Jindřicha Korutanského na zemském sněmu v Praze – čeští a moravští předáci se ubytovali v Praze
1306 – kampaň Rudolfa Habsburského, podporovaného velkým říšským vojskem, která vyvrcholila jeho volbou českým králem – bez informací
1307 – první Znojemská smlouva – ubytování předáků obou stran ve městě a okolí
1307 – smrt Rudolfa Habsburského při obléhání Horažďovic – vojenský tábor, stan krále zjevně luxusně vybavený, protože v něm probíhaly porady a audience
1307 – kampaň Rudolfova bratra Fridricha a neúspěšné obléhání Kutné Hory – zmíněn vojenský tábor
1307 – odchod Richenzy a Fridricha Habsburského – v zemi zůstaly silné vojenské posádky, ubytované v 5-ti velkých věnných městech země
1308 – druhá Znojemská smlouva – ubytování předáků obou stran ve městě a okolí
1308 – návrat Richenzy – doprovod asi ubytován v průběhu cesty po městech a klášterech?
1309-1310 – Jindřích Korutanský posiluje vlastní posádky v městech – kláštery a města
1310 – vstup Jana Lucemburského do země a neúspěšné obléhání Kutné Hory, Nymburka, Kolína a vyjednávání před Prahou – stanový tábor + okolní vsi
Zemská hotovost představuje velké ubytovací nároky na města i stanové tábory a to i kvůli spížování a zásobování. Drobné války se odehrávaly asi častěji bez stanů (byť se třeba i vezly na vozech). Kde byla možnost, tam se ubytovalo vojsko v domech, stan nebyl jediným a ani nejčastějším řešením. V případě malých kontingentů, nebo cestování šlechty se využívaly kláštery, které byly na den cesty od sebe a byly pro přijímání hostů zařízené. Další možností byly města a jejich hostince a noclehárny. V případě poslů je to ještě snazší.
Protože máme i náboženské poutě, funguje nám světová turistika jako dnes a i tehdy na tom podnikatelé dobře vyžili. Není tedy nutné sebou vždy brát stan a zdržovat se tak…
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
Někdy to žádoucí je a někdy ne. Ostatně stejný trend lze sledovat v průběhu celých dějin až do současnosti. Vojáci většiny armád měli stany jako logistiku téměř vždy, ale častěji se ubytovávali pohodlněji na úkor místních.